Římský klub je globální think tank, který byl založen v dubnu 1968 a celosvětovou pozornost získal v roce 1972 svou první zprávou Meze růstu (Limits to Growth). Římský klub o sobě uvádí, že je organizací jednotlivců, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu. Cituji: „Naším posláním je podporovat porozumění globálním výzvám, kterým čelí lidstvo, a navrhovat řešení prostřednictvím vědecké analýzy, komunikace a jejich prosazování." Členy jsou známé a respektované osobnosti v disciplínách, které jsou pro poslání klubu relevantní, jako je sociální rozvoj, ekonomika a životní prostředí. Mezi členy jsou významní vědci, špičkoví podnikatelé, bývalí politici a bývalé hlavy států, jejichž společným zájmem je budoucnost lidstva a diskuze o hlavních globálních problémech a výzvách. Přibližně jednou ročně si nechávají zpracovat tzv. "Zprávu Římskému klubu" na určité téma, které pak obšírně diskutují. Od 1. července 2008 má klub sídlo ve Winterthuru ve Švýcarsku.
Za jeho zakladatele jsou považováni italský průmyslník Aurelio Peccei a skotský vědec Alexander King.
Na začátku roku 2018 měl Římský klub 101 řádných členů, 21 asociovaných členů a byl řízen dvanáctičlenným řídícím výborem. Dále na svých stránkách uvádí 43 čestných členů, mezi které patří Al Gore, Michail Gorbačov, španělský král Juan Carlos I, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemska, Romano Prodi a Jacques Delors.[5] Jediným českým členem samotného Římského klubu byl v minulosti Václav Havel.
Cílem Římského klubu je identifikovat nejdůležitější budoucí problémy lidstva a planety prostřednictvím holistického, interdisciplinárního a dlouhodobého výzkumu; vyhodnotit alternativní budoucí scénáře a analýzy rizik; vyvíjet a navrhovat praktické postupy; sdělovat nové poznatky a trendy významným činitelům a veřejnosti a iniciovat společenské debaty s cílem zlepšit budoucnost. Současný pracovní program římského klubu se zaměřuje na témata
- reformulování cílů a změna fungování našich ekonomických systémů
- oddělení růstu prosperity a spotřeby zdrojů;
- zajištění obživy, pracovních míst a příjmů.
K dosažení svých cílů se Římský klub spoléhá také na vzdělávání mladší generace. Například v Německu proto byla v roce 2004 založena celá síť středních škol v rámci německé asociace Římského klubu, mezi jejichž hlavní programové cíle patří naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Římský klub má národní asociace ve 35 zemích. Posláním národních sdružení je rozšiřovat myšlenky a vize Římského klubu ve svých zemích, nabízet řešení a prosazovat udržitelnější a spravedlivější ekonomiku ve svých zemích a podporovat mezinárodní sekretariát Římského klubu s pořádáním akcí, jako je výroční valná hromada.
Vznik československé pobočky Římského klubu prosazoval již v roce 1990 Miloš Zeman, oficiálně pobočka – Československá asociace Římského klubu – vznikla 22. února 1991. Sdružovala v době svého vzniku tři desítky osobností vědy, kultury a veřejného života z Československa. Čestným předsedou byl zvolen Václav Havel, předsedou byl prof. Valtr Komárek, vědeckým sekretářem Ing. J. Nekola, místopředsedy byli zvoleni rektor Univerzity Karlovy prof. Radim Palouš, děkan matematicko-fyzikální fakulty University Komenského prof. Beloslav Riečan a Miloš Zeman. Po smrti Václava Havla uveřejnil Římský klub nekrolog.
Dne 4. března 2008 byl zvolen předsedou České asociace Římského klubu docent Pavel Nováček, dalšími členy výboru byli zvoleni prof. Jarmila Doubravová, prof. Jiří Drahoš, doc. Jaroslav Kalous a Ivan Klíma, sekretářem pak Michal Paulus. Po svém zvolení do čela Akademie věd se Jiří Drahoš práce České asociace Římského klubu nezúčastňoval. V roce 2018 se stal předsedou České asociace Římského klubu doc. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc. z Univerzity Karlovy.
K různým zprávám o tom, že Římský klub je součástí zednářského hnutí, prohlásil v roce 2018 doc. Nováček: "Jako předseda české asociace prohlašuji, že Římský klub nespřádá konspirační plány a nechce se nějakými záludnými metodami podílet na moci ve státě či ve světě."
Další obdobné informace můžete najít v Sociologické encyklopedii zde.
Římský klub prosazuje tři základní ideje.
- První idea je, že svět musí zastavit růst ekonomiky a populace. To je úkol představující nevyhnutelné minimum. Ideální maximum spočívá v úkolu zajistit prudký pokles rozsahu ekonomických aktivit a drastické snížení počtu lidí na planetě. Lidí na Zemi by prý nemělo být více než jedna miliarda. Ve skutečnosti tedy jde o „intelektuální“ ospravedlnění politiky globální genocidy prováděné pod kontrolou globálních finančníků.
- Druhá idea říká, že státní svrchovanost je překážkou při řešení globálních problémů lidstva. Konkrétně se rozšiřuje teze, že „znečištění biosféry nezná hranice mezi národy“; proto, aby se zabránilo znečištění světových oceánů a atmosféry a předešlo se tak prorokované „tepelné smrti“, je potřeba mezinárodní spolupráce na ochranu ozonové vrstvy Země. Ta ovšem bude účinná pouze v případě, že budou odstraněny státní hranice. Totéž platí i pro ostatní globální problémy lidstva (energie, potraviny).
- Třetí idea je konečná: pro spásu lidstva je nezbytná světová vláda. V průběhu času prostě musí globalizace zcela zničit národní státy a jejich funkce přejdou na světovou vládu.
Tyto ideje Římský klub rozšiřuje prostřednictvím svých zpráv.
Pokud se seznámíte s těmito idejemi a podíváte se, kdo je členem tohoto klubu, bude vám rázem jasné, na čí straně její představitelé stojí. Rozhodně nestojí na straně nás, normálních lidí. Umístění jejich členů do volebních kandidátek by tedy mělo diskvalifikovat nejen takovéhoto kandidáta, ale i politickou stranu, za kterou je tento člověk nominován. Z programu a seznamu členů Římského klubu je patrné, že se jedná o prestižní organizaci osob, které jsou přesvědčeny, že jsou vyvoleny rozhodovat o veškerém světovém dění. Podle složení jeho členů je jasné, kdo vychovává naši mladou generaci a kdo je u kormidla našeho státu. Proto se nemůžeme divit vývoji, který právě prožíváme.
Spousta internetových stránek věnujících se se problematice Římského klubu nemá dlouhé trvání a postupně se stávají nedostupnými. Pokud se chcete dozvědět další informace, tak můžete zkusit štěstí například na těchto českých stránkách zde, zde a zde, nebo v originále zde.