V předcházejícím příspěvku jsem zmínil většinu příčin, které urychlují negativní vývoj v naší společnosti. Skutečná příčina těchto změn však spočívá někde jinde. Nejedná se přitom o nic nového. Tento nezvratný proces je totiž znám od osmdesátých let minulého století. V lidské historii už proběhl mnohokrát. O co se tedy jedná.

O této příčině vypovídá Calhounův experiment, který nebudu podrobněji popisovat a zmíním pouze jeho podstatu. Ta spočívá v tom, že je v našem genomu zabudován autodestrukční kód, který omezuje nekontrolovatelný rozvoj naší společnosti. Pokud nevíte, o co v něm šlo, bude dobré, když si tuto problematiku dostudujete. Jeho základní popis najdete zde. Vzhledem k tomu, že myši, na kterých experiment probíhal, mají s člověkem přes 90% shodné genetické výbavy, stojí jeho výsledky minimálně za zamyšlení. Důsledky tohoto procesu jsou měřitelné a ukazují na to, že každá naše další generace dosahuje v testech horších výsledků. Výjimku z tohoto vývoje tvoří pouze takzvané indigové děti. Toto je tedy skutečná příčina současného a postupně nezvratně zhoršujícího se stavu naší společnosti.

Za zmínku jistě stojí i další zajímavý fenomén, který byl nazván Stockholmský syndrom. V podstatě jde o to, že unesený začne sympatizovat se svým únoscem. Pokud nevíte, o co jde, tak se v případě potřeby o této problematice víc dozvíte zde. Do této kategorie dle mého názoru spadá i naše vina za globální oteplování, která je o to větší, že se projevuje v celé Sluneční soustavě. Pokud se do role těchto viníků necháme vmanipulovat, tak si jistě velmi rádi utáhneme opasky na místo provádění konstruktivních opatření. Proto se tolik lidí identifikuje se svým proviněním, které hlásá Greta Tunbergová, přijímá zelený úděl Evropské Unie a je jim blízký i Velký reset Klause Schwaba. Obdobně to je i s covidovou pandemií a vakcinací. Je zapotřebí se omezovat v našich přirozených aktivitách, nosit roušky a nechat se vakcinovat. Pokud to tak neděláme, je to od nás sobecké, podílíme se na šíření pandemie, a proto se musíme cítit provinile. Na základě tohoto principu nelze očekávat prozření většiny naší společnosti ani v okamžiku podstatného zhoršení životních poměrů.

Všechny uvedené příčiny se v praxi sčítají a působí na nás v nevědomé rovině. Jejich výsledkem je pak právě takový člověk, jakých můžeme ve svém okolí vidět většinu. Změny prováděné v sociologické rovině pak odráží aktuální stav naší společnosti. U mladé generace jsou tyto změny ještě umocněny obsahem současné výuky vedoucí ke zhloupnutí a naprosté ztrátě národní hrdosti. Podle úrovně tohoto stavu se pak dají bez problémů „utahovat šrouby“. Příčina změn je tedy navozena a nenavozují ji politická opatření. Ta slouží pouze jako průzkumné balonky, případně jako důsledky těchto procesů. Přijetí těchto změn pak vypovídá o tom, jak dalece je již žába uvařena.

Z těchto důvodů se pouze těžko můžeme domnívat, že masy dojdou osvícení a něco na svém chování změní. Dobou prověřenou skutečnost prezentuje ve své knize Sedm zákonů Miroslav Bárta. Pokud ji neznáte, tak odkaz na ni najdete například zde.  Tato kniha určitě stojí za přečtení.

Vzhledem k tomu, že se jedná o historicky prověřenou pravdu, můžeme v tomto ohledu považovat přehnaný optimismus za nemístný. Můžeme sice věřit na zázraky, v tomto případě bych na ně ale příliš nespoléhal. Dnešní dobu si dovolím přirovnat k zániku Římské říše. Pokud jsme si tento historický proces nedokázali představit, nyní máme možnost jej aktivně prožívat. Můžeme sice namítnout, že chceme srovnávat nesrovnatelné. Tehdejší změny byly prostorově mnohem omezenější, než je tomu nyní. Musíme si ale uvědomit, že pro tehdejší aktéry byla Římská říše celým světem.

Dnes má spousta lidí problém připustit, že by podvod a zločin na nás mohl být tak rozsáhlý, aby zahrnul celý svět a postihnul naprostou většinu jeho obyvatel. Natož aby zlo mohlo být tak absolutní a mohlo usilovat o životy miliard lidí. Vše se ale vyvíjí a dnešní manipulátoři se svými záměry nemusí ani tajit. Stačí mít zájem a každý z nás se s nimi může seznámit na oficiálních stránkách organizátorů probíhajících procesů. V této souvislosti chci upozornit na skutečnost, že v období druhé světové války taky většina lidí nic nevěděla o existenci vyhlazovacích koncentračních táborů. Dokonce i následně po jejich odhalení měla spousta lidí problém v jejich existenci uvěřit. Že by se historie v tomto ohledu opakovala?

V případě, že se vás zatím uvedená degenerace netýká, buďte rádi a držte se reality. Boj s větrnými mlýny rozhodně nemá cenu. Postižené spoluobčany nelze totiž žádnými argumenty přesvědčit. Je to stejné, jako přesvědčovat člověka od narození nevidoucího o barevných krásách, které ho obklopují. Z uvedených důvodů také nemá cenu se na tyto lidi zlobit a něco jim vyčítat. Jsou na tom prostě tak jak jsou a ve své podstatě na tom nemohou nic změnit. Vzhledem k tomu, že se často jedná i o naše blízké, je těžké tuto skutečnost přijmout. Je a bude to jistě bolavé, změně svých přátel se ale určitě nevyhneme. Až na čestné výjimky se nesetkáte s lidmi, kteří by byli schopni se otevřeně přiznat, že se v letech 1968 či 1989 nechali podvést a díky jejich chybě jsme tam, kde právě jsme. Dění v těchto letech bylo pouze dílčími kroky celkového vývojového procesu. Z budoucího pohledu tomu tak bude i se současným děním. Lidí, kteří připustí, že se nechali podvést a neměli se nechat vakcinovat, jistě nebude mnoho. Nejde ale pomoci někomu, kdo o tuto pomoc nestojí.

Jistě jste zaznamenali, že se poměry v naší společnosti dlouhodobě zhoršují. Můžeme se podívat do celkem nedávné minulosti. Již v roce 1968 se jednalo o zmanipulování našich občanů v širokém měřítku. Tehdy však byla jiná politická situace a tuto manipulaci zarazil příchod spojeneckých vojsk. Kdyby tomu tak nebylo, dnešní společenské procesy jsme mohli prožívat o hezkých pár let dřív. Díky jiné politické situaci a prohloubivší se lidské degeneraci se již obdobná manipulace v roce 1989 podařila. V následujícím období bude úpadek naší společnosti pokračovat. Tlak na nás bude postupně nadále narůstat. Setkají-li se přijímaná politická opatření s odporem, žába ještě není dost vařená a je nutno ji ještě trochu povařit. Pokud se s odporem nesetkají, je už žába měkká a je možno přijmou další, ještě tvrdší opatření, proti kterým už většina nevystoupí. V praxi máme pouze dvě možnosti, buď se tomuto tlaku podvolíme, nebo budeme vzdorovat až do konce. Dle mého názoru je lepší zemřít ve stoje a s hlavou hrdě vztyčenou, než porobený a na kolenou. V této souvislosti je také dobré si uvědomit, že nejde o naše tělo, ale o duši.

Pro usnadnění zvládnutí tohoto těžkého období vám mohu pouze doporučit povznést se nad dílčí osobní problémy a na celé dění se dívat jako na zákonitý historický proces. Strach z následujícího vývoje není rozhodně na místě. Důležité je být psychicky v pohodě, nehrát covidovou hru a stát si na svých lidských právech. Do současného stavu nás přivedlo právě to, že se většina lidí podvoluje postupně narůstající zvůli. Osobní těžkosti mohou být hodně dramatické, je ale zapotřebí si uvědomit, že se jedná pouze o dílčí epizody celospolečenských procesů, které podporuje většina společnosti a proto je jako jednotlivci nedokážeme ovlivnit. Uspokojovat nás může také to, že máme tu úžasnou možnost být při tom a všechno nejen zblízka sledovat, ale přímo prožívat na vlastní kůži. Tuto jedinečnou možnost bychom si neměli nechat ujít. Právě proto jsme se do tohoto historického období narodili. V nadcházející těžké době bude proto mnohem praktičtější svoje úsilí zaměřit na zabezpečení svých základních potřeb, potřeb svojí nejbližší rodiny a svých blízkých. Výhodné bude také najít stejně smýšlející lidi a společně s nimi vytvořit podpůrné skupiny. A ještě při tom bude dobré nezapomenout žít. K tomu vám přeji hodně odvahy, vytrvalosti a úspěchů.