Už při pohledu na oficiální název celé akce bychom měli zpozornět. Co je to takové Česko? Znám pojem Česká republika, který zastřešuje jednotlivé územní celky Čech, Moravy a Slezska. Na těchto územních celcích bude sčítání probíhat. Nemůže se tedy jednat výhradně o Čechy. Z těchto důvodů toto označení ve mně evokuje umenšení naší státní suverenity. V souvislosti s tím bychom se mohli zamyslet i nad skutečným důvodem této akce. Nejedná se náhodou o inventuru před předáním naší země jinému majiteli? Ale už k samotné akci.

Ve dnech  27.3.2021 – 9.4.2021 proběhne Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku. V této první fázi bude poprvé možné vyplnit elektronický formulář. Pokud tak neučiníte, budete mít možnost od 17.4. do 11.5.2021 vyplnit jeho papírovou verzi a odevzdat ji sčítacím komisařům. Účast na této akci bude povinná a neúčast sankcionovaná pokutou. Některé položky budou pevně dány a budete mít možnost volby v rámci výběru z nabízených možností. Národnost ⁽¹⁾ bude možno samostatně definovat. U rodného jazyka ⁽²⁾ budou nabídnuty možnosti k výběru. Je zajímavé, že mezi těmito možnostmi na rozdíl od ostatních menšin není uveden moravský jazyk. Že by se čistě výjimečně jednalo o diskriminaci? I v tomto případě však bude možnost samostatně uvést moravský jazyk.

Můžete se zeptat, proč tuto ne zrovna duchovní akci připomínám. Na tuto otázku vám odpovím slovy mého dávného přítele. Když viděl zvláštní barvu mého auta, která se ještě ke všemu výrazně měnila s aktuálně dopadajícím světlem, tak přišel do značných rozpaků, které vyjádřil slovy. „Každá barva má byt nejaká, stejně tak, jak každý člověk má být od nekál.“

V současné době je spíše propagován postoj euro příslušnosti, či světoobčanství. Je zajímavé, že se k tomuto postoji uchylují lidé, kteří nemají žádné zkušenosti s jinými kulturami, než s tou naší. Na rozdíl od nich jsem si v rámci regrese prožil mnoho životů v různých dobách i kulturách. Nemluvě o spoustě inkarnací zvířecích, rostlinných, minerálních, či mimozemských. Vždycky jsem při tom cítil sounáležitost s danou kulturou a místem, ve kterém jsem se narodil a právě žil. Stejně tak jsem ve svém současném životě žil dost dlouho na Slovensku i v Čechách. Z tohoto důvodu mohu srovnat životní podmínky a míru preference, nebo naopak diskriminace těchto oblastí. Přesto, nebo možná právě proto cítím silnou identifikaci se svojí současnou inkarnací. Tím se dostáváme do duchovní roviny tohoto sčítání.

Svým rodičům jsme se v konkrétní lokalitě narodili právě díky působení naší karmy. Pouze podmínky v místě našeho narození nám dávají ty nejlepší možnosti ke zpracování naší základní karmy a umožňují nejefektivnější osobní rozvoj. V rámci okruhu do 300 km od svého rodiště jsme naší rodnou zemí také energeticky dotováni. Proto bychom neměli dlouhodobě žít mimo tento okruh. Také proto máme jíst hlavně potraviny, které pocházejí z tohoto okruhu a jsou s námi obsahově i frekvenčně v největším souladu. Proto je dobré tuto svoji současnou identifikaci včetně svojí karmy přijmout. Sounáležitost s naší rodnou zemí je z tohoto pohledu více než jasná.

Pokud máte problém s identifikací svého rodného (mateřského) jazyka, dovolím si dát příklad, kam až se vývoj v této oblasti dostal. Velmi dobře si pamatuji na dobu, kdy jsem chodil na první stupeň základní školy. V té době jsme mluvili tak, jak mi zobák narostl, tedy tak, jak jsme to slyšeli doma od rodičů. Dostali jsme novou, mladou učitelku českého jazyka, která k nám přišla odněkud z Čech. Proto mluvila spisovně česky. Z toho důvodu měla značné problémy, aby se s námi vůbec domluvila. Spoustě výrazů, které jsme běžně ve své řeči používali, prostě nerozuměla. I když nás byla většina a ona sama, tak se nepomoravštila, ale z pozice síly jsme se my museli počeštit. Tímto způsobem jsme postupně došli o náš rodný jazyk a i v této oblasti jsme byli počeštěni. Proto dnes můžeme zbytky našeho rodného jazyka najít pouze díky přežívajícímu folklóru. Tehdy jsem si to pochopitelně neuvědomoval, dnes v tom vidím cílený proces likvidace moravského jazyka.

Své rodné zemi se za její podporu můžeme odměnit zejména tím, že ji budeme v rámci svých možností zvelebovat, že na ni budeme hrdí a že se k ní budeme hlásit. Díky historii a kulturním tradicím Moravy se za svoji moravskou příslušnost rozhodně nemusíme stydět, ale naopak, máme být na co hrdi. Stejně tak, jak na ni byli po dobu více než tisíce let hrdi naši předkové. Je jenom na nás, jakou přítomnost v ní budeme žít a jakou budoucnost jí společně vytvoříme.

Moravská národnost a moravský jazyk budou v rámci dotazníku uznávány a samostatně evidovány. Proto považuji za morální povinnost všech nás, kteří jsme se na Moravě narodili, nebo kteří na jejím území žijeme, uvést do sčítacího archu národnost moravská a rodný jazyk moravský. Pouze příklonem k těmto hodnotám se nám může podařit obnovit dřívější velikost naší Moravy. Jiná odpověď bude svědčit pouze o naší nevědomosti, nevděčnosti, nízké hrdosti a podlehnutí vlivu čechizace. Nevím jak vy, ale já nejsu a nikdy nebudu Čech, protože su Moravák. Stejně tak jako nežiju v Česku, ale na Moravě.

Pokud se seznámíte s obsahem pokládaných otázek, zjistíte, že na některé z nich zřejmě nebudete schopni přímo odpovědět a požadované údaje si budete muset nejdříve vyhledat. Z tohoto důvodu bude dobré, když si předem uděláte písemnou přípravu. Pro usnadnění přípravy na tuto akci doporučuji prostudovat Uživatelskou příručku k elektronickému sčítacímu formuláři pro sčítání 2021, kterou najdete zde.

LLV – leden 2021

Podívejme se, co nám o této problematice říká Wikipedie.

1)

Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.

Národnost se určuje podle státu nebo oblasti, kde se člověk narodil nebo prožil dětství, podle původu předků, zejména matky, nebo podle kultury, kterou si člověk osvojil a se kterou se ztotožňuje. Národnost člověka se může změnit v průběhu života, zejména když žije v jiném národnostním prostředí, než ve kterém vyrůstal.

2)

Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován

·         první jazyk, který se jedinec naučil, a má tak zásadní vliv na vnímání světa již od dětství.

Avšak podle jiných (a v některých jiných částech světa rozšířenějších) kritérií může být mateřský jazyk definován či chápán jako:

·         jazyk, který je v daném státu hlavní či ze státního zřízení určený;

·         jazyk, kterým na jedince mluvila jeho matka nebo jiná osoba, která se nejvýznamněji podílela na jeho výchově;

·         nejlépe ovládaný jazyk (kritérium kompetence);

·         nejvíc používaný jazyk (kritérium funkce);

·         jazyk, se kterým se jedinec sám identifikuje (kritérium identifikace).

Přitom nemusí jít ve všech případech o jeden a tentýž jazyk – u výrazné části obyvatel světa jde o jazyky různé, např. první osvojený jazyk a jazyk nejvíce používaný se u mnohých osob liší.