Úrovně zření

Když pak odstranil těchto pět zábran, seznámil se s nečistotou mysli, která ochromuje, zcela vzdálen žádostem, vzdálen nesvatých věcí, žije v myslivě zvažující, v klidu zrozené, blažené jasnosti, v zasvěcení prvního zření.

Neboť dále pak bráhmane: po završení myšlení a přemítání dosáhne mnich vnitřní tichosti moře, jednoty mysli, osvobozené od myšlení i zvažování, v jednotě zrozené, blažené jasnosti, zasvěcení druhého zření.

Neboť dále pak bráhmane: v blaženém klidu spočívá mnich, vyrovnaně, s porozuměním, jasně vědomý, štěstí pociťuje v těle, o takovém říkají světci: ´Vyrovnaně, s porozuměním kdo vše vnímá, žije šťastně´, tak dosáhne zasvěcení třetího zření.

Neboť dále pak bráhmane: po završení radosti i strastí, po zrušení někdejší veselé i smutné mysli, dosáhne mnich zasvěcení vyrovnané, chápající, dokonalé čistoty, prosté radosti i strasti, čtvrtého zření.

 Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného BUDDHA

Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka

podle jediného doslovného německého překladu

K.E.Neumanna sbírky Madždžhimanikája

přeložil a komentářem opatřil Jan Kozák

súta Sloní stopa 1

(Čúlahatthipadopamasuttam)

 

Jak ale, mnichové, je zabráněn přístup přírody a jejích společníků? To spočívá, mnichové, mnich, zcela vzdálen žádostem, vzdálen nesvatých věcí, v klidu ponořen do myslivě zvažující, v klidu zrozené, blažené jasnosti, v zasvěcení prvního zření.

Dále pak, mnichové, pro završení přemítání a myšlení, dosáhne mnich vnitřního klidu moře, jednoty mysli, osvobozené od zvažování a myšlenek, v jednotě zrozené blažené jasnosti, zasvěcení druhého zření.

Dále pak mnichové, v jasném klidu spočívá mnich, vyrovnaně, s pochopením, jasně vědomý, blaho pociťuje v těle, o takovém říkají světci:´ S pochopením a s vyrovnanou myslí kdo vše vnímá, žije šťastně.´ Tak dojde zasvěcení třetího zření.

Dále pak, mnichové, po završení radosti i strastí, po zrušení někdejší veselé i smutné mysli, dojde mnich zasvěcení klidně chápající, dokonalé čistoty, zbavené radosti i strastí, čtvrtého zření.

Dále pak, mnichové, po úplném překonání vnímání forem, po zrušení vnímání nevnímání, po završení vnímání mnohosti, dosáhne mnich v myšlence ´Prostor není oddělen´ říše prostoru bez hranic.

Dále pak, mnichové, po úplném překonání prostoru bez hranic, dosáhne mnich v myšlence ´Vědomí nezná hranic´ říše vědomí bez hranic.

Dále pak, mnichové, po úplném překonání říše vědomí bez hranic, dosáhne mnich v myšlence ´Není tu nic´ říše nebytí,

Dále pak, mnichové, po úplném překonání říše nebytí dosáhne mnich hranice možného vnímání.

Dále pak, mnichové, po úplném překonání hranice možného vnímání dosáhne mnich utišení schopností vnímat a klam moudře se dívajícího je u konce.

Takový, mnichové, se nazývá mnichem: zastínil přírodu, beze stop zrušil její oko, unikl zlému, unikl světskosti.

 

Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného BUDDHA

Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka

podle jediného doslovného německého překladu

K.E.Neumanna sbírky Madždžhimanikája

přeložil a komentářem opatřil Jan Kozák

súta Potrava

(Nivápasuttam)