Rozdělení
karmy
Podle charakteru, způsobu působení a zpracování můžeme karmu rozdělit do několika základních druhů. Jejich výčet seřadím podle posloupnosti jejich působení.
Základní karma, je základní množinou karmy, se kterou přicházíme do dané inkarnace. Této karmě se nemůžeme nijak vyhnout, musíme se s ní setkat a pokud možno ji pochopit a zpracovat. Tento druh karmy známe z pohádek. Jsou to ony pohádkové sudičky, které novorozenci dávají do vínku jeho osud. Z jiného úhlu pohledu se může jednat o naplnění životního úkolu. Z těchto důvodů je dobré tento druh karmy znát a ve svém životě netápat naslepo.
Na základě našich karmických potřeb se rodíme nejen do určitého rodu, ale i do konkrétní lidské skupiny, geografického a společenského prostředí. Takto na sebe přebíráme i aktuální skupinovou karmu. Jedná se o zařazení do konkrétního etnika či národa, na které v daném historickém období působí určité společenské vlivy. Pro představu se může jednat o černochy v době otrokářství, nebo na židy v období fašizmu. Tomuto druhu karmy se můžeme pouze těžko vyhnout a svůj život musíme prožít v jejím rámci.
Náš individuální rámec překračuje také rodová karma. Tento druh karmy spočívá v součtu karmy všech jedinců v naší pokrevní rodové linii. Rodová linie je založena na pokrevních vazbách a je rozdělena podle pohlaví na ženskou a mužskou. Působení karmy v rodové linii je omezeno devátou úrovní našich předků. Tímto způsobem získáváme kumulovanou karmu svého pohlaví. V případě, že se nám v průběhu devíti pokolení nepodaří tento druh karmy zpracovat, dochází k ukončení dané rodové linie. V praxi se jedná o neschopnosti zplodit ženského, nebo mužského potomka. Celou situaci značně komplikují i nemanželské děti, které jsou součástí jiné rodové linie a do domácnosti přináší prostřednictvím odlišné karmy napětí. Tato problematika je poměrně složitá, a proto nebudu zacházet do detailů. Podstata této karmy spočívá v tom, že se cíleně rodíme do rodu, který má obdobné karmické zatížení jako my sami. Do této kategorie patří i ono lidově známé „to jsou naši, ti dobří a to jsou cizí, ti špatní“. Podstata spočívá v tom, že důsledky vlastní karmy známe, jsou nám blízké a přijímáme je. Důsledky cizí karmy neznáme, a proto je nedovedeme pochopit a přijmout. V této souvislosti se naivně domníváme, že se nám v tomto prostředí spíš podaří zpracovat naši karmickou zátěž. Tato představa se v praxi ukazuje jako značně naivní. Svou karmou pak většinou ještě zvyšujeme karmickou zátěž našeho rodu. Tento druh karmy na nás působí většinou dlouhodobě a tím nám vytyčuje základní mantinely našeho prožívání.
Další skupinou karmy je individuální karma. Jedná se o karmu, která se týká výhradně nás jako duše. Její zdroj se může nacházet v naší libovolné dřívější inkarnaci. Tento druh karmy tvoří součet individuální karmy ze všech našich dřívějších inkarnací. Jednoduše řešeno se jedná o vše, co se nám v dřívějších inkarnacích nepodařilo pochopit a zvládnout. Tento princip nám dává na zvládnutí našich problémů dostatečné množství času. Co do počtu se jedná o častý druh působící karmy.
Za nejjednodušší a nejpřímější karmickou skupinu můžeme vnímat osobní karmu. Tato karma působí v rámci naší současné inkarnace. V těchto případech se jedná o bezprostřední vazbu mezi příčinou a důsledkem. Tento druh karmy nás má naučit optimálnímu řešení našich konkrétních životních situací. V případě, že se nám tuto karmu nepodaří zpracovat, jsme s ní konfrontováni za ještě náročnějších podmínek. Pokud se nám v rámci našeho života tuto karmu nepodaří zpracovat, je v okamžiku smrti sečtena a převedena na další skupiny karmy, kterými jsou karma individuální a karma rodová.