Špatná cesta

Událost se odehrává ve středověku. Je mi osmnáct let a přemýšlím, co se sebou dál. Mám hodně vitality a touhu něco dokázat. Kroutící se cesta obnáší rodinný život a obchodování, které mě nebaví. Láká mě duchovno a vstoupení do církve. Duchovní cesta a vyšší poznání. Vydupávám si to a rodina se mě zříká.

V klášteře očekávám spirituální cestu, dostávám však jenom podřadné úkoly. Z věčného opakování modliteb a vynucené poslušnosti jsem znechucený. Je ze mě posel, který chodí pěšky a nosí zprávy od kláštera ke klášteru. Nemá to žádný hlubší smysl. Jsem mnich a jdu s holí v ruce. Přicházím na křižovatku cest. Jsem unavený, bolí mě nohy, jím špatnou stravu. Moje rozhodnutí byl velký omyl. Sedím na kameni ve stínu lesa. Na slunci, na poli pracují mladí lidé, kteří spolu laškují. Já se mám hůř než mezek u sedláků. Cítím bolest v achilovkách. Chtěl jsem žít duchovnem a dojít k poznání. Byla to špatná cesta. Nejde o to oddělovat církev, spiritualitu od běžného života. Musí se to spojit dohromady. Je nesmysl to oddělovat. Bolí mě nohy.

Znovu jsem na křižovatce volby. Nechápu o čem to je. Uvědomuji si jenom to, že je to špatně. Pokračovat v tom, co jsem dělal je ztrátou času. Zůstat v řádu nemá smysl. Je mi 35 let. Církev je pro mě slepá cesta. Jdu do hospody, kde si dávám oběd. Poslouchám, kde je co potřeba. Jako mnichovi mi všechno řeknou. Přespávám u dobrých lidí. Druhý den odcházím a odnáším lejstra, abych splnil úkol. V klášteře mi chtějí dát další úkoly. Omlouvám se, že už nebudu pokračovat. Vzdávám se církevního statutu. Církev se mě zříká. Vracím oblečení a žádám o výplatu. Kupuji si oblečení a odcházím.

Vracím se do vesnice a cítím při tom úžasnou svobodu. Na kameni si sedám do meditace. Žil jsem v celibátu. Cítím hezké energie. Tuto novou životní cestu vnímám velmi pozitivně. Lidé mě poznávají jako bývalého mnicha. Jsou z toho zmateni. Jdu k vdově. Vzpamatovává se a vyzvídá, co se stalo. Chci žít normální život a hledám práci. Zve mě, že jí v hospodářství chybí chlapská ruka. Zůstávám. Prožívám prosvětlený život, který mě hodně baví. Vnímám energie. S vdovou se do roka bereme. Nemodlím se, ale medituji. Děti nemáme, jsme už starší. Stáhly by mě k povinnostem. Takto si to užívám. Všechno co dělám, dělám vědomě.