Všem je nám jasné, že stejně tak, jak náš život začal, musí jednou a zcela nevyhnutelně skončit. Na tom se jistě všichni shodneme. O tom jak tento konec probíhá však můžeme dlouho polemizovat a je jen otázkou vlastního přesvědčení, ke které alternativě se přikloníme. Na základě čeho si však tento názor vytvořit? Nejlépe na základě vlastního prožitku. I s tímto prožitkem se můžete v rámci sezení seznámit. Prožitek navíc bývá většinou tak intenzivní, že o něm jeho aktér již dále nepochybuje a přijímá jej jako realitu. Všichni klienti bez rozdílu tuto oblast prožívají tak, že jejich duše po smrti opouští fyzické tělo. Prožívaný děj potvrzuje, že nejhorší smrt je z vyděšení. Většinou totiž na smrti nic traumatizujícího není. To obtížné prožívají ještě za svého fyzického života. Po smrti se pak prožitky mohou diametrálně lišit podle toho, čím duše prochází. V jedné části prožitků duše odchází do Světla, kde se jí dostává ve všech případech laskavého přijetí. V první fázi dochází k jakémusi pochopení omylů, kterých se duše za své fyzické existence dopustila. Po tomto poznání, které nebývá vždy lehké, následuje období odpočinku, kde dochází k regeneraci sil před další inkarnací. Před ní se duše dozvídá svůj úkol v následujícím životě a svoji závislost na chybách z předcházejícího života. Tím si plně uvědomuje své špatné jednání a nemožnost se vyhnout jeho důsledkům. Tyto prožitky obohacují klienta o transpersonální oblast a dostává se mu závažných duchovních ponaučení, ke kterým se za normálních okolností musí pouze velmi obtížně a zdlouhavě propracovávat. Ve druhé části prožitků je míra provinění duše tak velká, že se do světla nemůže dostat a dlouhodobě se zdržuje ve fyzickém světě, nebo jemu blízkých nevlídných prostorách. O tom, jakým způsobem tuto oblast klienti prožívají, se můžete přesvědčit na základě konkrétních příběhů.

Přehled příběhů

 

Věčná hra - ukázka toho, že se naše existence neomezuje pouze na existenci ve fyzickém těle.

Střídání věků - pohled na lidskou existenci z nadhledu může být aktuální právě v této době.

Apatická smrt - jaký život, taková smrt i období po ní.

Konec alkoholika - příběh o tom, že některé konce i jejich pokračování bývají opravdu těžké.

Neuvážený slib - příběh o tom, že některé sliby nejsou časově omezené.

Oběšení - okolnosti smrti mohou být různé, poznání však bývá většinou stejné.

Po utonutí - příběh o tom, že si některou smrt nemusíme ani uvědomit.

Poznání ve Světle - po opuštění fyzického těla je všechno rázem mnohem jasnější.

Příčina vleklého somatického problému - ukázka toho, že vleklé problémy mívají hluboké příčiny.

Smrt bojovníka - hromadná smrt může mít různá pokračování.

Smrt na lovu jezevce - v dřívějších dobách byla i smrt snazší než dnes.

Smrt vojáka - smrt vojáka je stejně tak prostá, jako jeho život.

Ukřižování - příběh o tom, že není smrt, jako smrt.

Uškrcena otcem - realistický příběh o smrti a dění po ní.
Útěk před Slovany - po smrti většinou dojdeme poznání svých chyb, na jejich nápravu se však musíme znovu narodit.
Zabita otčímem - příběh  o poznání toho, že odpuštění je lepší než pomsta.

Zpět
Vytiskni stránku