Humor ZENU

 

Studna

Cesta zenu je „správná Cesta“.

Správné vidění, správné myšlení,

správná mluva, správné konání,

správná strava, správná pozornost,

správné soustředění …

a samozřejmě správné úsilí.

 

Byla jednou jedna vesnice strádající krutým nedostatkem vody. Obyvatelé museli chodit až k prameni vzdálenému tři kilometry. A tak každý schvaloval, že se Rada starších rozhodla vykopat uprostřed vsi studnu.

S nadšením se dali do díla. Vesničané kopali a kopali. Ale vody ani kapička. „Kopejme dál,“ řekli Starší. Tak kopali, kopali a kopali celé dny a týdny. Konečně jednou ráno něco objevili. Ze dna studny vylovili zčernalé stéblo trávy. „Možná je to znamení, že je nablízku pramen,“ prohlásil starý kouzelník, když ho požádali o radu. A tak začali s obnovenou vervou znovu kopat …

A tu uslyšeli silný, rozzlobený hlas, který huboval:

„Co to ti lidé ze země tam nahoře vyvádějí? Proč mi berou slámu ze střechy? K čemu jim může být?“ 

 

Jezdec

Jezdec se žene plnou rychlostí, letí jako vítr …

„Kam tak rychle uháníš?“ ptá se zenový mnich.

„Já nevím … Zeptej se mého koně!“

 

Obyčejný člověk sám sebe neovládá. Je hračkou svých emocí.