RECENZE

Intenzivní meditační zásed

Satipatthána – Vipassaná 2

16.7. – 29.7.2022 Loučka u Litovle

Kurz byl pořádán zapsaným spolkem Dhammaráma (https://dhammarama.eu/cz/o-nas/o-dhammarame) v prostorách Centra Mosty v Lukách. (http://www.osluka.cz/centrum-mosty-v-lukach/). Kurz vedla Ing. Marta Frýba – Samaní Vajirá. Zúčastnilo se celkem deset meditujících účastníků. Kromě nich v prostorách centra samostatně meditovali dva další meditující, kteří využívali vytvořené zázemí. Toto zázemí vytvářela jedna organizátorka a dvě kuchařky. Vzhledem k poměrně malému počtu účastníků jsme byli ubytováni po dvou na pokoji. Výhodou bylo, že všichni účastníci byli zkušení meditující, jejichž meditační praxe se pohybovala v rozmezí pěti a dvaceti pěti let. Pamatuji doby, kdy se obdobných zásedů zúčastňovalo okolo třiceti meditujících. Nižší počet účastníků vypovídá o menším zájmu o tuto formu duchovní praxe. Na druhou stranu méně účastníků znamenalo větší pohodu.

Denní program začínal v 05,00 ráno a končil ve 22,00 večer. Po ranním rituálu následovala hodina meditace vsedě, ta byla následována hodinou meditace v chůzi a následně hodinou meditace vsedě. Jednalo se o školní hodiny v délce trvání 45 minut. Následovala snídaně a hodina osobního volna. Dopolední meditační blok se skládal z hodiny meditace vsedě, hodiny meditace v chůzi, meditaci vsedě a další hodině meditace v chůzi. Po tomto bloku následoval oběd a dvě hodiny osobního volna. Odpolední blok sestával celkem ze šesti hodin, kdy se střídala meditace v chůzi a meditace vsedě. Po tomto bloku následovala večeře a hodina osobního volna. Závěr dne sestával z teoretické přednášky Buddhova učení. Následovala hodina meditace v chůzi a poté večerní rituál. První tři dny byly věnovány meditaci soustředění, následně pak meditaci všímavosti a vhledu. Celý tento rámec byl dotvořen mlčením a vyhýbáním se jakémukoli sociálnímu kontaktu. Počátek práce s myslí se také projevil v průběhu prvních nocí prostřednictvím divokých snů. V dalších nocích se sny postupně uklidnily.

Vlastní obsah kurzu nebudu rozebírat, protože by nezasvěcenému čtenáři stejně nic neřekl. Zevšeobecním ho pouze na to, že šlo o vědomé sledování veškeré prováděné činnosti. Například při chůzi se sledovaly jednotlivé fáze kroku. Tedy zvedání, nesení a klesání nohy. Při meditaci vsedě se sledoval nádech, výdech a všechny další zaregistrované vjemy. Výsledkem bylo to, že jste hned první den večer měli dojem, že už uběhl celý týden. To všechno bylo vylepšeno vysokými teplotami, které přesahovaly 30°C. Zejména v poledních hodinách byl pohyb na tmavém podkladu hřiště hodně náročný. Vzhledem k tomu, že se meditační místnost nacházela v podkroví, pod plechovou střechou, byla i tamní teplota tak vysoká, že z vás při sezení tekly potůčky potu. Bonusem pak bylo 102 schodů jako spojovací most mezi vnitřním a vnějším prostorem. Denní dávka činila 1 000 až 1 600 schodů. Za celý kurz se jednalo zhruba o 15 000 schodů, což byl sám o sobě docela slušný sportovní výkon. Jako markantní se projevila vazba mysli a fyzického těla. Jakmile se uvolnila mysl, uvolnilo se výrazně i fyzické tělo.

Průběh kurzu byl zpestřen pobytem ve vesnickém prostředí. Zažili jsme rojení včel a létajících mravenců. Velmi nepříjemný byl i zájem nejrůznějšího létajícího hmyzu, který se na nás v průběhu meditace v chůzi nalepil a následně nám zpříjemňoval sedící meditaci. Měli jsme také možnost, sledoval precizní a rychlý průběh žní, kdy bylo za dva dny pokoseno, pohnojeno i zaoráno. Také jsme zažili, jaké to je, když začne foukat ze strnišť. Rychlost větru byla tak velká, že činila méně hmotným kolegyním značné problémy, aby se udrželi na svém meditačním chodníčku. Zvukový rámec kurzu vytvářely téměř nepřetržitě nejrůznější stroje i hromadný štěkot psů. Pobyt venku nám zpříjemňovala také ohromná hejna špačků a rychlé průlety ptačích stíhačů – rorýsů.

V průběhu kurzu proběhly dva individuální a jeden skupinový pohovor s učitelkou. Závěrečné dny pak byly věnovány pozvolnému přechodu k běžnému společenskému chování. V rámci něho jsme se učili znovu normálně chodit a mluvit.

Celkově se jednalo o jeden z nejnáročnějších výcviků, které jsem za svůj život absolvoval. Obdobné kurzy rozhodně nemohu doporučit začínajícím zájemcům. Případným zájemcům doporučuji zvolit některý z kratších, víkendových kurzů. Tím budete mít možnost získat představu, o co se jedná a jestli vám bude tento způsob výcviku vyhovovat. Pokud budete mít hlubší zájem o odbornou náplň kurzu, doporučuji k přečtení knihu Buddhova meditace všímavosti a vhledu.

LLV – srpen 2022

Zpět
Vytiskni stránku