/************************************NADPIS***********************************/>
Astrovíkend Brno – Lužánky
XX. brněnský esoterický festival
/************************************NADPIS_KONEC*****************************/>
Uvedená akce proběhla v Centru volného času – Lidická 50 ve
dnech 5-6.2.2011. Akce probíhala v duchu sloganu Harmonie těla a duše – cesta k
dlouhověkosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o tradiční brněnskou akci, které
jsem se doposud nezúčastnil, rozhodl jsem se ji navštívit.
Nic jsem neponechal náhodě a předem jsem se seznámil s
programem, který bylo možno stáhnout z internetových stránek akce
www.astrovikend.cz.
V programu, který byl uváděn „bez záruky“, jsem si vybral přednášky, o které jsem
měl zájem, a mohl jsem vyrazit za nevšedními duchovními zážitky.
Už kolem budovy byl patrný větší počet zevlujících osob,
jejichž výskyt napovídal tomu, že uvnitř probíhá akce, o kterou je větší zájem.
První nepříjemnost na sebe nenechala dlouho čekat. Hned po vstupu do předsálí
jsme byli konfrontováni s velkou cedulí „šatna obsazena“. Vzhledem k evidentně
volným věšákům v prostorách šatny jsem této informaci nechtěl věřit a informoval
jsem se na její pravdivost u šatnářky. Ta však na ní rezolutně trvala a můj
argument ji vůbec nezajímal. A tak jsme byli nuceni celý svůj pobyt v teplém
nevětraném prostředí trávit v zimních bundách, či spíše je nosit v náručí. K osobní ani skupinové pohodě to
rozhodně nepřispělo.
Na další ne zrovna šťastné řešení jsme narazili záhy. Když
jsme si chtěli zakoupit vstupenky, museli jsme se obrnit trpělivostí a to i přes
to, že před námi téměř nikdo nebyl. Prodavačky lístků totiž zastávaly i funkci
informátorek. Tato funkce byla vzhledem ke zcela nedostačujícímu značení prostor
a absenci jakéhokoli plánku velmi žádaná.
V porovnání s pražskou Ezoterou lze pořadatelům vytknout i
mnohé další nedostatky, jako třeba naprostá absence zajištění stravování účastníků. Tento úkol
plnil jeden stánek s cukrovinkami (čokoládové koule byly opravdu výtečné) a
jeden automat na kávu. Při delším pobytu v prostorách festivalu je jednalo o
nedostatek dosti podstatný. Znalí si přinesli proviant vlastní, neznalí tuto
situaci řešili konzumací nabízených sladkostí a pitím vody na toaletách. Z mého
pohledu se opět jedná o zcela nepochopitelný stav. Věřím tomu, že o zajištění
stravování a pití na tak velké akci by měla zájem kdejaká firma.
Neposlední organizátorskou chybou hodnou výtky bylo využití
kapacitně zcela nedostačujících prostorů. „Velký sál“ rozměrově odpovídal spíš
třídě na výuku jazyků než prostorám, do kterých by se měly vejít desítky
zájemců. A tak jsme účast hned na první přednášce, o kterou jsme měli zájem,
zbaběle vzdali. O další jsme se pak již raději ani nepokoušeli.
Místo toho jsme se věnovali prohlídce všudypřítomných
stánků, kterým ve většině případů vévodily téměř nadpřirozené duchovní bytosti
různých kartářek, vykladaček a léčitelů. Kromě nich zde byly zastoupeny v hojné
míře i prodejní stánky s nejrůznějšími „duchovními“ předměty. Za zmínku stojí
hudba, knihy, magnetické šperky a náramky, svíčky, runy, oleje, esence, kyvadla,
virgule, obrázky a některé další. Hitem letošní zimy jsou zřejmě podle četnosti
zastoupení a nejrůznějšího provedení orgonity. Tak pokud chcete být in, vzhůru
do nich. Všichni stánkaři měli jedno společné, buď chtěli prodat svoje zboží, nebo
získat klienta na svůj výklad či léčení. Tyto jejich snahy podpořené různými
„duchovními“ praktikami vytvářely velmi hustou atmosféru, kterou citliví jedinci
neznalí obrany vnímali jako intenzivní úbytek energie.
S některými aktéry této nevšední podívané jsme zapředli
bližší rozhovor a udělali osobní zkušenosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o
individuální zkušenost s náhodně vybranými účastníky, berte prosím následující
řádky jako můj subjektivní dojem.
Úroveň stánkařů byla opravdu hodně rozdílná. Ve většině
případů se však jednalo o pouhé prodejce, kteří pouze prodávali daný sortiment.
U jednoho ze stánků jsme narazili i na paní, o jejíž přednášku jsme měli zájem.
Po krátkém rozhovoru, ve kterém při kladení konkrétních otázek z „její“
problematiky vůbec nevěděla, o čem je řeč jsme o její přednášku ztratili rychle
zájem. Přednáška by z mého pohledu mohla být zajímavá jenom tím, co na ní mohla
v rozsahu jedné hodiny povídat.
Při návštěvě poměrně známého místního léčitele jsem udělal
rovněž zajímavou zkušenost. Po dobu kontaktu s ním si sice důležitě a velmi
věrohodně stále něco čmáral do připraveného tiskopisu. Prakticky však reagoval
pouze na informace, které jsem mu verbálně sdělil. K nim pak předával všeobecná
doporučení spočívající ve změně životního stylu a stravovacích návyků. O svých
schopnostech mě rozhodně nepřesvědčil.
Další zajímavé zkušenosti jsem udělal s prodavačkou orgonitů,
která rozvíjela zcela nesmyslné energetické teorie. Na druhou stranu je nutno
uznat, že estetické provedení těchto předmětů doznalo značného pokroku a člověk
je již nemusí nikam schovávat. Lépe na tom byla prodavačka magnetických
předmětů. Její výklad teorie magnetizmu byl sice značně zjednodušený, ale
správný. Navíc její zboží bylo velmi dobře umělecky ztvárněno a i kdyby vůbec
nemělo deklarované účinky, dalo se nosit jako kterýkoli jiný šperk.
A to nejlepší nakonec. Návštěva stánku prodavače kamenů,
kyvadel a různých energetických amuletů a předmětů byla velmi příjemná. Na první
pohled bylo patrno, že je na tom sám duchovně velmi dobře a k prodávanému
sortimentu má hluboký osobní vztah. I proto u jeho stánku bez jeho viditelného
úsilí bylo stále plno. Obdobně tomu bylo s prodavačem kyvadel a virgulí,
Pohovořit s ním o této problematice při výběru kyvadla, které vám padne do ruky,
bylo velmi přínosné. Jím nabízený sortiment byl široký a doprovodné informace
velmi hodnotné.
Co říci k navštívené akce závěrem.
Je až s podivem, že organizátoři akce ani po tolika ročnících
nezískali dostatek zkušeností s jejím zabezpečením. Tento stav si dovedu
vysvětlit snad pouze tím, že již naprosto ztratili kontakt s naší hmotnou
realitou a trvale se vznáší ve svých nebeských výšinách.
Každopádně by bylo dobré dbát i na hmotné blaho účastníků a na akci zajistit
zdravou výživu a pití. O provozování čajovny, kde by se dalo chvíli posedět a
přátelsky popovídat ani nemluvě.
Pokud jsem mohl posoudit, úroveň přednášek neměla velkou
hodnotu a účast na nich vyžadovala značné přemáhání. Sortiment nabízený ve
stáncích nebyl zdaleka úplný. Zcela chyběla zdravá výživa, čaje a předměty k
jejich přípravě a podávání, stejně tak jako masérské přípravky, meditační
potřeby a podobně.
S prezentovaným sloganem celá akce neměla mnoho společného.
Dle mého názoru se jednalo o zcela komerční záležitost, navíc ne příliš vysoké
úrovně. Její návštěvu může odůvodnit snad pouze dohovořená schůzka s léčitelem,
který se akce zúčastní a za kterým nechcete k němu domů. Na zvážení zůstává,
jestli vám ztráta soukromí a jeho nesoustředěnost bude stát za to. Stejně tak
dobře se dá akce navštívit za účelem nákupu zcela konkrétního předmětu. Pravdou
ale zůstává, že většinu nabízeného sortimentu seženete v kterémkoli obchodě s
tímto zbožím.
Pokud do příště s popisovanými nedostatky organizátoři
radikálně něco neudělají, jsem přesvědčen o tom, že se čas dá využít mnohem
přínosnějším způsobem.
LLV – únor 2011
/************************************TEXT_KONEC***********************************/>