Maska

Zaplavuje mně strach. Jsem buňka, která se stahuje a roztahuje. Rostu a rostu. Z buňky se postupně měním v člověka. Cítím tlak na tělo, hlavu a nohy. Ruce mám ztuhlé. Proudí mi mezi nimi energie. Energie je všude kolem mně. Je to silné a barevně fialové. Vysílám tu energii všude kolem. Ruce mám tou energií celé ztuhlé. Energie mi proudí z dlaní i hřbetů rukou. Z nohou mi energie proudí do země. Jako bych byla strom a kořenila do země. Ruce mám v energetickém poli. Začíná mě to svírat. Pomalu mně to dění pohlcuje. Vracím se zpátky do klubíčka, do kuličky. Energie mně úplně změnila. Jsem tu jako ve vězení. Snažím se tu energii prorazit, ale nejde mi to. Jsu jako zkamenělá. Nemůžu se pohnout. Co jsem Já? Žena. Ovládnutá, uvězněná bojovnice. Uvěznilo mně Temno. Byla jsem nepozorná. Vysílala jsem moc energie a tak jsem ho zaujala. Oni se mně snaží ovládnout. Nemohou. Jsem ztuhlá. Mám velkou sílu. Je jich víc. Snaží se moji energii stlačit dovnitř a úplně ji uhasit. Dokud se jim to nepodaří, tak mně nedostanou. Znovu jsem sama. Je nás ale víc. Jsem kněžka. Nemohu se telepaticky dostat přes tu energetickou clonu. Snažím se ji provalit, ale nejde to. Mám pocit, že se jim neubráním. Cítím, že se jejich tlak snižuje. Už jsem unavená. Podléhám.

Jsem v nějaké svatyni. Je to osvětlená jeskyně. Jsem velekněžka. Přicházím tam sama. Ta svatyně není naše. Objevili jsme ji. Je tam kámen, na který sahám. To znamení pociťuji po tom doteku. V tom kameni je nakupená síla. Je to temná síla, která je špatná. Nechala jsem se přelstít. Kdybych tu byla ještě s někým, tak to zvládneme. Sama jsem v pasti. (zvedá a rozpažuje ruce) Mohla jsem od toho kamene odskočit. Ten kámen je čistá Temnota.  Cítím utrpení všech, jejich bolest. Dodala jsem poslední semínko energie, kterou to potřebovalo. Úplně jsem selhala. Nezvládla jsem svoji roli. Nechala jsem se načapat a polapit. Už chápu, proč mám zablokovanou energii. Síla přináší zodpovědnost. Bojím se, že zase selžu. Není to jenom o tom otevřít tu energii, ale také umět s ní žít. Proto nechci vyčnívat a chci být obyčejná. Pak to ale nejsu já a bolí mě to. Cítím to selhání. Jinak by mně zase mohli zneužít. Bojím se ukázat svoji hodnotu, musím ji skrývat. Rači ať vypadám hloupě, než abych byla silná. Je to vyčerpávající mít neustále nasazenou masku. Zakazuji si ze sebe dělat něco, co nejsem. Ve skutečnosti nejsem nic.

Zpět
Vytiskni stránku