Feťák
…Cítím tlak na srdci, jako by mi tam někdo něco kladl. Jsem v
polosedu, v pololehu. Vidím jen ruce, jak na mě něco kladou. Je to
jako pohřeb, ale ne fyzický, jako by na mne kladli požadavky. Vidím
spoustu ruk, jak kladou další a další, tlak na srdci roste. Nedokáži
od toho odstoupit, hrozně mě to zatěžuje. Moje okolí tmavne. Je toho
na srdci strašně moc. Nemůžu se hýbat. Jsem jako ve skladišti se
spoustou harampádí. Tlak na srdci stále roste. Nějaký tmavý oblak mě
zatlačuje doprava. Jako by mě zalíval asfalt. Jsem celej zavalenej,
jen hlava mi trčí ven. Teď cítím i tlak na šesté čakře a na hrudi. I
ruce jsou víc ztuhlý. Vnímám taky ztuhlost hrudníku, jako bych při
tom i zapomínal dýchat.
Svrašťují se mi oči i čelo, snažím se nevnímat, co je okolo mne.
Jsem schoulený v rohu, aby na mě nikdo nemohl, a ještě se otáčím
zády. Jsem v nějakém sklepě. Nabral jsem si do injekční stříkačky
nějakou látku. Chci si ji píchnout do žíly. Cítím tlak v břichu.
Jednu část mého já to láká, druhá mi říká, abych to nedělal. Sílí
tlak v břiše. Oči mám sevřený. Nechci to udělat. Cítím napětí v levé
ruce – jako by čekala na to píchnutí. Tlak v břiše roste. Furt si tu
ruku držím. Už vnímám jen ty ruce, vše ostatní je pryč…
Tlak na břiše roste. Celkově jako bych byl v nějakým pytli. Vnímám
se jako houska. Semílá mě to, nejsem schopen se bránit. Mačká to
celé tělo. Je to jako mlýnek. Způsobuje to okolí. Cítím tlak na
čele. Nejsem schopen s tím nic udělat. Jsem v nějaké semleté formě.
Cítím tlak v hlavě. Jsem rozemletej. Akorát přemýšlím, co mohlo být,
co bylo. Nevnímám se příjemně. Stříkačka zůstala zapíchnutá v levé
ruce. Píchl jsem si to. Teď vnímám mžitky před očima. Jenom tak
lítám. Jako bych byl malátný, přiopilý. Vnímám uvolnění, ale zároveň
i rostoucí tlak v hlavě. Zase se začíná stahovat čelo. Tělo přichází
k sobě. Oči jsou stažené, tlak na 6. čakře od hrudníku. Zase
přichází zavalení celého těla. Připadám si jako králík, co je
stahován z kůže. Stahuje mi to čelo a oči. Začínají mi tuhnout ruce,
hrudník. Nejsem schopen se bránit. Vytáhl jsem si stříkačku z ruky,
ale furt se celé tělo stahuje. Je ztuhlý, napjatý, napružený. Vnímám
tlak na hlavě. Zase jako bych byl ve válcích, co mě drtí…
Teď vnímám uvolnění – odezněla nějaká část látky, co jsem si píchl.
Zase roste tlak a vyčerpanost. Opakuje se to. Píchám si znova a
znova. Jsem feťák. Ničí mne to. Jsem troska. Nejsem schopen z toho
vystoupit, něco s tím udělat. Chvíli je to dobrý, chvíli špatný.
Cítím rezignaci. Připadám si jako mrtvá placka. Ještě cítím nějakou
pomoc od doktorů, ale už mi to je jedno. Už se vidím zabalenej v
bílé tkanině. Čekám, až začne něco novýho. Jako by mě měli usmažit.
Připadám si jako součást nějakého jídla. Jako bych byl zabalenej a
nachystanej na zabalení a rozkrájení. Zase cítím tlak na hrudi a
ramenou. Jako bych seděl a přitom se se mnou motá celý svět. Jsem
pod mostem a cítím rezignaci. Už to nemá smysl. Tělo je nahrbený,
slabý. Jsem opřený o nějaký vstup a nic se neděje. Potřeboval bych
si odpočinout. Cítím z toho všeho únavu. Usínám. Jdou mi nějaký
pěkný myšlenky. Cítím spokojenost. Spím a nic mě netíží.
Přišla mi vlna do břicha a procitnul jsem. Vnímám tlak v
břichu, na ramena, do ruk a na hrudi. Tuhne mi celý hrudník, břicho
i hlava. Bere mi to hodně energie. Jde to celý zase dokola…
… Vnímám, že potřebuji pomoc, sám to nezvládnu (pláč). Cítím silný
tlak od ramenou a těla. Někam mě to vytahuje. Jako bych vyplouval z
hlubiny na hladinu. Vnímám víc světla okolo sebe. Celý se to
projasňuje, celý se to uvolnilo. Jsem ve světelný mlze. Vznáším se.
Je mi příjemně. Ale mám úplně zničený tělo. Černý, zežloutlý a
pohublý ruce. Ale cítím se dobře. Vznáším se. Lítají příjemný
myšlenky… Zase mě to stahuje do hlubin. Někam padám, ztemňuje se to.
Padám do nějaké hlubiny, temnoty. Jsem v čím dál tím větší tmě, ale
necítím tlak na těle. Ponořuji se do temna. Cítím zoufalství,
prázdno, tlak v břiše… Kroutí mě to, semílá – celkově po těle…