Život v radosti

Křídla radosti

 

Sri Chinmoy

Madal Bal – Zlín 2006

 

Sestup soucitu

 

Mé je srdce,

které oduševněle miluje

aspirující východ slunce.

Můj je život,

který bezvýhradně miluje

Soucitný západ slunce.

Soucit je duchovní magnet. Přitahuje nás k ostatním. Když používáme svůj soucit a zájem, vidíme, jak vnitřní magnet již působí.

Soucit je založen na naší spřízněné jednotě. Když mě bolí koleno, položím si na něj svou ruku a cítím o své koleno zájem. Proč? Protože cítím, že mé koleno je nedílnou součástí mé vlastní existence. Podobně, cítíme-li s někým jednotu, soucit přichází velmi snadno. Cítíme-li utrpení druhého jako své vlastní, jsme-li ochotni být součástí života tohoto člověka, potom náš soucit, zájem a další božské vlastnosti okamžitě vystupují do popředí.

Takzvaný soucit nabídnutý jedním člověkem druhému v sobě obvykle nese pocit oddělení a méněcennosti. Ten, kdo si myslí, že má soucit, se cítí povýšeně; ten kdo takový soucit přijímá, se cítí méněcenně. Někteří lidé chtějí, abychom měli pocit, že jsou čistší a duchovně silnější než my. Myslí si, že nám ukazují soucit, ale to není žádný soucit.

Pravý soucit nepřichází z pocitu nadřazenosti, ale jednoty. Tam, kde je pocit jednoty, je všechno božské, inspirující, osvěcující a naplňující. Opravdový soucit zahrnuje všechny naše dobré vlastnosti: naši dobrou vůli, naše sebedávání, naši připravenost a ochotu sloužit lidstvu. Tyto vlastnosti budeme schopni nabídnout, jestliže s ostatními budeme cítit jednotu.