Esoterický festival

 

Miluj svůj život

 

Plzeň  6.7.2013

    Po delší době se mi podařilo navštívit jeden z našich předních duchovních festivalů. Vzhledem k tomu, že určitě každý z vás tuto možnost neměl, rozhodl jsem se podělit s vámi o moje dojmy. Festival jsem po nějaké době navštívil již podruhé. V minulosti jsem navštívil i obdobný festival v Praze a Brně. Dovolím si tedy i malé srovnání.

    Festival jako tradičně probíhal v příjemném prostředí elektrotechnického učiliště v Plzni Skvrňanech. V části prostor se nacházely stánky s běžně nabízeným stánkovým zbožím. Svoje místo zde našli i léčitelé, kartáři, astrologové a další esoterické obory. Nechyběly pochopitelně ani nejrůznější léčebné přístroje a preparáty na léčbu všech tělesných neduhů. Uvedený sortiment měl průměrnou úroveň, což osobně považuji za škodu, protože akce má rozhodně na víc. Dojem na mně udělal zejména stánek s různými energetickými zářiči a se symboly mystických řádů, jejichž energie byly více než dobře patrné.

    Za zmínku stojí klasický účastník festivalu, nebo lépe řešeno účastnice. Většinu účastníků totiž tvořily poněkud obtloustlé a výstředně oblečené ženy středních let. Další skupinou byla mladá, od pohledu dost jednostranně ujetá děvčata, na kterých výstřední oblečení nebylo tak výrazné. Co se týká mužů, v menšině byly zastoupeny všechny věkové skupiny. Jejich představitelé však měli do skutečných mužů většinou hodně daleko. Jako mimozemšťan působil zhruba dvoumetrový mamko-taťka, který byl oblečen do dlouhých, splývajících šatů až po zem a na prsou v nosítku nosil značně udivené mimino, jehož výraz jakoby vypovídal o jeho velkém dilematu, kdo ho to vlastně nosí. Mamka to není, taťka to není, tak kdo ta bytost vlastně je?

    Dále je zapotřebí ještě zmínit pohled do některých modrých očí s miniaturními zorničkami, jejich majitelé na rozdíl od převážné většiny ostatních vlastnili dokonalá těla a vypadali od pohledu bez ohledu na svůj věk velmi dobře. Tento pohled umožňoval nahlédnout do jejich mimozemských duší. Marně jsem ale přemýšlel, co je na tuto akci přivedlo. Jejich úroveň totiž evidentně značně převyšovala okolní průměr.

    Na akci byla zajištěna slušná vegetariánská strava, ze které si mohl vybrat téměř každý. Nescházela pochopitelně ani cukrárna a nezbytná čajovna. Akce byla doprovázena zajímavým doprovodným programem. Ze všech obdobných festivalů má „Miluj svůj život“ zřejmě nejlepší úroveň. 350,- Kč za jednodenní vstupné opravňující k návštěvě prodejní výstavy, přednášek ve čtyřech učebnách a akcích ve dvou tělocvičnách není rozhodně mnoho. Další možnosti jako bylo ubytování přímo v areálu na celou dobu akce a vstupenku na všechny tři dny jsem nezkoumal. Každopádně to ale je pro případné zájemce zajímavá možnost.

    V rámci festivalu jsem se zúčastnil několika vybraných akcí. Z poměrně bohaté nabídky si měl dle mého názoru možnost každý zájemce vybrat. V mém případě se konkrétně se jednalo o:

1)    Komunikace mezi mužem a ženou (nebo spíše naopak). Přednáška včetně hraných scének plně odrážela úroveň poznání jejích autorek. Vypovídala také o tom, s jakými partnery dochází do styku. Problematiku rozebíraly na rovině projevů. Na jejich příčiny už nedošlo. Z mého pohledu se jednalo o nácvik mnohdy rafinovaných manipulací s partnerem. Scénky průběhu vztahových situací přehrávané dvěma ženami na mně nepůsobily příliš věrohodně. Navíc jsem s mnohými jejich závěry jako muž nemohl souhlasit a své partnerce bych nabízené praktiky rozhodně nedoporučil zkoušet. V podstatě se jednalo o vědomou manipulací nevědomé roviny partnera, což je dle mého názoru o vypočítavosti a ne o lásce. V chlapské hantýrce je takto definována „mrcha“, chlap se s ní sice cítí dobře, ale … Přehrávané pravdy mi přišly příliš všeobecné a působily na mně vyčteným dojmem. Předkládaný přístup nejen že neumožňuje zdravý rozvoj a prohlubování vztahu, ale znemožňuje i osobní  rozvoj, ke kterému má vztah sloužit. Zřejmě to nebyl jenom můj dojem, protože spousta účastníků v průběhu přednášky odcházela.

2)    Meditace soustředění tibetské školy. Slovenský lektor působil věrohodně. Jeho vystoupení bylo stručné a jasné. Vzhledem k mým znalostem problematiky sice neřekl nic převratného, ale přesto byla přednáška s nácvikem meditace příjemná a přínosná. Byl z ní jasně patrný rozdíl v přístupu k meditaci mezi tibetskou – horskou a barmskou – lesní tradicí.

3)    Astrologický pohled vlivu Černé Luny na minulé životy a karmu. Autorčin projev byl sice značně sebevědomý, ale vzhledem k až příliš lidovému podání jsem získal podezření, že předávané problematice až tolik po odborné stránce nerozumí. Evidentně však byla dobrou podnikatelkou, která měla u publika úspěch. O karmě jsem se na přednášce sice moc nedozvěděl a o minulých životech už vůbec nic, zato pohled prostřednictvím vlivu Černé Luny na tuto oblast byl docela zajímavý a přínosný. Trochu matoucí bylo používání vlastních termínů, kterými autorka bez definování nahrazovala běžně zaužívané pojmy. Každopádně to byla velmi dobrá ukázka toho, o čem je duchovní podnikání.

4)    Náprava zraku. Přednášející v krátkém čase předvedl, že problematice opravdu rozumí. Provedl nás jednoduchými a praktickými cvičeními určenými k procvičování zraku.  Jednalo se o další z mnoha pohledů na problematiku vidění. Jednalo se o věrohodné vystoupení, jehož věrohodnost v mých očích snižoval pouze přehnaný optimismus ve vztahu ke zlepšení zraku. Po skončení semináře se lektor věnoval zájemcům individuálně. Podle toho, co jsem měl možnost vidět, se jednalo o tvrdší variantu shiat su napravující poměry na energetických drahách.

5)    Meditace peruánského šamana. Jeho vystoupení sice bylo takto prezentováno, ale v praxi se jednalo spíše o nějaký rituál či způsob léčení. Z našeho pohledu se jednalo o zajímavou atrakci. Šamanův projev byl věrohodný. Šaman se představil jako Carlos. Sdělil nám, že je představitelem směru tabakeros, což znamená, že ve své praxi používá vykuřování. O jeho účinnosti jsme se měli možnost brzo přesvědčit. Šaman si s nějakým osobním omezováním rozhodně nedělal žádné starosti, protože u oběda jsme jej viděli klopit do sebe jednu plzeňskou dvanáctku za druhou. V jeho podání bylo zejména zajímavé skloubení přírodního šamanismu a prvků křesťanství, které do peruánské kultury přinesli Španělé. Dovedu si dost dobře představit, že tato kombinace šamanské ideologii nevadí, docela by mně ale zajímalo, jak na tuto symbiózu pohlíží církev.

6)    Meditace na přítomný okamžik. Podání jejího představitele nebylo příliš přesvědčivé. Přes veškeré úsilí se mi nepodařilo pochopit, na jakém principu je založena. Přes všechna jeho ujišťování o působících energiích jsem na sobě nic nepozoroval.  V praxi se jednalo o příjemný odpočinek na závěr dne.

            Celkově to byl příjemně strávený den, ze kterého jsem si svůj přínos odnesl. Tři dny by ale byly unavující a považoval bych je za ztrátu času. Pokud budete mít možnost, doporučuji vám některou ze jmenovaných akcí navštívit. Minimálně budete mít možnost udělat si vlastní názor na to, o čem naše mnohými tolik opěvovaná duchovní scéna je.

                                                                                                    LLV – červenec 2013