NÁMĚTY

Titanik

V nedávné době rozvířila kalné vody naší politické scény otázka Marakéšské deklarace, kterou v tichosti podepsal ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Tomu opozice vytýkala podpis této deklarace bez pověření sněmovny. Tyto výtky jsou ovšem bezesporu pokrytecké a nepochybuji o tom, že se nad touto problematikou opět v tichosti zavře voda, tak jak tomu bylo v minulosti již mnohokrát.

Pokud se ještě dnes někdo domnívá, že se EU vymkla migrační politika z rukou, doporučuji mu vyhledat znění následujících dokumentů, které jsou po celou dobu volně k dispozici na internetu. Jejich výklad je zcela jednoznačný, nejedná se o žádnou náhodu, ale o dlouhodobý a cílevědomí proces migrace Arabů a Afričanů do Evropy. Nemusíme spekulovat o příčinách tohoto dění, tuto informaci v těchto dokumentech nenajdete. Zcela jasně je z nich ale patrná dlouhodobá snaha o dosažení stanoveného migračního cíle. Stejně tak jsou v nich velmi dobře patrné postupné dílčí kroky, které nemají vyplašit obyvatele Evropy, ve svém finále je však mají postavit před hotovou věc. Výčet těchto kroků je dle mého názoru velmi výmluvný. Pro časovou názornost jsem k nim přidal údaje týkající se našeho členství v EU.

1996 - Žádost o členství ČR v EU

2000 - Úmluva OSN

2003 - Smlouva o přistoupení ČR do EU

2006 - Evropsko-africká konference v Rabatu

2006 - Ministerská konference EU

2008 - Ministerská konference EU

2009 - Ministerská konference EU

2011 - Ministerská konference EU

2011 - Prohlášení z Dakaru

2013 - Prohlášení o dialogu na vysoké úrovni o mezinárodní migraci

2014 - Ministerská konference

2014 - Prohlášení Afrika – EU

2015 - Agenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030

2015 - Summit o migraci ve Valletě

2016 - Newyorská deklarace pro uprchlíky a migranty (Global Compact)

2016 - Tématická schůzka v Bruselu

2017 - Summit o migraci ve Valletě

2017 - Politické prohlášení z 5. Summitu Africké unie – EU

2018 - Marakéšská deklarace

Překlad Marakešské deklarace naleznete zde. U ostatních projevte vlastní zájem a aktivitu.

Můžeme si položit otázku, jak je možné, že tento dlouhodobý proces unikl pozornosti většiny našich občanů? Opět se nemůže jednat o náhodu, ale o úmysl našich politiků a sdělovacích prostředků. K podpisu těchto dokumentů nikdo nedal našim představitelům mandát, přesto naše závazky, které jsme v jejich rámci přijali, zásadním způsobem ovlivní naši budoucnost. Realizací těchto úmluv bude zcela legálním způsobem zlikvidována naše stávající společnost a způsob našeho dosavadního života.

Přirovnání s Titanikem mi v této souvislosti přijde velmi výstižné. V podpalubí v tichosti probíhá realizace uvedených migračních procesů, o kterých se můžeme oficiálně dozvědět až v okamžiku, kdy je už nepůjde změnit a záchranné čluny přeplněné našimi politiky už odrazily od boku naší lodi. Na horní palubě se nadále nerušeně věnujeme malichernostem každodenního života. Málokdo si ale uvědomuje, že na rozdíl od minulosti si předkládané hry i chléb užíváme na dluh. Stačí se podívat na narůstající míru zadluženosti našich občanů. Co jim zbude, když přijdou o práci a někdo po nich bude chtít tyto dluhy splatit? Na zvážení mohu dát jeden příměr. V minulosti jsme vozili v málo bezpečných autech naše děti na kila a nikomu to nepřišlo divné. O to opatrněji jsme s nimi jezdili. Za to jsme se starali, jakou naše děti budou mít budoucnost. Dnes je tomu přesně naopak. Staráme se o to, abychom svoje děti vozili v co nejbezpečnějších autech a co nejlépe atestovaných sedačkách. Přitom je nám ale zcela lhostejné jakou budoucnost našim potomkům svojí ignorací připravíme. Důležité jsou přece sportovní výsledky, dovolené, grilovačky a podobně.  

Seznamte se s uvedenými dokumenty a zkuste se nad zmíněným procesem zamyslet. Výklad obsahu uvedených dokumentů je zcela jednoznačný. Pokud nechcete přijmout budoucnost, kterou pro nás připravil někdo jiný, sami zjistíte, že je pouze jedno řešení. Ještě stále je šance všechno změnit sice náročnou, ale zatím relativně pokojnou cestou. Je při tom velmi pohodlné odsoudit naše zaprodané politiky, o to těžší je přiznat si svůj vlastní podíl na tomto stavu. Jako ve všech ostatních případech je však zapotřebí, aby začal každý sám u sebe. 

LLV – květen 2018

 

Zpět
Vytiskni stránku