Tradice Vánoc
Způsob a úroveň našeho prožívání přímo závisí na stavu naší psychiky. Můžeme si to představit jako spojené nádoby, kdy prožívání ovlivňuje naši psychiku a naopak, psychika ovlivňuje naše prožívání. Toto plně platí i pro období vánočních a novoročních svátků, které jsme nedávno prožívali. Osobně tyto svátky považuji za nejdůležitější svátky v roce. Ve vztahu k nim se můžeme setkat s několika základními přístupy. Tyto svátky jsou všeobecně pojímány jako křesťanské. Je pravdou, že si je křesťané díky Bibli a kostelním rituálům více méně přivlastnili. Křesťané to tedy s těmito svátky mají jednoduché a jednoznačně dané. Proto je zbytečné tento přístup víc rozebírat. Spousta ateistů se k vánočním svátkům z tohoto důvodu staví tak, že nejsou křesťané a proto tyto svátky neslaví. Domnívám se, že to není vhodný přístup a že se tito lidé nerozvážně připravují o krásné prožitky. Ve většině případů se však jedná pouze o zástupné zdůvodnění svého postoje, tedy druh obranného mechanismu. Ve skutečnosti člověk s tímto přístupem v období vánočních svátků zažil nějaké trauma, které mu sváteční atmosféra připomíná. Další velmi častou možnosti je strach nahlédnout do svého nitra a zjistit, jak na tom vlastně člověk je. Sám se za křesťana a věřícího rozhodně nepovažuji. Přesto si zřetelně uvědomuji, že křesťanstvím je ovlivněna celá naše kultura a z jeho vlivu se nelze pouhým jeho popíráním vymanit. I přesto, nebo možná právě proto mi nedělá problém se některých křesťanských rituálů zúčastnit. Přirovnal bych to ke sledování pohádek, které jsou sice určeny přednostně pro děti, ale dají se sledovat v každém věku. Ježíšek, krájení jablíčka, pouštění svíček, betlémy či „půlnoční“ mše dokáží navodit spolu se stromečkem, dárečky, vánočním kaprem a salátem příjemnou atmosféru. Jako akci, která se dá v předvánočním období zvlášť doporučit, je již tradiční výstava betlémů ve Hvozdné, na které se dají zakoupit i vánoční dekorace.
Přesto jsem přesvědčen o tom, že tyto uměle zavedené rituály vychází z mnohem zásadnějších přírodních jevů. Jeden životní cyklus v přírodě končí a všechno se zklidňuje při očekávání cyklu nového. Vánoční čas přímo nabádá ke zklidnění a k obrácení se do svého nitra. Nadešel čas si odpočinout a uvědomit si, jak na tom ve skutečnosti jsme. V rozporu s touto přirozeností se po nás ale chce zvýšené úsilí v práci, velký úklid, pečení cukroví, shánění dárků a dotahování restů. Pak se ale nemůžeme divit zvýšené tělesné únavě, podrážděnosti, chřipkovým epidemiím a podobným radovánkám. Je to také doba vhodná k uvědomení si toho, jak se naše vztahy s jinými lidmi za uplynulý rok změnily. V této oblasti je dobré si uvědomit příčinu těchto změn a přijmout potřebná opatření k narovnání svých vztahů. Z toho by pak mělo vyplývat i neformální projevení svojí štědrosti v podobě odpovídajících dárků. V tuto dobu máme také jedinečnou možnost oslovit formou vánočního a novoročního přání svoje přátele, se kterými se běžně nevídáme. Určitě je potěší, že na ně myslíme, a navodí jim to dobrý pocit. Je to něco zcela jiného než bezhlavá honba za nákupem vánočních dárků. Tyto svátky se ale také často stávají zdrojem napětí v rodinách. Na jedné straně se jedná o vnitřní nevyrovnanost s těmito svátky. Na druhé straně k tomuto napětí přispívá i podstatně delší doba, kterou trávíme se svými rodinnými příslušníky, případně setkání s těmi, se kterými se běžně nestýkáme. Všechny naše vzájemné rozpory a problémy se mohou velmi dobře projevit. Tento stav přitom nemusí být vůbec negativní. Dá se využít jako první krok k jeho uvědomení a následné nápravě. K navození patřičné atmosféry nám pak poslouží i odpovídající výzdoba našich bytů a okolí. Vidíte sami, že vánoce se dají intenzivně prožít i bez jejich křesťanského zaměření.
Samostatnou kapitolou dokreslující atmosféru vánoc je výzdoba našich měst. Schválně neuvádím obchodů, které jejím prostřednictvím útočí pouze na naši spotřebu. Zde se s vámi chci podělit o některé postřehy z navštívených měst. Zcela jistě můžeme namítat, že se i v tomto případě jedná o zaměření na konzum. Ano, většina stánků je zaměřena na jídlo a pití, což ale k návštěvě vánočních trhů bezesporu patří. Jako pozitivní mohu uvést, že jsem se nikde nesetkal s klasickým vietnamským sortimentem. Většinu stánků však ale tvořilo zboží z velkovýroby. Domnívat se, že je tomu jinak, by bylo značně naivní. Stánků s klasickými lidovými řemesly bylo jako šafránu. Nejčastěji se jednalo o umělecké kováře, různé dřevěné vařečky a mísy, či skleněné šperky a brusiče skla. Ceny, hlavně u jídla a pití sice bývají značně předražené, ale zastávám ten názor, že pokud chceme, aby vánoční trhy byly i příští rok, je zapotřebí něco koupit a udělat stánkařům tržbu. Nyní už k jednotlivým městům.
Na posledním místě pomyslného žebříčku realizace vánočních tradic se tyto vánoce umístila bezesporu Kroměříž. Jak o tom svědčí prázdné náměstí, vánoční trhy dlouhodobě nebyly a vánoční výzdoba vyla více než slabá.
Těsně před Kroměříží se umístily Rokycany se svým tradičním slámovým betlémem. Po nějakých stáncích rovněž ani vidu.
Těsně před Rokycany lze zařadit Hodonín, s jeho pár komerčními stánky na náměstí před radnicí a slabou vánoční výzdobou.
O poznání lépe na tom byl Vyškov se stánky na náměstí a dřevěným betlémem mezi nimi.
Mezi nejpříjemnější vánoční trhy se zařadil Prostějov, se svým vyřezávaným betlémem, uličkou prodejních stánků a ledovou plochou na náměstí.
Standardně dobrou úroveň měla výzdoba a vánoční trhy v Olomouci. Již tradičně zde byl k vidění na Dolním náměstí kolotoč pro malé děti. Na horním náměstí pak vyřezávaný betlém a ledová plocha. Za zmínku stojí i některé originality, jako stánek s pravou moravskou keramikou, vyráběnou v Dubňanech, originální výzdoba na ulicích a „nefalšované“ moravské hvězdy. Těm se ale dá vytknout, že jsou pro naši potřebu vyráběny v Německu. Obdobně jako háčkované figurky v Číně. Protože do Olomouce jezdím na vánoční trhy pravidelně, dovolím si konstatovat, že organizátoři usnuli na vavřínech a místní vánoční trhy postupně ztrácí svoji věhlasnou úroveň.
Tradičně velmi dobrou úroveň měly vánoční trhy a výzdoba v Plzni. Jejich vánoční zvonice nemá konkurenci. Prodejní stánky měly tradičně dobrou úroveň, která byla poznamenaná blízkostí a vkusem německých sousedů. Rovněž jejich betlém patří co do provedení a rozsahu mezi největší a nejvkusnější.
Jako nejrozsáhlejší a nejlepší si dovolím vyhodnotit vánoční trhy a výzdobu v Brně. Prodejní stánky a atrakce byly rozmístěny na třech místech, náměstí Svobody, Moravském náměstí a Zelném trhu. Betlém byl rozsáhlý a pěkně provedený, nechyběla ani vánoční pošta a atrakce pro nejmenší. A to neuvádím jejich velkolepé zahájení. Rovněž noční výzdoba neměla konkurenci. Proti předcházejícím letům byla znát jejich stoupající úroveň a to nejen v obměně kelímků na nápoje.
K vánočním svátkům a konci roku patří i Silvestr a Nový rok. Bujaré oslavy v podobě alkoholické smrště, kraválu petard a nebezpečných lampionů „štěstí“ (zejména těch, které přistanou někomu na střeše a způsobí požár) rozhodně nemám na mysli. Osobně se spíš orientuji na bilancování uplynulého roku, ze kterého se dá vzít ponaučení do roku nového. V tomto období se dá v pohodě dotáhnout do konce poklidné vánoční období. Dodělat nehotové resty, vyrazit si do přírody nebo na nějakou akci. Doporučuji například návštěvu zádumčivé atmosféry hřbitova, kde si můžeme vzpomenout na naše drahé zesnulé, uvědomit si naši vlastní pomíjivost a přehodnotit svůj žebříček hodnot. Je to rovněž vhodná doba pro stanovení plánu pro nadcházející rok. Rozhodně se ale nemusí jednat o žádná bombastická předsevzetí, jejichž neplnění nám v příštím roce může maximálně přinést spoustu stresu.
Jak vidíte, tak i pro nás nevěřící mohou být vánoční svátky velmi příjemné, povznášející a užitečné. Prohlubování našich letitých tradic nám může pomoci zachovat naši kulturu a národnost. Rodinná pospolitost v jejich průběhu pak utužit naše rodinné vztahy. Osobní zklidnění a orientace na vlastní nitro nám pomůže zlepšit psychiku a přehodnotit žebříček našich hodnost. Proto všem doporučuji nevyhýbat se vánočním a novoročním svátkům, ale naopak je prožívat co nejintenzivněji.