Kam až to může zajít?
Nedá mi než se zamyslet nad pokračováním kauzy „novičok“ v prostředí České republiky.
Každému, kdo je schopen soudně uvažovat a analyticky pracovat s předloženými informacemi, je jasné, že celá kauza byla účelově vytvořena za účelem poškodit Ruskou federaci. Odborně je možno ji označit za nepříliš zdařilou zpravodajskou hru. Laicky se nejedná o nic jiného, než o snůšku lží a pomluv bez předložení jakýchkoli důkazů.
O to neserióznější byla reakce naší politické reprezentace, které se slepě v duchu řitního alpinismu bez předložení jakýchkoli důkazů přidala k sankcím proti Ruské federaci. Argument, že musíme podpořit naše spojence, lze přeložit také jako „jsme stejní jako oni a chceme také tak lhát“. Do této oblasti patří i rezolutní prohlášení pana Stropnického a Babiše, že jsme v České republice nikdy žádný „novičok“ neměli a nemáme.
Pokračováním bylo předložení důkazů o existenci „novičoku“ na našem území ruským velvyslancem. Toto pravdivé a prosté konstatování bylo našimi politiky překrouceno tak, že nás Ruská federace obvinila, že „novičok“ k otravě Skripalových pocházel z České republiky. Takto překroucené tvrzení bylo opět využito k posílení protiruské hysterie.
Dalším zajímavým pokračováním byly útoky některých čelných politiků na prezidenta republiky, kterého si za jeho zcela legitimní požadavek na prošetření výskytu „novičoku“ na našem území dovolili obvinit z velezrady (trestný čin vlastizrady provedený prezidentem republiky). Přitom z podstaty věci samotné jsou vlastizrádci oni sami. Definice: Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314)“. Nevím, co z toho splňuje prezidentům požadavek na zjištění pravého stavu věci. Navíc, když všem alespoň trochu obeznámeným lidem musí být zcela jasné, že se látky tohoto typu u nás vyráběly a testovaly. Navíc tyto skutečnosti byly v minulosti zveřejněny například v odborné publikaci Chemické listy, kde se s nimi mohl kdokoli seznámit.
Toto potvrdil také prezident zveřejněním obsahu zprávy zpravodajské služby. Toto prohlášení rozpoutalo další kolo štvanice na něj a osoby, které mu tyto informace poskytly. Předně byl prezident obviněn našimi čelnými politiky ze lži. V této souvislosti bych si položil otázku, jak mohou vědět, že zpráva vytvořená kompetentními osobami není pravdivá a pravdu mají byť bez jakýchkoli věrohodných informací oni. Jejich postoj není motivován ničím jiným, než posluhováním cizím zájmům. V této souvislosti je nutno ještě uvést, že byl ze svého místa odvolán ředitel vojenského chemického výzkumného ústavu v Brně Bohuslav Šafář, který potvrdil, že se v jejich ústavu od dob socialismu s látkami typu „novičok“ pracuje. Obdobně dopadl ředitel civilní zpravodajské služby Jiří Šašek, který si dovolil na rozdíl od lživé zprávy BIS tuto pravdivou informaci prezidentu republiky předat. Tento postup také do budoucna varuje všechny, kteří by se odvážili chovat čestně. Oba tím prý společně s prezidentem ohrozili zájmy a postavení České republiky ve světě. Proto je třeba za každou cenu lhát ve prospěch našich současných spojenců. Podle všeho jsme se již dostali do fáze, kdy se podvod a lež stává preferovanou normou.
Nevím jak vy, ale já jsem pro mluvení pravdy bez ohledu na to, jestli je nebo není momentálně výhodná. V případě, že není pro mne či moje okolí přijatelná, je to vhodný impulz na přehodnocení nevhodného jednání. Stejně tak mám zřejmě idealistickou představu, že by mnou volený politik neměl lhát a měl prosazovat moje, případně v širším měřítku naše zájmy. Stejně tak nechci, aby se tito politici přátelili se lháři a teroristy, nemluvě o tom aby jejich zájmy upřednostňovali před těmi našimi. Tyto jejich lži jsou zcela patrné a všem na očích. V kolika dalších věcech, které nejsou tak vidět nám ještě lžou? Nestálo by za to, každého veřejného činitele přistiženého při lži okamžitě odvolat z funkce? Za zamyšlení stojí také to, kdo tyto lháře a sluhy cizích zájmů v naší politice volil? Nebyli jsme to náhodou my sami? A není nejvyšší čas na základě jejich prokazatelných lží, nemorálního a vlastizrádného jednání svoje vlastní postoje změnit? Tuto vlastní změnu vidím jako jedinou možnost nápravy současného stavu naší společnosti. Změna chování našich politiků se mi totiž jeví jako zcela nereálná. Vlastní změna záleží pouze na sebereflexi každého z nás.