Poslední dobou se můžeme na veřejnosti setkat s akcemi příznivců u nás ne příliš známého učení Falun Gong, kteří upozorňují na pronásledování a mučení svých stoupenců v Číně. Rozhodl jsem se podívat se na toto učení trochu blíže. O co se tedy jedná?
Falun Gong (Falun Dafa) představuje kultivační metodu, která zušlechťuje tělo i duši. Zakladatelem této metody je čínský mistr Li Hongzhi, který zahájil její první veřejné vyučování v roce 1992 v Číně.
Podstatou metody je práce s Gongem, což je kultivační energie vytvářena zcela vně těla. Schopnost vytváření této energie mají pouze velmi pokročilí praktikující. Cílem této práce je kultivace Xinxingu, morálního charakteru jedince nebo-li povahy mysli či srdce, až do stavu osvícení. Základním prostředkem této práce jsou cvičení, která mají otevřít a pročistit energetické dráhy a následně celé tělo člověka a zvýšit jeho vnitřní energii.
Do těla jedince je vložen Falun (Kolo
zákona) a energetické mechanizmy (obojí může být spontánně vyvinuto
praktikováním cvičení). Je možné, aby Falun a mechanizmy do těla jedince vložil
mistr na svých seminářích. Tyto semináře ovšem nejsou v ČR pořádány, neboť mistr
působí převážně v USA. Jakmile se v praktikujícím Falun vyvine, stane se z něj
inteligentní bytost, která se neustále točí v prostoru spodní části břicha,
pohlcuje energii z vesmíru a přeměňuje ji na Gong.
Podstatná je také práce na morálních ctnostech člověka. Přestože kultivace
Xinxingu a práce s Gongem s sebou přináší nadpřirozené schopnosti, není povoleno
je volně používat. Jsou pouze průvodním jevem, nikoliv základním cílem.
Falun Gong přikládá velký význam bílé a černé látce. Bílá je ctnost, nejvzácnější látka. Černá látka je definována jako negativní karma. Nachází se kolem jedince a je výsledkem špatného chování v tomto i minulých životech. Pokud provedeme něco špatného, zbavíme se tím části bílé látky a prázdné místo je vyplněné látkou černou. Ta se musí odpracovat utrpením. Svojí černou povahou zároveň přitahuje černá látka černé bytosti z jiných dimenzí, které jsou příčinou lidských nemocí.
Jedinci s velice vysokou potencí Gongu jsou s jeho pomocí schopni léčit nemoci druhých. Po ošetření se na postižené místo vkládá ochranný štít, aby se nemoc nemohla na dané místo vrátit zpět.
Velice důležitou součástí morálního vývoje je sebeovládání a sebezapírání, které hraje mnohem významnější roli než pochopení souvislostí a příčin. Jinými slovy, potká-li nás nějaká nepříjemná událost či utrpení, není podstatné pochopit, proč se tak stalo a jaký to má smysl, nýbrž protrpět tuto událost, neboť takto splácíme karmu (zbavujeme se černé energie).
Praktikující Falun Dafa nevytváří žádnou organizační strukturu, nemají žádné členství. Jedná se o jedince, kteří se rozhodli praktikovat daná cvičení a následovat učení Mistra. Uvádí se, že Falun Gong v současnosti praktikuje ve světě více než 100 miliónů lidí, což je při zmíněné neorganizovanosti a absenci registrace velice překvapivé až sebevědomé číslo, vezmeme-li v úvahu, že od první veřejné prezentace této metody uplynulo pouze 12 let. V Číně je údajně příznivců této metody více než členů komunistické strany, a z toho důvodu jsou pronásledováni a mučeni. Kolik je praktikujících v České republice, nelze s určitostí říci.
Není mi také jasné financování kampaně tohoto hnutí "bez členů", neboť každá propagace či akce něco stojí, stejně jako i udržování a provozování webovských stránek http://www.falungong.cz , kde jsou dostupné i veškeré materiály.
Na závěr bych rád shrnul nejzásadnější momenty, ve kterých se můj názor na danou problematiku liší oproti oficiální verzi.
Mezi nejzávažnější bych zařadil narušení přirozeného svobodného vývoje jedince. Mistr Li Hongzhi uvádí, že na seminářích upravuje a čistí těla posluchačů tak, aby byly připraveny na vložení Falunu a kultivaci. Domnívám se, že toto je právo pouze jedince samotného a ne mistra, neboť stav těla i duše vždy odpovídá stupni našeho vývoje. Jejich změna by tedy vždy měla vycházet jen z úsilí a svobodné vůle daného člověka. To se týká i otevírání třetího oka, k němuž by mělo dojít zcela spontánně v okamžiku, kdy jsme na to připraveni.
Nemohu se ani ztotožnit s prezentovanou příčinnou nemocí, neboť naše zkušenosti ukazují, že každá tělesná i psychická disharmonie je pouze odrazem stavu ducha. Proto bychom měli hledat její příčinu v našem nitru a snažit se ji pochopit. Nemoc nás potom opustí a pokud své chyby nebudeme opakovat, už nebude mít důvod se vracet. Odstraněním nemocí bez léčby ducha se ochuzujeme o možnost uvědomění si disharmonie v našem nitru.
Jako podobně násilné vnímám sebeovládání, neboť cokoliv v sobě potlačujeme sílí a vytváří vnitřní disharmonii. Mnohem důležitější je uvědomění si a pochopení svého chování a emocí, neboť jen tak se s nimi můžeme vyrovnat a více již k danému chování nemít tendenci. Právě v poznávání svého nitra vidím největší možnosti osobního vývoje. Práce s energií může být jistě prospěšná, ale toto poznávání nemůže nahradit.
Také některá tvrzení Mistra (v dostupných překladech) ve mně způsobila značné rozpaky. Jako příklad bych uvedl:"Cesta kultivace je nejsprávnější a praktikující jsou ve skutečnosti nejinteligentnější" (Falun Gong, str. 33, posl. odst., Li Hongzhi, 1992). Domnívám se, že skutečně moudrý muž ví, že neexistuje jen jediná správná cesta, ale je jich bezpočet a pro každého může být tato cesta jiná. Z díla je ovšem cítit neustálá snaha ukazovat, v čem je cesta Falun Gong lepší než všechny ostatní a také zdůrazňování významnosti Mistra.
Co říci závěrem? Při osobním setkání na
mne příznivci Falun Dafa působili velice mírumilovně bez snahy přesvědčovat mne
o své pravdě. Na druhou stranu bych očekával hlubší teoretické znalosti a větší
obezřetnost směrem k Mistrovi Li Hongzhi, který zasahuje do vnitřních
záležitostí jedince, neboť právě on na mne z dostupné literatury působil až
příliš suverénně a sebecentricky. Také musím znovu zdůraznit pro mne nepřípustné
zasahování do osobního přirozeného vývoje. To je jednoznačně porušení svobody
jedince a právě cesta ke svobodě nemůže vést skrze nesvobodu. Vkládání
energetických bytostí může mít dokonce i nedozírné a nezvratné následky, které
se mohou projevit třeba až v okamžiku smrti. Proto se domnívám, že opatrnost je
zcela na místě a vzhledem k některým nejasnostem bych následování tohoto směru
nedoporučoval.
RS – únor 2005
/************************************TEXT_KONEC***********************************/>