Balvan v sopce

    

Nacházím se v období počátku vzniku Země. Vidím rudě. Nechcu tu být. Su rozžhavená, včetně většiny mého okolí. Je mi hrozné vedro, bolí mě hlava. Cítím tlak na čele. Připadám si jako obrovský kus šutru, který dopadl do proudu lávy. Nechcu tu být, nepatřím sem. Rozpouštím se. Nechcu splynout s okolím. To mě hrozně sere. Bráním se tomu. Lituju ztráty svojí identity. Chcu jinam, nepatřím sem. Nemůžu s tím ale nic udělat. Zuřím. Všechno mě bolí, tlačí, natahuje a píchá. Deformuju se. Každá deformace je újma na mojí identitě. Nesnáším měnit se proti svojí vůli. Nechcu se přizpůsobit. Je to nesnesitelné. Moje identita se tím zapomene. Ztratím svoji výjimečnost. Nechcu tu být, ale přitom nechcu odejít pryč. Je to divné. Nemám ale kam jít. Je jedno, kde su. Je mi jedno, kde su. Ale tady to nenávidím, protože se mi tu nelíbí. Su taková zuřící hmota. Tak zuřím, že su o poznání teplejší než moje okolí. Je mi to líto. Nejde to ale jinak. Jinak to neumím. Nenávidím svoje okolí, protože mě chce pohltit. To okolí mě nerespektuje. Mám strach a ten je hrozný. Z toho mě bolí ledviny. Je mi zároveň líto, že mě moje okolí nerespektuje. Je to i jejich škoda. Okolí mě nezná, okolí mě nechápe. Nemá mě jak poznat. Když si to uvědomím, tak je mi z toho na blití. Taky o druhých nechcu všechno vědět. Příčí se mi to. Moje hodnota je v samotě, ne v agresivitě. Když su sama a chápu se, tak mě nic nebolí. Respekt je taky určitá forma lásky. Nemůžu to nikomu nutit. Je mi to líto, i když se nechcu nikomu vnucovat. Bolí mě z toho hlava na temeni. Buší mi z toho hrozně srdce. Až tak, že mě bolí. Je to stresem. Je to moc zbytečně odvedené námahy. Musím si to odpustit. Je mi líto, že jsem někomu ublížila. Mrzí mě to a tak se omlouvám. Su z toho unavená a ospalá. Udělala jsem moc ošklivých a agresivních věcí. Nevím jak z toho ven.

Vede mě to jinam. Na tu horu. Už si nepřipadám jako šutr. Su obláčkem vychladlé páry. Cítím čerstvý vzduch. Pořád mě to táhne nahoru – za Světlem. Tak tam letím, vznáším se. Tady je blaho. Je mi líto, že mi to tak dlouho trvalo. Tady můžu být nadosmrti.