Náboženství
Ve svém dnešním námětu na zamyšlení se chci věnovat náboženství. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu a značně omezeném rozsahu mého příspěvku se v něm nemohu věnovat všem jeho aspektům. Toto téma však považuji za natolik důležité, že chci vaši pozornost obrátit tímto směrem. Zamyšlení se nad touto oblastí se vám při vašem duchovním pokroku určitě vyplatí. Při tomto zamýšlení si ale musíme být plně vědomi svých vlastních možností. Analýzu jednotlivých náboženství a sekt, jako výtvorů člověka považuji za zcela reálné. Jinak je tomu s pochopením fenoménu Boha, jehož pochopení považuji nad naše současné lidské možnosti.
Na první pohled se může zdát, že všechna náboženství a sekty jsou ve své podstatě stejné. Ve většině případů se zřejmě bude jednat o to, že mají společnou oblast svého zájmu a působení, kterou je údajně duchovní oblast člověka. Už tento samotný názor stojí za důkladné přezkoumání. Dále pak to, že příklon k jednotlivým náboženstvím či sektám je otázkou srdce, případně mystického prožitku, nikoli logického úsudku. Podle všeobecného názoru jsou odlišnosti mezi nimi pouze kosmetického charakteru. Ve skutečnosti tomu tak ale rozhodně není.
Dalším základním společným rysem je bezesporu nekritická víra. Dovolím si tvrdit, že s tímto jediným se dá souhlasit. V ostatních oblastech tomu tak ale rozhodně není. Mezi jednotlivými náboženstvími a sektami jsou při bližším pohledu mnohdy i diametrální odlišnosti. Ty nejsou zviditelněny pouze díky tomu, že příslušníci církví a sekt jsou nekritičtí věřící a nevěřící nad tím mávnou rukou, protože je oblast víry nezajímá. Zamyšlení nad touto oblastí je však přínosné jak pro samotné věřící, kteří o předmětu svojí víry kromě opakování naučených frází ve většiny případů moc neví, tak pro nevěřící, jejichž život víra skrytě ovlivňuje. Jistě jste zaregistrovali odvolávání se na tradice naší židokřesťanské kultury či přínos věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Ve svém nejširším rámci každé náboženství vymezuje základní mantinely našeho myšlení. Pro každého ovlivněného člověka je jakákoli úvaha mimo jeho rámec zcela nemožná. Zde se můžeme setkat od základního chápání reality až po náš postoj k mimozemským civilizacím.
Tak jako v mnohých jiných oblastech se i v pohledu na náboženství projevuje jeden velmi rozšířený nešvar. Tímto nešvarem je přejímání cizích, velmi často ničím nepodložených názorů. Proto doporučuji seriózně se podívat na podstatu toho kterého náboženství či sekty. Jejich objektivizace prostřednictvím přívrženců, nebo svatých knih, které se nesmí zpochybňovat a o kterých se nedá diskutovat, nemůže brát soudný člověk zcela jistě vážně.
Zajímavý je také pohled na základní podstatu náboženství a sekt. V tomto ohledu se můžeme setkat se dvojím přístupem. Na jedné straně je člověk pojímán jako svébytná bytost, jejímž základním posláním je osobní rozvoj uskutečňovaný prostřednictvím hledání pravdy, jehož prostřednictvím lze dosáhnout spasení. Na druhé straně člověk jako bytost méněcenná, poslušná, zatížená dědičným hříchem, odkázaná na spásu prostřednictvím nějakého spasitele. Tyto odlišné přístupy od pohledu zásadním způsobem ovlivňují samotnou podstatu našeho bytí. Můžete je vidět všude okolo sebe a prostupují doslova celou naší společností, která je na nich přímo založena.
Dalším možným pohledem je výsledný duchovní či etický stav věřících a celé společnosti, který je výsledkem dlouholetého působení daného náboženství. Jak na tom které náboženství a sekta v této oblasti jsou, můžeme posoudit například prostřednictvím jejich historie, zejména v oblasti jejich šíření.
Za naši pozornost stojí například také to, jak dalece náboženská organizace dodržuje základní pravidla stanovená jejich zakladatelem. V neposlední řadě jistě stojí za to, podívat se za jakým účelem a jakým způsobem dané náboženství, či sekta vznikly.
V této oblasti stojí za zmínku jistě i latentní příslušnost k danému náboženství či sektě, realizované například křtem malých dětí, za které rozhodují jejich rodiče. Nebo naivní postoupení těchto rituálů v dospělosti bez jejich hlubších znalostí. Formálnosti těchto rituálů mohou věřit opravdu jenom zcela neinformovaní jedinci. Z duchovního pohledu je totiž každé zasvěcení trvale platné a jeho účinnost se dokonce přenáší i do následujících inkarnací.
Zajímavé je jistě i u nás velmi často rozšířené rčení „věřím v něco, něco za vším musí být“. V těchto případech doporučuji opustit rovinu povrchnosti a věnovat pozornost a specifikovat právě to „něco“. Náš duchovní rozvoj je totiž přímo závislý na tom, abychom si v této otázce udělali jasno.
Pokud se ohradíte, že uvedené skutečnosti nelze zjistit, mohu vás ujistit, že to není pravda. Sice stojí dost úsilí oddělit pravdu od lží, výsledek ale určitě stojí za to. Nápovědu při tomto hledání najdete i na našich stránkách. Pravda totiž opravdu osvobozuje a musí si na ni přijít každý sám. Proto vám přeji hodně úspěchů při jejím hledání.