Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného BUDDHA
Bibliotheca Gnostica 1993
Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka podle jediného doslovného německého překladu K.E.Neumanna sbírky Madždžhimanikája přeložil a komentářem opatřil Jan Kozák
Jedná se o celkem útlou knihu o rozsahu 239 stran, která obsahuje uvedených 21 sút a běžné náležitosti jako je Úvod, Poznámky a Seznam vyobrazení. Názvy jednotlivých sút ve většině případů odpovídají jejich obsahu. Z tohoto důvodu je pro představu případných zájemců uvádím. Jedná se o Svatý cíl, U kořene věcí, Všechny druhy neklidu, Bázeň a strach, Zježené vlasy, Přirovnání o šatě¨, Osvobození, Šípy vhledu, Lví řev, Řetěz utrpení, Dvojí zvažování, Přirovnání o hadu, Potrava, Sloní stopa, Saččako, Málunkjáputto, Potalijo, Džívako, Vaččhagotto, Osvobození utišením žízně. Návštěva Bráhmy. Z mého pohledu lze uvažovat nejen o věrohodnosti, byť doslovného překladu, ale vůbec o věrohodnost původu tohoto textu. Je totiž všeobecně známo, že Buddha jako takový po sobě žádné texty, jejichž by byl autorem, nezanechal. V této souvislosti je však nutno uvést, že kniha obsahuje všeobecně známé buddhistické pravdy, které rozvádí do nezvyklé hloubky a šířky. Tento pohled na ně umožňuje hlubší pochopení předkládané problematiky.
Pro představu si dovolím uvést „malou“ ukázku textu knihy.
„Stejně jako, mnichové, lesní zvěř ve volné přírodě bezpečně stojí, bezpečně sedí, bezpečně leží a sice proto, že je mimo dosah lovce, rovněž tak, mnichové, přebývá mnich, vzdálen žádostí, vzdálen nesvatých věcí, v klidu ponořen v myslivě zvažující, v klidu zrozené, blažené jasnosti, v zasvěcení prvního zření. Takový, mnichové, se nazývá mnichem, zastínil přírodu, beze stop zrušil její oko a unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, po završení přemítání a myšlení, dosáhne mnich vnitřního klidu moře, jednoty mysli, osvobozené od zvažování a myšlenek, v jednotě zrozené, blažené jasnosti, zasvěcení druhého zření. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, beze stop zrušit její oko a unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, v jasném klidu spočívá mnich, vyrovnaný, s pochopením, jasně vědomý, štěstí pociťuje v těle, o takovém říkají světci: ´s pochopením a s vyrovnanou myslí kdo vše vnímá, žije šťastně´, tak dojde zasvěcení třetího zření. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, beze stop zrušil její oko, unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, po zavržení radostí a strastí, po zrušení někdejší veselé a smutné mysli, dojde mnich zasvěcení vyrovnaně chápající, dokonalé čistoty, zbavené radostí i strastí, čtvrtého zření. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, beze stop zrušil její oko, unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, po úplném překonání vnímání forem, zrušení vnímání nevnímání, po završení vnímání mnohosti, dosáhne mnich v myšlence: ´neohrazený je prostor´, říši prostoru bez hranic. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, beze stop zrušil její oko, unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, po úplném překonání prostoru bez hranic, dosáhne mnich v myšlence: ´vědomí nezná hranic´ říši vědomí bez hranic. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, beze stop zrušil její oko, unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, po úplném překonání neohraničené říše vědomí dosáhne mnich v myšlence ´není tu nic´ říše nebytí. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, bez stop zrušil její oko, unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, po úplném překonání říše nebytí dosáhne mnich hranice možného vnímání. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, beze stop zrušil její oko, unikl tak zlému.
Dále pak, mnichové, po úplném překonání hranice možného vnímání dosáhne mnich utišení vjemů a klam moudře se dívajícího je u konce. Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, bez stop zrušil její oko, unikl tak zlému, unikl světskosti. Bezpečně jde, bezpečně stojí, bezpečně sedí, bezpečně leží a sice proto, že se zdržuje mimo dosah zla.
Tak pravil Vznešený. Spokojeně se těšili mnichové ze slov Vznešeného.“
Pokud jste tuto ukázku dočetli až do konce, tak vám zřejmě bude jasné, že text je poplatný době vzniku a nelze jej přijímat doslova. Jeho pochopení si vyžaduje vlastní aktivní přístup a jeho interpretaci. Minimálně se však může jednat o dobrý trénink vaší trpělivosti v dnešní uspěchané době. Při hlubším zájmu o buddhistickou problematiku nebude jistě studium této knihy ztrátou času. Osobně jsem v něm vysokou kvalitu našel, a proto vám jej mohu doporučit.