Srážka

Děj se odehrává strašně dávno a trvá dlouho. Bolí mě hlava. Bráním se tomu, abych viděl světlo. Je to záblesk ze srážky. Jsem velký balvan, který narazil do jiného balvanu. Su strašně naštvaný, že jsem narazil. I když to bylo nevyhnutelné. Cítím bolest z té srážky a újmu, že mi někdo vlezl do cesty.

Nemohu pochopit, že jsem součástí něčeho nového a lepšího. Nechce se mi opustit to staré. Mám tvořit Slunce, ale nechcu to. Chtěl jsem se srazit jindy a jinde. Jsem sražený a přilepený k něčemu co nechcu, ale potřebuju to. Cítím přitom pohlcenost. Ten stav trvá několik let. Nevadí mi ta marnost, ale pohlcenost. Ta je čím dál větší.

 Je to obohacování, při kterém musím zhoustnout. Přirozeně dělám něco, co jsem nikdy dělat nechtěl. Přitom mi to přijde normální. Můj problém je, že nechcu poslouchat Vesmír. Nemám ho rád, protože pořád něco musím. Nechcu dělat něco, co dělat musím.

Pořád jenom houstnu a tvrdnu. Je to jako být uprostřed Slunce, kde je hustá tma. Přitom musím začít, i když nechcu. Zářím jenom proto, že to tak má být. Je to prostě nuda. Když dělám, co mi někdo řekne, tak se nudím. Nenávidím nudu, je to nesmysl.

Začínám vidět světlo i vevnitř. Jsem naštvaný, že jsem na to nepřišel dřív. To naštvání mě tak rozpíná, že je mi prostor malý. Už nechcu tu hustotu. Už mám nudy plné zuby. Kašlu na to, co Vesmír chtěl. Hledám jiný způsob jak být Vesmíru platný a přitom se nenudit. Vesmíru to je srdečně jedno. Neptám se ho. Mám strašný hlad. Cítím svoji původní velikost.

Chcu se znovu srazit. Tentokrát se chcu srazit bez nudy. Znovu hledám místo srážky. Je to hrozně dlouhá cesta. Čím víc se blížím srážce, tím víc se těším. Mám tolik energie, že bych mohl pohltit celou Zeměkouli. Srážím se s druhou planetou. Jako by mě to mělo každou chvíli rozškubnout. Cítím, jak svítím. Je to zábavné a není to nuda. Všady je světlo, protože já jsem světlo. Cítím se při tom znamenitě a bez starostí.

Nemůžu se z toho hnout – nechcu. Vyhovuje mi to. Cítím se při tom dobře, je to ale nápor. Všechno je intenzivní. Všechny smysly mám ostré. Procházím různá roční období. Omlouvám se Vesmíru za svoji zpupnost.