CO NÁM TĚLO ŘÍKÁ
aneb
PO STOPÁCH NEMOCÍ
Miroslav Hrabica
Zlín 1997
Miroslav Hrabica je autorem a současně
vydavatelem této knihy zahrnující 187 stran textu. Jak název
napovídá, autor se zde zabývá nemocemi z hlediska jejich příčin.
Popisuje, jaké dopady mohou mít slova, činy a myšlenky na naše tělo.
V Úvodu Miroslav Hrabica sděluje svůj názor na nemoc.
Co vlastně nemoc je, jak ji lze chápat a proč se s ní lidstvo
neustále potýká. Vysvětluje, proč byla kniha sepsána.
Další kapitola je nazvána Duchovní příčiny nemocí a
slovy autora: pojednává o vlivu lidského myšlení a jednání na vznik
nemocí. Podle autora také v této oblasti funguje zákon „akce a
reakce“. Svým jednáním, myšlením si přivoláváme určité problémy a
onemocnění. Naopak uvědomění si a následná změna nevhodného chování
přispívá ke zlepšení zdravotního stavu více nežli náročná léčba.
V následující kapitole Základní chorobné procesy je
pozornost věnována příznakům doprovázejícím onemocnění různých
orgánů, jako jsou záněty, horečka, poruchy prokrvení či krvácení
orgánů, imunitní reakce a také onemocněním rakovinou a alergiemi.
Pod jednotlivými obtížemi se můžeme dočíst, jakým jednáním jsme si
dané problémy mohli přivodit.
Dále se dostaneme k oddílům knihy, které se týkají
jednotlivých částí lidského těla, jsou pojmenovány: Srdce, oběhový a
cévní systém; Krev, lymfa, slezina; Dýchací ústrojí; Trávící
soustava; Játra a žlučník; Infekční nemoci; Ledviny a močové
ústrojí; Pohlavní orgány, prsa; Smyslové orgány; Žlázy s vnitřní
sekrecí; Opěrný a pohybový aparát; Nervový systém. Jednotlivé
kapitoly jsou dále členěny a rovněž jsou v nich probírány příčiny a
důsledky neboli možné následky našeho jednání, vztažené k různým
orgánům lidského těla.
Kniha pokračuje částí nazvanou Vznik života, lidský růst,
vývoj a smrt, autor se zde zabývá jednotlivými etapami lidského
života od doby před početím až po smrt. Podává návod, jak by měl
člověk k životu přistupovat, jak by se měl chovat, jaké jsou časté
chyby, jichž se ve vztahu k druhým, ale i sám k sobě dopouští. Autor
zde zdůrazňuje důležitost období před početím, tedy jak člověk ke
vzniku nového života přistupuje a také průběh těhotenství, kdy je
nesmírně důležité klidné a láskyplné prostředí rodiny. Za velmi
podstatnou myšlenku považuji zmínku o citlivosti malých dětí, od
kterých by se mnozí dospělí mohli učit.
V jedné z posledních kapitol s pojmenováním Několik úvah
souvisejících s léčbou nalezneme mnoho moudrých rad a ponaučení ať
už ve formě příběhů či kratších úvah. V závěrečné části této
kapitoly přirovnává autor život k zahradě, v níž jsou lidé
rostlinami. V celém oddílu se silně projevuje autorova víra v Boha.
Doslov je opět prodchnut náboženstvím, které zřejmě ovlivňuje
život pana Hrabici. Vyjadřuje se zde k procesu vzniku knihy, k
inspiraci, kterou v Bohu našel i k Bohu samotnému, díky němuž podle
autora samotná kniha vznikla.
Závěr knihy věnuje autor Poděkování.
Součástí knihy je také přehled literatury a samozřejmě také
Rejstřík.
Svým obsahem mě kniha velmi obohatila, avšak jako ateistce se
mi špatně chápalo silné náboženské cítění, kterým je kniha
prosycena. Je však pravdou, že sám autor se v úvodu knihy zmiňuje o
Bohu jako o energii (síle), kterou mnoho z nás nazývá jinými jmény,
ale podstata zůstává stejná. Pokud vám, stejně jako mně, nesedí
náboženství, které knihou prolíná, jednoduše si jej odmyslete. Chce
to určitou míru tolerance vůči jinému názoru.
Knihu považuji za velmi přínosnou a určitě ji doporučuji k
přečtení. Čtenář by si však měl uvědomit, že zmíněná tvrzení nelze
brát jako dogma, kterým by se měl striktně řídit, ale pouze jako
doporučení jednoho z mnoha směrů, kudy se může při hledání příčin
problémů vydat. Nejedná se o knihu k jednorázovému přečtení a
odložení. Vyplatí se mít ji v knihovničce, kde ji máme stále po
ruce, pokud je potřeba do ní nahlédnout.
ŠB – květen 2007