RECENZE

 

Den za Moravu

Brno 14.9.2019 

Tuto akci si dovolím uvést slovy velkého básníka Jana Skácela:   

„Morava je podivuhodná země už jenom proto, že je a není …“

V letošním roce se jednalo již o čtrnáctý ročník této akce. Akci pořádala Moravská národní obec. Bližší informace o Moravské problematice naleznete například zde, nebo zde. Historie samostatné Moravy se datuje od 12. století až do roku 1948, kdy jsme o svoji samostatnost přišli.

O dobrou folklórní pohodu na akci se postaral mimo jiné i mužský pěvecký sbor, jehož vystoupení nešlo přeslechnout. Doufejme, že se nejednalo o hudební nekrolog, byla by to rozhodně škoda.

Oko všech přihlížejících potěšili krojované účastnice a účastníci, kteří byli ozdobou celé akce. Popravdě řečeno by jich vzhledem k folklorním tradicím Moravy mohlo být mnohem víc. V této souvislosti si můžeme položit otázku, zda se jednalo o podcenění organizátorů, kteří širší folklorní obec neoslovili, nebo jestli se jednalo o nezájem ze strany folklorních souborů. Faktem zůstává, že mnohé jiné akce jsou po této stránce daleko lépe zastoupeny.

Otazník zůstává nad důstojně vyhlížejícími samozvanými příslušníky Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbána, už jenom proto, že mají ve svém názvu jména likvidátorů Velké Moravy. Podrobnosti o řádu najdete na této internetové adrese. Bližší informace ohledně Svatého Kolumbána, který se neúspěšně pokoušel pokřesťanštit Velkou Moravu, najdete na této internetové adrese. Bližší informace k osobě knížete Rostislava, který realizoval cyrilometodějskou misi a tím i pokřesťanštění a zánik Velké Moravy, najdete na této internetové adrese.  

Celá akce byla zahájena v prostorách kostela svatého Tomáše. Tato část sice měla slavnostní charakter, nejednalo se však o mši. V rámci politické korektnosti zde proti minulosti nezazněla ani Moravská hymna. Dočkali jsme se však vystoupení pěveckého sboru a několika uvědomělých projevů.

Kromě místního faráře zde promluvili i někteří funkcionáři samosprávy, kteří se angažují v Moravské problematice.

Vzpomenuta zde byla i dlouhodobě opomíjená významná Moravská osobnost markraběte Jošta Lucemburského. Bližší informace k jeho osobě najdete na této internetové adrese.  Dlouhé nohy jeho koně a štít v jeho ruce na jeho soše jsou více než výmluvné. Právě pod jeho sochou se seřadil průvod, který následně prošel městem.

Signál k zahájení průvodu byl dán výstřelem z historického děla. A pak že naše moravská armáda nemá těžké zbraně.

Účastníci pochodu prošli středem města za ryčných zvuků bubeníků, které přímo evokovaly pochod do boje. Agresivní dojem z této části akce částečně vylepšily moravské písně v podání mužského folklorního souboru.

I když část bubeníků jdoucích v čele průvodu tvořila mladá děvčata, jejich vystoupení bylo věrohodné a více než razantní.

Cílem pochodu bylo náměstí Svobody, kde na pódiu postupně vystoupily různé umělecké soubory.

Po pravdě je nutno dodat, že vystupujících účastníků bylo určitě víc než přihlížejících diváků. Největší zájem vzbudilo vystoupení evidentně u našich tmavších spoluobčanů. Pokud současnou situaci Moravy přímo zapříčinili naši předci, je dobré si uvědomit, že naší činností, či lépe nečinností, vytváříme budoucnost našim potomkům. Pokud budeme postupovat tak jako doposud, nezbude nám než doufat, že naši noví vládci k našim potomkům budou shovívavější, než jsou ti dnešní k nám.

Loňské akce jsem se nemohl zúčastnit, proto jsem o to víc vnímal rozdíl mezi letošní a předloňskou akcí. Z tohoto pohledu musím konstatovat, že celá akce postupně upadá. Toto bylo znát jak na vlastním obsahu akce, tak na počtu účastníků a zájmu obyvatel Brna, kteří většinou ani nevěděli, o co se jedná. Zřejmě z těchto důvodů na akci už ani nedohlížela policie, ale stačil dohled prostřednictvím pouličních kamer. Pokud bude současný trend pokračovat, tak celá akce a Moravská problematika zajde na úbytě. To už je ale na každém z nás. Jde o individuální pochopení závažnosti národnostní problematiky a její prosazování v praxi. V této souvislosti plně platí, že když se nedokážeme poučit z vlastní minulosti, budeme nuceni si ji zopakovat.

LLV – září 2019

Zpět
Vytiskni stránku