Podstata
karmy
Nejdříve se podívejme na to, jaký je rozdíl mezi karmou a osudem. O karmě může mluvit ten, kdo o ní ví, zná její podstatu, důvody jejího spouštění, způsoby jejího působení a možnosti její nápravy. Člověk je v tomto případě aktivním činitelem s možností vědomého rozhodování. O osudu pak mluví ten, kdo tyto znalosti nemá a je pouze pasivní hříčkou karmických sil, které nedokáže nijak ovlivnit.
Karma je zaručeně spravedlivým procesem, který působí bez výjimky na všechny a za všech okolností. Někteří lidé se domnívají, že tomu tak není a že žádná spravedlnost neexistuje. K tomuto závěru docházejí na základě toho, když vidí diametrálně odlišné prožívání jednotlivých lidských životů. Někomu bez problémů projde všechno a žije navenek spokojený život. Jiného pak bez zjevné příčiny stíhá jedna pohroma za druhou a prožívá život plný utrpení. Tento dojem vzniká na základě toho, že vidíme pouze důsledky, ale ne příčiny tohoto stavu. Tyto příčiny mohou být skryty nejen našim zrakům, ale i zrakům samotných aktérů prožívajících důsledky.
V této souvislosti je nutné vzít v úvahu další vlastnost karmy. Tou je délka její odezvy mezi příčinou a důsledkem. U méně vyspělých jedinců je tato délka dlouhá. U vyspělých jedinců je naopak krátká, mnohdy bezprostřední. Tato vlastnost karmy je opět spravedlivá. Kdyby jí nebylo, neměli by méně vyspělí jedinci v žádném případě šanci svoji karmu zpracovat. Naopak by si vyspělí jedinci nemohli uvědomit chyby, kterých se ve svém jednání dopouští.
Je zde však i jedna „nefér“ vlastnost karmického působení. Při působení karmy je v dané oblasti naše energie oslabená. V této souvislosti je omezená i schopnost vidět celou škálu možných řešení daného problému. Za těchto okolností pak máme svůj problém pochopit a začít se chovat odpovídajícím způsobem. Při nevědomém způsobu zpracování karmy je tato její vlastnost velkým problémem. Pochopení těchto vztahů a příčin je při tom pro realizování změny rozhodující. Při jejím vědomém zpracování můžeme s touto její vlastností počítat a obejít ji.