Koncepce buddhistické nirvány

Theodor Stcherbatsky

přeložil Alan Černohous

Knihy ABB 2024

Kniha je první prací autora, která byla přeložena do češtiny. Autor, vlastním jménem Fjodor Ippolitovič Ščerbatskoj, se narodil ve šlechtické rodině 10. září 1866 v dnešním Polsku. Toto území bylo v té době součástí Ruské říše. Byl předním ruským a sovětským orientalistou se zaměřením na buddhismus, Indii a Tibet. Od roku 1918 byl akademikem Ruské akademie věd, dále byl čestným členem vědeckých společností Velké Británie, Německa a Francie. Pracoval také jako vyslanec sovětské diplomacie v Anglii. Následně byl vedoucím Indicko – tibetského kabinetu Ústavu orientalistiky Akademie věd SSSR. Za svého života napsal více než šedesát prací. Byl spoluzakladatel vydavatelského projektu Bibliotheca Buddhica.

Kniha má rozsah 142 stran a je provedena v měkké vazbě. Jedná se o vědeckou práci, která je plná odborných termínů. V knize najdete překvapivě mnoho odkazů. Na některých stranách jich je víc než samotného autorova textu. Z tohoto důvodu není pro běžného čtenáře příliš čtivá. Kniha vznikla jako polemika a kritika práce autorova kolegy Vallé-Poussina. Obsah knihy je rozdělen do následujících částí:

Předmluva

1. Úvod

2. Buddhismus a jóga

3. Mystická intuice

4. Buddhova víra v osobní nesmrtelnost

5. Byl Buddha agnostik?

6. Pozice pozdějších hínajánských škol

7. Dvojaký charakter absolutna

8. Vaibhášikové

9. Sauntrántikové

10. Jógačárové

11. Madhajamakové

12. Nauka o kauzalitě v hínajáně

13. Modifikace téže nauky v mahajáně

14. Nauka o relativitě

15. Vpravdě věčný Buddha, poznatelný mystickou intuicí

16. Nová koncepce nirvány

17. Je relativní sama relativita?

18. Paralelní rozvoj buddhismu a bráhmanismu

19. Evropské paralely

20. Pozice školy njája-vaišéšika

21. Závěr

Komentář (doslov) ruské redakce

Pokud čteme mezi řádky, tak si všimnete toho, že autorovo rodiště bylo v době jeho narození součástí ruské říše. Při velké ruské rozpínavosti se můžeme pouze divit tomu, proč si toto území v rámci osvobozovacích akcí druhé světové války Stalin nevzal zpět. Zejména z uvedených odkazů je patrné, že v době před bolševickou revolucí probíhala čilá spolupráce mezi ruskou inteligencí a jejími západními kolegy. Ruští intelektuálové byli v té době velmi vážení a měli nezastupitelné místo mezi evropskou elitou. Důvod jejich znevážení a izolace je víc než patrný.

Začátek minulého století nebyl jenom obdobím rozvoje vědy a techniky. Obdobnému vzestupu se těšila i filosofie a studium společenských kultur. Autor ve své práci zasazuje buddhismus do širšího kulturního rámce. Rozkrývá v ní jeho jednotlivé vývojové směry od jeho počátku až po současnost. Podrobně také popisuje filosofické odlišnosti jednotlivých buddhistických směrů. Z tohoto rozboru vyplývá, že původní buddhismus byl diametrálně odlišný od toho dnešního. K jeho proměně došlo zejména na konci prvního století po prvním velkém buddhistickém koncilu a sepsáním buddhistického kánonu v jazyce pálí. Tím bylo vytvořeno nové náboženství s klasickou strukturou. Došlo k prosazení mahajánového směru, který známe díky četným překladům i z našeho prostředí. Z předloženého textu jasně vyplývá filosofická složitost buddhismu. Buddhistický koncept je nesrovnatelně složitější, než je tomu u křesťanství.

A to nejdůležitější na závěr. S buddhismem to je obdobné jako s křesťanstvím. Současný stav nemá s původními Buddhovými myšlenkami téměř nic společného. Současný buddhismus není filosofií ani metodikou vedoucí k osobnímu rozvoji člověka, které vytvořil Buddha - princ Gótama. Za obsahem současného mahájánového buddhismu stojí mudrc Nágárdžuna, který z něho učinil klasické náboženství pro masy uctívajících stoupenců. Tato učení jsou obsahově diametrálně odlišná, společného mají pouze Buddhu, a i ten má v jejich pojetí odlišné kvality. Nágárdžuna chytře využil zavedenou značku buddhismu a naplnil ji jiným, vlastním obsahem. Proto je spojování současného buddhismu s princem Gótamou nesprávné a zavádějící. Tento fakt také vysvětluje některé zásadní rozpory, kterých si můžeme v prezentaci současného buddhismu všimnout.

Vzhledem k vědeckému pojetí obsahu se kniha z počátku zdála být suchopárná a nebyla moc čtivá. V průběhu čtení se však z jejího obsahu vyklubala poutavá detektivka, kterou byla radost číst. Čtenáře, který nemá znalosti z oblasti buddhismu, kniha zřejmě příliš nezaujme, a proto ji mohu doporučit pouze těm, kteří již o této oblasti něco ví a chtějí svoje znalosti prohloubit.