Krize
Snad jen málokdo s výjimkou sluníčkářů v Praze bude pochybovat o nadcházející krizi. Dopady této krize si v současnosti dokážeme pouze těžce představit. Tato krize se zcela jistě dotkne nás všech. Vzhledem k tomu, že stojíme na jejím počátku, máme ke své budoucnosti víc otázek než odpovědí. Je snad coronavirus tím obsahem stávající krize, nebo pouze nástrojem, kterým má být dosaženo požadovaného stavu? Proto se domnívám, že bude dobré, když se nad tím zamyslíme. Pro větší přehlednost jsem tuto problematiku rozdělil do pěti základních oblastí.
První z nich, kterou můžeme považovat za spouštěcí a zároveň zastřešující, je oblast politická. Zde si můžeme položit základní otázku - „komu ku prospěchu?“ K cíli nás spolehlivě přivede cesta peněz. Všechny státy se masivním způsobem zadluží. U koho budou mít svůj dluh? Má ten někdo svoje trezory nadité stohy peněz, nebo se bude jednat pouze o virtuální peníze uložené v počítači v podobě jedniček a nul? Spláceny budou virtuální peníze, nebo skutečné hodnoty? Často se můžete setkat s názorem, že současná krize zastavuje postup globalizace. Je tomu ale skutečně tak, nebo je tomu přesně naopak? Pokud dorazíte do konce této poznávací cesty, naleznete banky vlastněné konkrétní skupinu osob. Jaké jsou jejich úmysly s námi? Jedná se o posílení národních států a jejich prosperitu, nebo zdecimování lidstva na onu zlatou miliardu? Není na současné coronavirové pandemii až příliš náhod? Proč není snaha tuto pandemii zastavit, ale pouze ji rozprostřít do delšího časového období? Lze vůči coronaviru opravdu získat imunitu, nebo se bude opakovat scénář klasické chřipky? Nenasvědčuje snad opravdu všechno na přesun světového vedoucího postavení z USA do Číny? Nejedná se náhodou o globální řešení krize kapitalismu? Kolik je na coronavirové pandemii pravdy, a kolik je toho vylháno v zájmu společenské manipulace? Je více než pravděpodobné, že tak, jak budete získávat odpovědi na tyto otázky, budou vám vyvstávat otázky další a celé dění se pro vás bude stávat čím dál víc srozumitelné.
Další oblastí je oblast společenská. Zde si můžeme položit základní otázky. Kdy skončí současná coronavirová pandemie? A jak budeme žít po jejím skončení? Navrátí se náš život do starých kolejí, nebo bude všechno úplně jinak? Budou nám naše občanské svobody zachovány, nebo o ně v tichosti přijdeme? Budeme se moci opět svobodně setkávat, nebo bude naše shromažďovací právo trvale omezeno? A jak to bude s naší svobodou pohybu? Budeme moct opět volně cestovat, nebo náš pohyb zůstane trvale omezený? A jak to bude s naší prací? Zůstaneme bez práce, budeme pracovat z domova, nebo to bude ještě nějak jinak? Jak stávající stav ovlivní naše společenské postavení a rodinnou sounáležitost? A jak jste spokojeni se svým zabezpečením ze strany státu? Opravdu se cítíte bezpečně a nemáte obavy ze své budoucnosti? Nenastal náhodou čas provést potřebné společenské změny? A jaký charakter tyto změny budou mít?
A jak krizi zvládneme po psychické stránce? Zde se můžeme ohlédnout za tím, jak jsme zvládli omezení našich svobod a zaužívaných zvyklostí. Jak funkční se ukázala naše rodina? A co otázka strachu? O co se bojíme, o svůj život? Nebo máme strach ze změn, kterým se nemůžeme vyhnout, či z poklesu své materiální úroveň? Jak dokážeme fungovat ve změněných životních podmínkách?
Kromě toho bychom se měli ohlédnout i za tím, čím všechny změny začaly. Jak jsme se zajímali o zdravotní aspekty související s coronavirovou pandemií? Stačily vám oficiální informace ze sdělovacích prostředků, nebo jste se zajímali i o alternativní informace? A co je hlavní, dělali jste si na základě těchto informací vlastní závěry? A jak je to ve skutečnosti se vznikem a rozšířením coronaviru? Jak je to s načasováním pandemie? Není těch náhod příliš mnoho? A co tak přehodnotit svůj dosavadní pohled na oblast zdravotní péče a přijmout potřebná opatření ve vztahu ke své osobě a svým blízkým?
V poslední řadě se bude jednat o oblast materiální, která se bezesporu dotkne nás všech. Věříte snad tomu, že se svět po odeznění coronavirové pandemie vrátí do původního stavu? A co protikrizová opatření naší vlády? Neupřednostňují snad výrobu a soukromý zisk nad zdravím nás všech? Není snad patrná snaha nechat všechno při starém? Neodchází snad nadále zisky do kapes soukromých majitelů a nejsou snad nadále ztráty hrazeny z kapes nás všech? Pomáhají přijímaná opatření konsolidovat naši ekonomiku, nebo směřují proti jejímu ozdravení? Jak výhodné jsou pro nás dotace? Co za to bude jejich plátce po nás chtít? A kdo celý tento mejdan ve finále zaplatí? Kde na to všechno stát vezme peníze? Nebude to na úkor každého z nás? Ptal se nás někdo, jestli chceme nechat sebe a své potomky zadlužit? Ukázalo se naše materiální zabezpečení jako dostatečné, nebo je budeme muset přehodnotit a narychlo doplnit?
Pokud si zodpovíte předcházející otázky, mělo by vám být v mnohém jasno. Znalosti by nám také měly dodat potřebný nadhled a přemístit nás z jeviště plného herců do téměř prázdného hlediště. Každopádně bychom si měli připustit, že jsme se dožili doby, kdy ve všech oblastech dochází k zásadním celosvětovým změnám. Abychom tyto změny přečkali co nejlépe, měli bychom být na ně předem připraveni. Čas nám jistě rozkryje pravou podstatu nastávající krize. Není na místě uvědomit si a přijmout všechna rizika, se kterými můžeme být konfrontováni? Po posledních událostech by mělo být každému jasné, že země není tak stabilní a bezpečné místo jak jsme se doposud většinou domnívali.