Přednáška- Geopatogenní zóny

    Přednáška se konala 11. října 2006 v klubu ALTEGO a byla vedena předsedou ATOZ (Alternativní terapie a ochrana zdraví) Psychotroniky Brno panem ing. Dvořáčkem.
    Lehce zarážející skutečností byla účast na této přednášce. Když nepočítám sebe samu, byli v místnosti přítomni ještě další dva lidé. Tuto skutečnost si pan Dvořáček ale zřejmě neuvědomoval, protože se k nám stále obracel, jako by jeho přednášce naslouchala plná posluchárna. Snad očekával hojnější účast a byl tím tak trochu vyveden z míry.
    Co se týče způsobu předávání informací, přednášející téměř celou přednášku přečetl ze svých poznámek a neustále se vyhýbal kontaktu s námi. Působilo mu zřejmé potíže se na nás podívat.

    Jak již napovídá nadpis tohoto příspěvku, přednáška měla být věnována problematice geopatogenních zón. Pan Dvořáček zpočátku hovořil o lékařích a léčitelích. Snažil se nám vysvětlit rozdíl mezi nimi a to tím způsobem, že zatímco jedni (lékaři) diagnózu pouze odhadují na základě obtíží, které jim pacient sdělí, ti druzí (léčitelé) hledají počátek příčin těchto problémů.
    Následně se dobral k tématu přednášky. Dozvěděli jsme se, že poprvé bylo poukázáno na škodlivost záření (geopatogenních zón) na konferenci v Bratislavě roku 1982. Ale co to vlastně jsou geopatogenní zóny? Bylo nám řečeno, že se jedná o geologické zlomy, kterými se dostává škodlivé záření ze středu Země (z hloubky až 150 m) na povrch. V zóně je mnohem vyšší počet záporně nabitých částic. Rozdělil geopatogenní zóny podle tvaru na pásové, čtvercové, obdélníkové, kruhové zóny a zóny jiných tvarů. Dále nás seznámil s tím, jak lze tyto zóny najít pomocí virgulí, kyvadla nebo proutku. Dalším poznatkem bylo, že síla geopatogenní zóny je zvyšována v místech křížení zón, v místech, kde se setkává s elektromagnetickým zářením, zóna je také silnější dva dny před a dva dny po úplňku. Síla geopatogenní zóny se udává ve stupnici od jedné do dvanácti, přičemž samozřejmě záleží na denní době, kdy je tato zóna měřena (nejsilnější je kolem půlnoci). Obvykle se měření její intenzity (síly) provádí v podvečer.
    Geopatogenní záření ovlivňuje krevní oběh, může také vyvolat utlumené nemoci. Napadá vždy nejslabší orgán v těle. Spánek v geopatogenní zóně nám může způsobit problémy od poruch spánku, přes ztrátu životní energie až po nádorová onemocnění. Velmi škodlivé je umístění elektrospotřebičů, převážně televize a počítače, v geopatogenní zóně, neboť zóna jejich negativní působení ještě umocňuje. Pan Dvořáček se také zmiňoval o negativním působení mobilních telefonů. Doporučoval je nosit na těle, ale aby se jejich škodlivé působení minimalizovalo, neměli bychom je podle něj nosit stále na témže místě, ale přemísťovat je. V praxi jde tedy o postupné negativní působení mobilního telefonu na celé tělo, ne jen na jednu jeho část. Nevím, zda by tedy v tom případě nebylo lepší, jej na těle nenosit vůbec.
    Jediné, jak se můžeme proti těmto zónám chránit, jsou odrušovače, ty obsahují znaky z měděných drátků. Negativní působení geopatogenní zóny však neruší, ale odsouvají ho jinam. Musíme u nich jednou za čas přistoupit k vyčištění pod tekoucí vodou a poté je nechat znovu obnovit na slunci. Zóny samotné se mohou také stěhovat, například v důsledku zemětřesení (to i v případě, že zemětřesení bylo třeba na Balkáně) a podobně.
    Toto je stručné shrnutí problematiky, jak nám ji vyložil pan Dvořáček. Téma geopatogenních zón zabralo asi čtvrtinu celkové doby trvání přednášky.
Zbývající čas věnoval přednášející propagaci zdravého způsobu života. Dostávali jsme rady, jak se stravovat, jak cvičit a podobně, abychom byli zdraví a fit. Tyto rady ale vyznívaly poněkud planě při pohledu na člověka, který je pronášel. Navzdory svému přesvědčení o zdravém způsobu života působil totiž pan Dvořáček poněkud nezdravým dojmem a navíc z něj vyzařoval jakýsi vnitřní smutek. To vše vzbuzovalo na první pohled nedůvěru v tohoto člověka. Jaký asi může být spolek, který si zvolil takového předsedu?

    Co se týče obsahu samotné přednášky, trochu jsem ve výkladu postrádala zmínku o podstatě geopatogenních zón. Pan Dvořáček sice hovořil o příčinách problémů, ale k těm skutečným se během své přednášky nedostal. Snad by se dalo vytknout také to, že často odbíhal od původního tématu přednášky, i když to by se jistě dalo přičíst přemíře informací, které se nám snažil během krátkého času sdělit.
    Kdybych se ještě měla vrátit k malé návštěvnosti přednášky, mohla by být dána jakousi neoriginalitou tématu, protože jako všechny oblasti, také tato podléhá módním trendům, které se neustále mění. Je ale také dost možné, že širší veřejnost již na rozdíl ode mě znala úroveň, se kterou se na této přednášce může setkat.

ŠB – prosinec 2006