Miluj svůj život
esoterický festival
Plzeň 2.-4.7.2016
Jako poslední dobou každoročně, i letos jsem si vytvořil podmínky a našel čas k návštěvě esoterického festivalu Miluj svůj život v Plzni. Program festivalu mi od pohledu přišel méně zajímavý, než tomu bylo vloni. Vzhledem k tomu, že mě v jeho programu nic moc neoslovilo, vyčlenil jsem si pro jeho návštěvu jeden den. Vyčleněnou neděli jsem se pochopitelně rozhodl co nejvíc užít.
Pohled na festival zevnitř.
V mezích možností jsem si vybral přednášky, které mě aspoň podle názvu mohly zajímat. Udělal jsem si i čas na prohlídku prodejních stánků i čas na adekvátní občerstvení. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé akce časově překrývaly, víc prostoru jsem v rámci vyčleněného času neměl.
V oblasti přednášek jsem letos postrádal nějaké nosné téma, jakým byla například vloni makrobiotika. Celkový rozsah letos představoval esoterickou všehochuť. Vybrané přednášky měly značně rozdílnou úroveň. Konkrétním obsahům, ani jednotlivým přednášejícím se v tomto příspěvku nechci věnovat. Pro příklad snad jenom malou ukázku na dokreslení. Například na jedné z přednášek věnované emocím jsem se v rozsahu jeden a půl hodiny nedozvěděl ani to, co to ty emoce vlastně jsou, jak vznikají, natož jak s nimi pracovat,či jak se jich dokonce zbavit. K dokreslení úrovně této přednášky to doufám stačí. Na druhou stranu přednáška věnovaná frekvencím a jejich léčebnému působení na člověka byla velmi věcná, přehledná, korektní a přínosná. Dozvěděl jsem se na ní spoustu nových informací a na jejím základě jsem si o této problematice dokázal udělat zcela jasný obrázek. Se zájmem jsem si počkal i na poslední přednášku, kterou měla moje kolegyně a která byla věnována problematice regrese. Rozhodně jsem toho nelitoval, přednáška byla velmi příjemná a pod předaný obsah bych se na základě svých vlastních zkušeností klidně podepsal. V oblasti přednášek bych celkově konstatoval, že jejich úroveň byla nižší, než tomu bylo v minulých letech. Scházeli i osvědčení a kvalitní přednášející. I v tomto ročníku přetrvaly nedostatky z předcházejících ročníků. U jednotlivých přednášek jsem postrádal jejich stručný obsah. Výsledkem bylo to, že v některých případech název přednášky ani zdaleka nevystihoval její skutečný obsah. To pak mělo za následek často hromadné odchody rozčarovaných posluchačů. Nás, kteří jsme zůstali, to vyrušovalo a přednášejícímu to rozhodně nebylo příjemné. Tito lidé pak většinou vyrušovali dvakrát, jednou když původní přednášku opouštěli, podruhé když na novou přednášku opožděně přicházeli. K odstranění těchto nedorozumění by přitom stačilo tak málo.
Obdobný stav si dovolím konstatovat i v oblasti prodejních stánků. Až na výjimky vesměs zůstaly stánky s "duchovním aušusem" a stánků s kvalitní nabídkou opět ubylo. Rozsah různých věštkyň, kartářek a podobných zaměření zůstal proti minulosti v podstatě nezměněn. Dobrý pocit dokázalo navodit jenom těch pár vytrvalých, u kterých nakupuji pravidelně.
V oblasti občerstvení došlo také ke značnému omezení možností. Zmizela kvalitní příbramská vývařovna Tulasi a monopol na občerstvení zůstal výhradně v rukou Paní dýně. V jejím provedení se sice dalo slušně vegetariánsky najíst, ale po pravdě řečeno, o žádné gastronomické pochoutky se nejednalo. Jako mlsoun jsem postrádal i loňskou cukrárnu s jejími kvalitními a „zdravými“ pochoutkami. Proti loňsku však přibyla nabídka kvalitních přírodních šťáv, které moje strádání v této oblasti alespoň částečně uspokojily.
Z důvodu účasti na uvedených aktivitách jsem se nezúčastnil žádného praktického programu v tělocvičnách, ani vystoupení na hlavním pódiu. Tyto obsahy znám jenom zprostředkovaně a proto se k nim nebudu vyjadřovat.
Proti loňsku byl fyzický pobyt na festivalu o poznání příjemnější. Nebylo takové horko jako v loňském roce a na učebnách bylo docela příjemně.
Pohled na festival zvenčí.
Celkově jsem nucen konstatovat, že po smrti zakladatelky a hlavní organizátorky festivalu jeho úroveň postupně klesá. Postrádal jsem na něm nějakou nosnou myšlenku, ale i jakýkoli pozitivní vývoj v oblasti jeho zkvalitnění. Mohl bych opakovat všechny jeho nedostatky z minulých ročníků, se kterými nikdo nic neudělal, některé se ještě prohloubily a naopak k nim přibyly ještě další. Dovolím si tvrdit, že festival ještě existuje a setrvačností ještě asi nějakou dobu existovat bude. Bez jeho zkvalitnění a zásadní reorganizace je ale jeho zánik neodvratný. Této skutečnosti nasvědčuje i o poznání menší zájem návštěvníků, než tomu bylo v minulosti. Jestli tento vývoj bude nadále pokračovat, organizátoři festivalu zákonitě dospějí k okamžiku, kdy už pro ně jeho organizování nebude rentabilní. Pokud jej chcete ještě zažít, doporučuji vám jeho návštěvu pro jistotu raději příliš neodkládat a navštívit už jeho příští ročník.
LLV – červenec 2016