Bojovník
/************************************NADPIS_KONEC*****************************/> /************************************TEXT***********************************/>
Je
rok 400 před naším letopočtem. Jsem nějaký bojovník, slavím vítězství. Jsem
hodně silnej a hrdej. Jsem nejlepší, to vítězství cítím jako svoje. Se mnou
nemůže nikdo prohrát. Jsem šťastný. Duši se to ale nelíbí. Duše se s tím
neztotožňuje. Dávám hodně najevo tu sílu a jsem někdo proto, že tu sílu hodně
projevuju. Jsem se sebou spokojený. Ani se do toho nemůžu vžít, jak je to duši
cizí. Líbí se mi tu nějaké ženy. Můžu mít všechno, na co si vzpomenu. Piju víno,
veselím se. Vidím tanečnice, kývám na ně. Jdou ke mně dvě ženy. Každá si lehá z
jedné strany a společně se bavíme a pijeme. Mám je u sebe, je to dobrý pocit. Už
je večer. Rozsvěcují se svíce. Je tma, jenom ty svíce svítí. Vnímám tu
atmosféru. Cítím, jak se mi motá hlava, a těžknou nohy. Jsem opilý, usínám.
Děvčata odcházejí. Lidi kolem prozpěvují a nakonec usínají také. Jsem ožralý,
chrápu.
Slyším rachot, který mě probouzí. Nepřátelští bojovníci
vnikají do naší pevnosti a zabíjí naše lidi. Svazujou mi ruce a nohy, zavazují
oči. Rvu se a kopu. Je jich přesila a jsem ještě omámenej vínem. Odvádí mě. Motá
se mi hlava. Řvu. Kde jsou stráže?! Cítím napětí. Mám napjaté všechny svaly.
Někam mě strkají. Papám po schodech dolů.
Je noc. Mám zavázané oči. Jsem někde zavřenej. Spoutanej s
rukama vzadu. Mám vztek, srdce mi pumpuje, mám zrychlenej tep. Slyším nějaký
hluk, jsou to hlasy. Nic nevidím a nerozumím jim, jsou cizí.
Je to nějaká magie. Potřebují mě živého. Něco se děje. Nevím
co. Mám blbý pocit. Něco mi chtějí udělat. K něčemu mě potřebujou. Proto mě
nezabili. Cítím teplo všude po těle. Cítím napětí v těle. Poslouchám. Nepociťuju
strach, ale sílu. Vzpírám se. Hrdě čekám.
Cítím nějakou energii, která mi jde zvenčí do těla. Je to
negativní energie. Nejdřív se vzpírám, ale už ji mám v sobě. Vráží mi dýku do
hrudi, bolí to, pálí. Vztek odchází. Umírám. Oni mi berou srdce z těla. Za živa
mi ho vyřezávají.
Vidím ho. Leží na červeným polštáři a někam ho nesou. Jdu
výš. Vnímám na sobě tu negativní energii, jako díru, jako když ve mně něco
chybí, nebo je to něčím černým zadělaný. To srdce někam dávají. Jsou u toho
nějaký zvířata. Pták, jeho křídla mají veliký rozpětí. Má veliký, zahnutý zobák.
To srdce je pro toho ptáka. Dělají nějaký zaříkávání. Přivádí nějakou ženu. Také
ji zabíjí. Vidím její duši jak vychází ven a odchází nahoru. Vnímám duši té
ženy, znám ji, vnímám ji jako svou ženu.
Mají ty srdce dvě. Vidím dvě srdce a toho ptáka. Dělají
nějaký zaříkávání, nerozumím jim. Provádí nějaký rituál, tancujou a pijou. Dělá
to moc lidí. Je to jako kdyby se modlili. Vidím nějaký sloup energie. Ty dvě
srdce házejí do ohně. Něco při tom pijou. Nějakej omamnej nápoj. Nalaďují se na
tu negativní energii. Dívám se na ni, je v ní síla. Potřebují sílu na boj. Berou
ji na sebe, dopadá na ně. Znám tu energii, je to Ráma. Jde ji posílat očima,
proto mi je zavázali. Já jsem měl velikou sílu a oni ji zničili. Moje síla
pocházela z té energie. Mohli ji zničit jenom tím, že mi vyrvou srdce z těla. Ta
žena, co jí také vyrvali srdce, s tím má také něco společného. Něco s dítětem.
Ona měla přivést na svět moje dítě. Pijou a zaříkávají. Berou si sílu z té
energie, na kterou se napojují. Ta energie jim dodává sílu a magickou ochranu.
Potřebujou ji k válečným účelům. Sleduji ty energie, už nad nimi nemám žádnou
moc. Ta moc přešla na ně. Je to nějakej asijskej národ. Chovají se vítězoslavně.
Moje tělo tu visí mrtvé a bez toho srdce. Je v něm velká dra.
Já nahoru nejdu. Jsem u toho těla. Nevím, že bych měl jít nahoru. Hledám tu
energii. Jako kdyby mi něco chybělo. Nejsem celej, chci to nějak spojit.
Nenalézám to, prostě to není. Je to zoufalý. Tak to tu jenom sleduju. Jsou tu
války, boje. Zpustošená země.
Přichází duše té ženy. Vede mě někam, kde se očišťuju od
negativních věcí. Cítím pomoc té duše. Díky ní jsem jiný, světlejší, lepší. Chci
být té duši nablízku. Teprve potom mi pomáhá odejít do Světla. Jsem ve Světle a
vnímám ten rozdíl. Moje síla pocházela z magie. Moje duše se stává jinou, cítím,
jak to odevzdávám. Odevzdávám tu energii, už není moje, ani nikdy nebyla. Bylo
to lákavé si to vyzkoušet. Udělat tu zkušenost. Prohlížím se a žádné bloky už na
sobě nevidím. Při dalších zkušenostech už nechci používat magii. Ta duše co je
tu se mnou se celá rozzářila. Všude kolem se rozjasnilo. Byla to zkušenost,
kterou jsem potřeboval udělat, abych si to jednou provždy pamatoval. Potřebuji
si ještě odpočinout.
Pak se rodím jako dítě do nějakého paláce.
/************************************TEXT_KONEC***********************************/>