Navštívené zbytky kostela se nacházejí v okrajové části města Visoko. V minulosti se mělo jednat o nejvýznamnější duchovní stavbu v Bosně, ve které měli být korunováni bosenští králové. Od pozůstatků kostela je dobře vidět pyramida Slunce, která se nachází na druhé straně města. Místo je upraveno a vyzdobeno pro společenská setkání.

Pozůstatky kostela sestávají ze zhruba metr vysokých kamenných zdí, které mají připomenout obrysy kostela. Kamennou podezdívku na několika místech zcela bezdůvodně podepírají betonové bloky. Ty rozhodně estetice místa na vzhledu příliš nepřidají. V prostoru výrazných kostelních základů jsem žádné energie nenaměřil. To mě docela udivilo, a proto jsem měření provedl několikrát. Celé nitro stavby však bylo zcela bez jakýchkoli energií.

Proto jsem svoje pátrání rozšířil i na širší okolí. Díky tomu jsem u přední části kostela našel na úrovni země vyskládané kameny, které byly přerušeny místní asfaltovou komunikací. V tomto případě se jednalo o skutečný obrys původního kostela. V jeho půdorysu jsem naměřil v prostorách apsidy výrazné kosmické energie. V chrámové lodi pak výrazné zemské energie, které nenarušila ani probíhající asfaltová komunikace. Obrysy kostela, jeho velikost i naměřené energie odpovídaly zjištěním v kostelích naší Velkomoravské lokalitě Mikulčice.

Historická hodnota kostela byla znehodnocena nejen asfaltovou komunikací, ale hlavně o kus posunutou „novostavbou“ kamenných zdí. Nově postavený obrys je několikanásobně větší než rozměry skutečného historického kostela.  Ty jsou natolik malé, že připomínají spíše kapli. Proto bych o jeho historickém významu a korunovaci králů docela pochyboval. Místní obyvatelé mají evidentně tendenci zveličovat svoji historii a v tomto duchu dost neuměle vytvářejí i nové historické památky. Po dostavbě starého hradu na vrcholu pyramidy Slunce a labyrintu v Ravném se již jednalo o třetí historický podvod. Tento přístup na důvěryhodnosti existence bosenských pyramid rozhodně nepřidá.