Podstata působení karmy na člověka.

    Karma na nás nemůže působit libovolně, musí k tomu mít odpovídající podmínky. Těmito podmínkami bývají v našem životě buď jednotlivá životní období, kdy se konkrétní nahromaděná karma může začít realizovat, nebo odpovídající životní situace, které odpovídající karmu na principu „podobné přitahuj podobné“ restimulují.

    Jako základní příklady je možno uvést běžné životní změny jako je třeba zařazení do školního kolektivu, odchod z rodiny, internátní ubytování, sňatek, narození dítěte, změna zaměstnání, přestěhování, rozvod, odchod do důchodu a podobně. Jistě si sami u sebe nebo ve svém okolí snadno vybavíte spousty problémů, které tyto situace přinášejí.  V běžném dlouhodobě stereotypním životě si člověk na působení konkrétní karmy zvykne, a ta se pak stává jeho součástí, nějak se s ní naučí žít. O to intenzivněji pak prožívá její změnu. Nová karma je pro člověka cizí a musí se s ní nejprve seznámit a pak naučit žít. Množství nově otevřené karmy přímo předurčuje schopnost člověka zvládat nově nastalou situaci. Z tohoto důvodu se u ženy nebude realizovat karma z mužské rodové linie a naopak u muže se nebude realizovat karma ze ženské rodové linie.  To ale vůbec neznamená, že karma opačného charakteru není v daném rodě nebo individuálně u člověka zastoupena, je pouze v daném okamžiku neaktivní. Markantním názorným příkladem mohou být fobie, kterými spousta lidí trpí. Například strach z výšek. Pokud je člověk na pevné zemi, nejsou vytvořeny potřebné podmínky pro realizaci této karmy. Jakmile člověk vystoupí například na rozhlednu, vhodné podmínky nastanou a odpovídající karma se může začít realizovat. Člověk sestoupí zpět na zem, vhodné podmínky pominou a s nimi zmizí i působení karmy. Pokud člověk vystoupí následně znovu na rozhlednu, vhodné podmínky jsou opět navozeny a karma začne opět působit. Když sestoupí na zem, působení karmy opět zmizí. 

    Nutno ještě zdůraznit, že ne všechny nepříjemnosti, které prožíváme, musí být nutně bezprostředně zapříčiněny karmou. Karmická příčina se může ukrývat v jejich pozadí a může pouze vytvářet vhodný rámec pro jejich vznik. Například vznik úrazu. Úraz nebude přímo zapříčiněn karmickým působením, ale bude až jeho důsledkem. Karma může zapříčinit naši únavu, roztržitost a nepozornost. Tento stav pak může následně zapříčinit úraz.

    Z těchto důvodů je žádoucí co nejdříve negativní vlivy nově otevřené karmy rozpoznat a zpracovat je dřív, než se stačí otevřít karma jiná. Jedině tak se můžeme vyhnout pozvolna zhoršujícímu se stavu, který se zhoršuje úměrně s věkem. Důsledky neřešené karmy jsou velmi dobře patrné u naší starší populace.

    V praxi se mi osvědčilo nejdříve zpracovat působící rodovou karmu a až následně se věnovat individuálním problémům, které jsou zapříčiněny výhradně individuální karmou. Přitom je zapotřebí si uvědomit, že se zásah do aktivně působící karmy bezprostředně promítne do každodenního života člověka. Zpracováním karmy se dají mnohé letité problémy do pohybu a vzniklé dění kolem člověka se může stát až nepříjemně akčním.

    Pokud jsme již tak daleko, že se zabýváme dříve vytvořenou karmou, je více než vhodné chovat se v životě tak, abychom si nevytvářeli karmu novou, kterou bychom museli zase někdy v budoucnu pracně zpracovávat. V této souvislosti je dobré se působící karmě neprotivit, ale snažit se ji pochopit a zpracovat ji. Karma totiž není našim nepřítelem či něčím, co je tu od toho, aby nám to znepříjemňovalo život. Je v podstatě našim přítelem a pomocníkem, který nám má umožnit život pochopit.

    Z mé zkušenosti se jeví jako dosti nepravděpodobné otevírání desítek různých karem bez zjevné vnější příčiny a bez změny životních podmínek či okolností. Některé metody to však tvrdí a neustále dokola řeší desítky „dalších“ a „nových“ karem, které člověku znepříjemňují život a jejichž zpracování jej plně vytěžuje. V této souvislosti pochybuji o účinnosti těchto metod a spíše se domnívám, že stále dokola neúčinně řeší jednu a tu samou restimulovanou karmu. Pokud je totiž karma dobře zpracována, už se znovu nevrací a člověk nově nabytý stav vnímá jako znatelnou změnu a úlevu.