SLOVO BUDDHOVO

Systematický přehled Buddhova učení v jeho vlastních slovech

Mirko Frýba
Votobia, 2006

        Autorem českého vydání je Mirko Frýba, který provedl překlad textů přímo z jazyka páli. Doplňující informace jsou přeloženy z jazyka německého. Výběr textů provedl Nyánatiloka Maháthera. Bohužel alespoň stručný životopis, který by nám přiblížil osobu autora v knize nenajdeme.

    V knize nalezneme předmluvy k jednotlivým vydáním, kde je popisována historie knihy a její obsah. Následující části jsou věnovány přímo Buddhově učení.
    Kniha si klade za úkol podat přehled celého učení. Je jistě vhodná pro jedince, kteří nemají ani základní (žádné) znalosti o tomto učení a chtějí získat základní vědomosti, které by jim umožnily další studium. Úvod obsahuje stručný Buddhův životopis a následně jsou zde vymezeny základní pojmy, jejichž znalost je potřebná pro pochopení následujících textů.

    Nebylo by účelné vypisovat na tomto místě škálu kapitol, na které je poměrně útlá kniha členěna, proto zde budou uvedeny pouze hlavní kapitoly a nastíněn jejich stručný obsah. Hlavní částí knihy představuje jmenování, charakteristika a bližší vysvětlení Čtyř ušlechtilých pravd. Není zde řečeno nic překvapujícího či objevného (tímto výrokem nechci nijak znehodnotit jejich význam, spíše naopak jej vyzvednout). Jedná se pouze o obecně platné výroky, které však člověk potřebuje občas připomenout, aby byl nucen se nad nimi zamyslet a skutečně pochopit a přijmout jejich význam. Avšak i přesto je jen výjimkou, když se jimi někdo řídí.
    První kapitolou a současně první ze Čtyř ušlechtilých pravd je Prožité utrpení. V této kapitole jsou popisovány skutečnosti, které zapříčiňují vznik utrpení. Jedná se o pět skupin lpění a to na tělesnosti, cítění, vnímání, formacích a vědomí. Tyto skupiny jsou podrobněji rozebrány v podkapitolách. Dále je zde vysvětlena Nauka anattá, která říká, že veškerá existence je prázdná od jakéhokoliv trvalého já či podstaty. Podkapitola Tři varování upozorňuje na skutečnost, že každý stárne, každý podléhá nemoci a každý je smrtelný. Poslední podkapitola je věnována pojmu Samsára, který je v Páli rejstříku vysvětlen jako koloběh utrpení, opakování zrodů a smrtí.
    Druhá ze Čtyř ušlechtilých pravd zní Vznik utrpení. Je zde popisováno, že utrpení vzniká z žádostivosti, která je trojí: smyslová žádostivost, žádostivost po existenci a žádostivost po nebytí. Podkapitoly se zabývají vznikem žádostivosti a kammou (synonymum v sanskrtu je karma).
Třetí ze Čtyř ušlechtilých pravd je Konec utrpení. Utrpení končí, pokud vyhasne žádostivost, tím zaniká také lpění, vyhasíná proces nastávání a tím je ukončeno znovuzrozování, čímž je ukončeno veškeré utrpení. Podkapitoly popisují Nibbána (nejvyšší mír), světce (Arahat) a To neměnné, což je zde popisováno jako prostor bez vlastností, bez vznikání a zanikání apod.
    Čtvrtá ze Čtyř ušlechtilých pravd, kterou hlásal Buddha, je pojmenována jako Stezka vedoucí ke konci utrpení. Říká se zde, že existují dvě krajní cesty (oddání se smyslovým požitkům x oddání se sebetrýznění) a jedna střední cesta (tzv. cesta Dokonalého). Tato stezka (střední cesta) má osm členů: pravé pochopení, pravé zamýšlení, pravé mluvení, pravé jednání, pravá životospráva, pravé úsilí, pravá všímavost, pravé soustředění. Tato cesta by měla vést ke klidu, míru, k moudrému rozlišování, k probuzení, k Nibbáně. Zbývající část knihy je věnována popisování, vysvětlování jednotlivých členů Ušlechtilé osmičlenné stezky.
    Po části knihy věnované Čtyřem ušlechtilým pravdám, následuje kapitola věnovaná stručnému životopisu Antona W. F. Guetha (Bhikkhu Nyánatiloka), který se zasloužil o rozšíření buddhismu do Evropy.
    Součástí knihy jsou dva rejstříky: Páli rejstřík, sloužící současně jako slovník, který neznalému člověku mnohdy velmi pomůže v pochopení významu textů. Druhým rejstříkem je Věcný rejstřík, kde jsou pojmy uvedeny česky a v závorce jsou k nim přiřazeny jejich ekvivalenty v jazyce Páli.
    Na závěr jsou zde uvedeny kontakty v podobě internetových adres.

    Z mého pohledu by kniha, která byla sepsána s výše uvedeným záměrem, měla být strukturována jasně a přehledně, aby tak umožnila rychlou orientaci v problematice. Text je sice členěn na jednotlivé kapitoly, ale bez jejich označení číslem či podle jiného systému je přímo v textu, bez předchozího vyhledání v obsahu, velmi obtížné rozeznat jejich vzájemný vztah a taktéž orientace v textu je značně znesnadněná. Na druhou stranu je nutno říci, že snadné a rychlé dohledávání je umožněno Věcným rejstříkem. Po obsahové stránce se lze pozastavit pouze nad významem doplňujících textů, které jsou mnohdy napsány méně srozumitelně než vlastní „slova Buddhova“, která jsou zde vysvětlována.

    Při četbě se kniha jeví značně nepřehledně. Pokud jsou však případní čtenáři ochotni tento fakt přehlédnout, můžu knihu zájemcům o problematiku buddhismu doporučit.

 

ŠB-leden 2009