Chléb a hry
Toto známé úsloví je dle mého názoru platné do dnešních dnů. Jeho poslední variantu jsme zažili v nedávných dnech v podobě komunálních a senátních voleb. Tento způsob ovládání mas se osvědčil natolik, že je praktikován od svého vzniku bez přestání až do současnosti. Pouze obsah her se podle jejich zprofanovanosti mění.
Nejdříve je zapotřebí si uvědomit, že pravidla hry jsou dána a určována vítězi předcházejícího kola her. Dokud tato pravidla nezměníme, je naše šance na výhru minimální. Pokud se však hry nezúčastníme, zvyšujeme tím šanci na výhru vítězům předcházejícího kola her.
V současném pojetí této praxe je podstata hry celkem jednoduchá. Podle úspěšnosti té které hry dostaneme adekvátní množství chleba. Problém spočívá v tom, že se to týká i té nadpoloviční části společnosti, která se této hry zúčastní pouze v roli diváků. Mají sice pravdu, že těmito hrami nelze nic změnit, ale neúčastí na nich pouze podporujeme stávající stav. Smysl by mělo, kdyby přišli s vlastním způsobem řešení.
Výsledek těchto her lze vykládat různými způsoby. Optimistickým pohledem můžeme říci, že převážná většina společnosti je se současnou herní nabídkou a jejím dalším vývojem spokojena. Proto necítí potřebu do herního plánu zasahovat. To by byla ta lepší varianta. Reálný pohled ale bude zřejmě zcela jiný. Většina společnosti se může rozdělit do některé z těchto skupin. Neumím číst, abych si přečetl pravidla hry. Umím ale bez potřebných znalostí udělat křížek, což mi stačí k účasti ve hře. Moje paměť je tak krátkodobá, že si nepamatuji ani minulost několik let starou a proto se přikloním ke hře, která se již v nedávné minulosti neosvědčila. Další možností je, že si vyberu hru, do které musím vložit svůj vklad, na jehož základě v ní mohu hrát, ale moje případná výhra připadne někomu úplně jinému. Je možné, že jsem natolik zahleděný do přítomnosti, že nejsem schopen dohlédnout, jakým směrem se bude další hra vyvíjet. Můžete také namítnout, že se v množství her můžete orientovat podle jejich bankéřů, které znáte a kteří mají vaši důvěru. Zkoušel jsem prověřit i tuto možnost. Ani při značném zájmu se mi však nepovedlo najít ani jednoho bankéře, kterého bych osobně, nebo alespoň zprostředkovaně znal.
Přiznám se, že mám některé oblíbené hry, které mi vyhovují a které mě ve své podstatě baví. Ukázalo se ale, že je nemohu hrát, protože nejsou v aktuální herní nabídce. Naskýtá se tedy otázka, jestli by nestálo za to změnit celý herní řád, který se neosvědčil a který nám nevyhovuje. Pokud se to nestane, je naše naděje na výhru a tím i větší krajíc chleba nulová. V praxi dostaneme chleba pouze tolik, abychom se mohli zúčastnit dalšího kola her.
Hraní her má ještě jeden zajímavý fenomén. Nepotřebujeme k tomu totiž žádnou odbornost. Stačí pouze, když se prohlásíme za hráče. Hraní her se totiž nikde nevyučuje. K dosažení odbornosti v tomto směru stačí účast ve hře. Mistrovství se pak dosahuje samotnou výhrou. Mistrovství hráče lze poznat také na základě toho, že je schopen vyhrát hru i se špatnými kartami.
Jedním z možných pohledů na problematiku her je i možnost nebrat je příliš vážně. Na základě hesla, důležitá je cesta a ne její cíl je rozhodující účast na hrách. V případě prohry pak schopnost přijmout svoji porážku a přát vítězství protihráči. Pokud s prohrou nejsme spokojeni, je dobré se lépe naučit herní pravidla. K tomu jistě dopomůže i nalezení vhodných spojenců. Jejich důležitost poznáme při závěrečném rozkrytí karet.
Za zamyšlení jistě stojí i to, kdo nás jakou hru naučil hrát. Jestli jsme si k jejímu výběru došli sami, nebo jestli nám ji někdo doporučil. V současnosti naše děti učí hrát ve škole. Pak se ale nemůžeme divit, že naši potomci hrají naprosto odlišné hry, než hrajeme my sami. V tomto ohledu jde i o naši zodpovědnost do budoucnosti, která bude pouze taková, jakou hru naučíme hrát naše potomky. Důležitým faktorem je v tomto ohledu i naše intelektuální schopnost hrát tu kterou hru. Je dobré také rozlišovat, jestli jde o hru, nebo o vlastní, reálný život. Hra sice ovlivňuje náš budoucí život, ale nelze ji v žádném případě s reálným životem zaměňovat. Tento rozdíl se v přítomnosti, zejména u naší mladší generace zcela vytrácí.
Proto je důležité ctít všechny hráče a volbu jejich her. Šlo by to jistě snáz, kdyby se výsledky her nedotýkaly i ostatních hráčů, kteří zůstali hluboko v poli poražených.