V poslední době se v rámci „zeleného údělu“ hodně rozmáhá tlak na budování fotovoltaických elektráren. Mimo jiné mám i elektrotechnické vzdělání, a proto si dovolím tuto snahu trochu okomentovat.

V našich zeměpisných polohách není účinnost fotovoltaiky nijak zázračná. Proto se na této technologii nedá stavět základ elektrifikace. Kromě nízké účinnosti je nutno počítat i s nárazovostí dodávky elektřiny. Při zatažené obloze a v noci tímto způsobem moc elektřiny rozhodně nezískáte. Připojení solárních elektráren do rozvodné sítě vytváří značné problémy pro přenosovou soustavu. Stávající velmi dobře navrženou přenosovou soustavu je z tohoto důvodu nutno předělat a značně kapacitně posílit. Tyto změny pochopitelně platíme všichni v cenách elektřiny. Přenosovou soustavu je zapotřebí z důvodu její rozkolísanosti náročným způsobem regulovat. V případě, že se tuto regulaci nepodaří zvládnout, nastane blackout, tedy úplný výpadek elektřiny. Ten nelze zaměňovat s chvilkovými výpadky proudu, se kterými se setkáváme v případě poruch. Takový výpadek by trval dny, nebo spíš týdny. Tento stav si dokáže představit jen málokdo. Naše společnost je totiž zcela odkázaná na elektřinu.

Problém fotovoltaiky má i ekonomický aspekt, který většině lidí uniká. Nejde o to poze zkalkulovat ekonomickou výhodnost instalovaného zařízení. Na tyto instalace přispíváme povinně my všichni. Položte si otázku, kde stát bere peníze na dotace fotovoltaiky? Ano, z daní nás všech. Pak se ale musím zeptat, proč mám finančně dotovat někoho jiného, aby mohl ušetřit, nebo dokonce vydělat? Obdobně je to s dotacemi pro majitele velkých fotovoltaických elektráren. Na tyto dotace opět přispívají všichni odběratelé elektřiny v rámci navýšení cen energie. Považujete to za normální? Já rozhodně ne. V tomto případě nejde ani tak o ekologii, ale spíše o přerozdělování peněz většiny k vybrané menšině.

Je zapotřebí také zvážit, kolik surovin a energie stojí výroba fotovoltaických panelů a baterií. Je zapotřebí srovnat na jedné straně náklady a na druhé straně přínosy, případně zisk. Víte, jak vypadá měděný, nebo železnorudný důl? Jak vypadají závody na zpracování měděné, či železné rudy? Jestli jste to ještě neviděli, tak vřele doporučuji shlédnout například zde. Je to ekologie sama. Stejný charakter mají jak železnorudné, tak měděné povrchové doly. Kov je přitom pouze jedním z mnoha komponentů fotovoltaického projektu.

K této problematice by jistě mohli svoje říci i hasiči. Hašení elektrických zdrojů je totiž vždycky náročné a problematické. Proto se před začátkem hašení odpojuje plyn a elektřina. Když vám chytne elektroauto někde na silnici, tak jej můžete nechat jednoduše dohořet. Pokud vám ale hoří střecha baráku, nebo baterie někde ve sklepě, je to rozhodně o něčem jiném. 

Posledním problémovým aspektem bude likvidace fotovoltaických panelů a baterií. Zatím jsem nikde nenarazil na to, že by se tímto problémem v současnosti někdo vážně zabýval. Konec životnosti fotovoltaických panelů je ještě poměrně daleko, tak proč se tím zabývat. Ono se to časem určitě nějak vyřeší. V nejhorším případě je zahrabeme někde na poušti, jak se to v současnosti běžně dělá s listy vrtulí větrných elektráren. Prostě ať žije ekologie. Navíc se domnívám, že šťastnému majiteli fotovoltaiky nezbude v budoucnu nic jiného, než aby si to zaplatil.