Spřízněné duše

Richard Webster
Eugenika, Bratislava 2001

    Autor má dlouholetou psychoterapeutickou praxi, kterou provozuje zejména prostřednictvím hypnotické regrese. Ve své knize se zaměřuje na zajímavou oblast a objasňuje podstatu spřízněných duší. Upřednostňuje jejich pozitivní vliv a přikládá tomuto fenoménu značný význam.  
    Ve své praxi jsem se s touto problematikou setkal poměrně často, ale její forma odpovídala spíše klasickému reinkarnačnímu pojetí, než pojetí autora. Snaze hledat spřízněnou duši nepřikládám tak velký význam jako on. Na rozdíl od autora se domnívám, že setkání se spřízněnou duší samo o sobě ještě nic neřeší.
    Část knihy je věnována ukázkám případů spřízněných duší popsaných v literatuře. Věcně zajímavá je část, ve které popisuje historii a hlavní představitele regresní terapie. Najdeme zde i podrobný popis sezení a důkazy reálnosti minulých životů.
    O vstupních předpokladech a z nich vyvozených závěrech by se dalo jistě s autorem velmi úspěšně polemizovat. Prezentované názory o používání pozitivních konfirmací ani popsaný způsob terapie nepovažuji za správný a následováníhodný. V průběhu popisovaných sezení lze nalézt mnohé školácké chyby a není z něho patrno, na jakém principu je dosahováno terapeutického efektu.
    Za základní autorův omyl považuji jeho prvotní východisko o podstatě spřízněných duší. Na rozdíl od něho se domnívám, že všechny duše bez rozdílu jsou spřízněné. Projevy, na základě kterých hovoří o spřízněnosti, považuji spíše za restimulace, nebo - chcete-li - vzpomínky na společně prožité dřívější události. Proto na rozdíl od autora považuji za správnější a přirozenější se touto problematikou příliš nezatěžovat a nechat všemu volný průběh.
    Autor v knize doporučuje provádění autoregrese nebo regrese v doprovodu nezkušeného průvodce. Na základě svých zkušeností tento návod nepovažuji za následováníhodný.
    Obsah knihy považuji po odborné stránce za velmi málo hodnotný, zavádějící až nebezpečný. Jako největší přínos jsem si z knihy odnesl postřeh, k jak malému poznání lze i po tak dlouhé praxi dospět. Pokud si knihu chcete přečíst jako beletrii, proč ne? Pokud z ní ale budete chtít načerpat nějaké hodnotné informace, půjde zřejmě o ztrátu času.