Znovuzrození

Thorwald Dethlefsen
Pragma, Praha 1997

    Tato kniha mi je obzvláště milá, protože se jedná o dílo takříkajíc staršího kolegy, od kterého se dá vždy něčemu novému přiučit.
    Autor v knize popisuje svoje začátky v oblasti regresní terapie, kdy se v roce 1968 poprvé dostal se svým klientem do „minulého života“. Hned v úvodu je patrný novátorský přístup a odvaha, která byla potřebná k prolomení magické hranice okamžiku zrození člověka. Škoda, že tento přístup terapeutovi nevydržel a nedokázal stejným způsobem prolomit i další hranice, které se na této cestě nachází. Detailní popis průběhů jeho sezení s klienty umožňuje získat dobrou představu o používaných postupech. Pozorný čtenář v něm najde jak autorovy začátečnické chyby, tak logické nesrovnalosti s teoretickými východisky použité metody. Takto detailní popis předkládaný široké veřejnosti nepovažuji za správný a sám jej nikdy nepoužívám. Popis příliš svádí k tomu, aby si něco tak jednoduchého nezodpovědný čtenář vyzkoušel sám. Možné konce těchto pokusů si pak dovede představit pouze ten, kdo se touto problematikou dlouhodobě zabývá.
    V další části knihy autor argumentuje ve prospěch teorie reinkarnace. Shrnuje zde několik světově známých případů dětí, které si spontánně vzpomínaly na svůj minulý život a tyto jejich vzpomínky byly prokazatelně prověřeny jako pravdivé.
    Dethlefsen se ve své práci také hlásí k astrologii, kterou obhajuje svými logickými závěry. Ukazuje zde na neserióznost argumentů a neznalost jejich kritiků. Z jeho řádků je však patrný také nekritický obdiv a nadšení, které k této oblasti chová.
    V pasážích Karma a reinkarnace, Zákon polarity, Umění zemřít a Onen svět se můžeme seznámit s některými myšlenkami a názory autora na tyto oblasti. Vše je zde pojato možná až příliš stručně, přesto autor dokáže motivovat k vlastnímu zamyšlení nad těmito běžně přehlíženými oblastmi.
    Autor dále polemizuje s vědeckým přístupem, kde zejména poukazuje na mylná východiska, ze kterých věda vychází. Zvláštní pozornost pak věnuje medicíně, psychologii a ezoterice. Jeho názory na tuto problematiku jsou ukázkou mistrovské logiky, která se dá pouze těžko zpochybnit. Domnívám se, že s jeho argumenty a závěry musí každý nezaujatý člověk souhlasit.
    Kniha není úzce specializovaná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Čtenář v ní nalezne Dethlefsenovy názory na spoustu základních témat. Tyto názory přístupného čtenáře přivedou k zamyšlení a ujasnění si vlastního místa v této problematice. Domnívám se, že se jedná o kvalitní knihu, kterou stojí za to si přečíst.