Volby 2017
Na základě svých zkušeností si dovolím tvrdit, že lidé vnímají okolní realitu na základě osobní úrovně, které se jim podařilo dosáhnout. Mít optimální názor je tedy otázkou osobního rozvoje a ne nějaké víry, nebo podlehnutí nejrůznějším manipulacím. Optimální výběr politické strany ve volbách není zase ničím až tak složitým. Stačí si stanovit svoje osobní priority a podívat se, který program politické strany se jim nejvíce přibližuje. V současnosti to bude zřejmě zejména naše členství v EU a NATO. Z toho teprve vyplývají další problematiky, jako je migrace a mnohé jiné. Následně pak zvolit tu stranu, která se jim nejvíce blíží a má reálnou šanci dostat se do Poslanecké sněmovny. K tomu je vhodné se podívat ne jenom na to, co kdo říká, ale hlavně co kdo dělá, tedy ve volební souvislosti jak kdo v minulosti hlasoval ve sněmovně. Proč to tedy lidé takto neudělali? A proč opět volili politické strany, které se v minulosti neosvědčily, nebo které budou vládnout proti jejich zájmům? Vysvětlení je jednoduché: konkrétní volba je přímo závislá od toho, jaké úrovně vědomí ten který volič dosáhl, jakou část reality je svojí myslí schopen obsáhnout a jak je schopen čelit nejrůznějším manipulacím. Proto je nesmyslné někomu jeho volbu vyvracet či vyčítat. Na výsledcích letošních voleb můžeme vidět, jak na tom naše populace je. Dá se říci - stejně po volbách jako před nimi. Možná nad volebními výsledky a politickým handrkováním po nich někdo prohlédne a svoje vědomí rozšíří.
ANO (29,64 %) – Netušil jsem, že máme v republice tolik miliardářů, jejichž zájmy bude pan Babiš určitě hájit. Rozhodně však nebude dělat politiku v zájmu normálních lidí, tedy svých voličů. Mimo snahy o dosažení stability, která však víc prospěje jemu, než běžným lidem. Spolupráce s STB je přehlédnuta, na to, jak přišel ke svému majetku, se raději nebudeme dívat – určitě musí být šikovný. Stačí, když budeme věřit „že všeci kradnů, jenom on maká“. A to až tak usilovně, že za předcházející volební období svůj majetek dokázal zdvojnásobit. Je velmi těžké uvěřit, že to přímo nesouvisí s jeho politickou funkcí a aktivitou.
ODS (11,32 %) – Člověk má krátkou paměť a proto jsou všechny bývalé kauzy zapomenuty. Stejně tak to, co všechno negativního tato strana ve vztahu k našim občanům udělala. Stačí vytáhnout z rukávu eso v podobě pana Klause mladšího s jeho rozumnými názory, které osloví voliče, a výsledek je doma. Hlavní spoluviník současného neutěšeného stavu je tedy opět na scéně. Co tam po rozkrádání v podobě privatizace a rozkradení důchodového fondu. Třeba ještě něco na rozkradení zbylo.
Piráti (10,79 %) – Škoda, že se nemůže volit už od patnácti let, jejich výsledek by byl jistě mnohem lepší. Pro mladé přitom stačí atraktivní název strany a rebelské dredy předsedy Bartoše. O volební program se do detailů už nikdo zajímat nebude. Nevadí, že je jako přes kopírák podobný volebnímu programu zprofanované strany Zelených. Otázka internetu, omezení autorských práv a marihuany je pro mladou generaci víc populární než naše budoucnost. Na reputaci jim neubrala ani podpora ANTIFY, o které se toho na veřejnosti moc neví. V jejich případě je také zajímavé, že nikdo nevytáhnul kartu probíhajícího soudního stíhání, které je proti nim vedeno. V tom si rozhodně nezadají s hnutím ANO. O jaké morálce pak mohou hovořit a jak mohou spolupráci s hnutím ANO z důvodu soudního stíhání odmítat?
SPD (10,64 %) – Která ve svém volebním programu nejvíc odpovídá zájmům běžných občanů a kterého se obávají téměř všechny ostatní politické strany, musí být jakýmkoli způsobem oslabena. Když není nic lepšího, tak alespoň kauza s vyloučeným řadovým členem Kopalem, který tak bravurně rozvíří alternativní server AE News. Kdyby nebylo zpravodajských technik, tak by se muselo zdát, že se alternativa rukou pana VK střelila do nohy. Odvedení jakéhokoli počtu hlasů jinam je víc než žádoucí. Tato strana nemůže počítat v parlamentu se žádnou podporou, protože ohrožuje stávající řád a všechna současná koryta.
KSČM (7,76 %) – Ještě že nevymřeli všichni původní, přesvědčení členové, kteří jsou dnes převážně v důchodovém věku. Úbytek volebních hlasů však jde nad množství jejich úmrtních listů. Spoustě voličů již došla trpělivost s jejich nečinností a pouhým užíváním si funkčních prebend. Po celou dobu, po kterou jsou v parlamentu, se jedná o naprosto bezzubou opozici, která nahrává vládnoucím silám. Tento fakt potvrzuje i mediální popularita předsedy Filipa a soudruha Dolejše. Dvoumístný výsledek v příštích volbách jim může navrátit pouze změna vedení, například v podobě soudruha Skály a razantní změna politiky v zájmu občanů.
ČSSD (7,27 %) – Je přímo neuvěřitelné, že se najdou lidé, kteří jsou schopni volit tuto stranu po všech jejich kauzách, protiobčanských krocích a tom, kam až pod svým vedením naši zem dovedla. Z vyspělé průmyslové země až na úroveň země rozvojové. Jako z říše pohádek se pak může zdát znovu obhájení mandátu jejím všehoschopným předsedou panem Sobotkou. Zřejmě stačí slíbit zvýšení mezd a důchodů, na které v uplynulých letech pro samé lumpárny, například v podobě ukradení lithia, neměli čas.
KDU-ČSL (5,8 %) – Ještě že jsou naši věřící stejně disciplinovaní jako přesvědčení komunisté. Bezpáteřnost této strany, která je schopna a ochotna vládnout s kýmkoli, církevní restituce a paktování jejich představitelů se Sudetskými Němci rozhodně jejich voličům nedělá dobré jméno. Zajímavé na tom je třeba i to, že s věřícími kromě voličských hlasů až tolik společného nemá. Jejich politika je spíš ve prospěch církve než ve prospěch běžných věřících.
TOP 09 (5,31 %) – Zde se stačí podívat na dlouholetého představitele pana Kalouska, jeho osobni profesní historii v podobě alkoholu a nejrůznějších kauz. Této straně kupodivu nevadí ani syndrom spícího knížete. Na volebním výsledku se určitě pozitivně projevila i mediální popularita nejméně oblíbeného politika pana Kalouska, kdy pomalu neutekl den, aby nebyl vidět na televizní obrazovce.
STAN (5,18 %) – Zneužití známých jmen osvědčených starostů se tedy osvědčilo. Ještě že to ti voliči neprokoukli a nezdařené námluvy s KDU-ČSL zase až tolik neuškodily. Za zmínku jistě stojí zajímavý souběh některých zvolených starostů, kterým nebude činit žádný problém zastávat dvě náročné politické funkce současně. A kdyby jenom dvě.
? – Za zmínku jistě stojí i některé podezřelé skutečnosti, které jsou spojeny s volbami. Předně je to onen zmíněný hackerský útok a z toho plynoucí výpadek posloupnosti zasílaných volebních hlášení. V této souvislosti stojí jistě za zmínku podivuhodný skokový nárůst volebních hlasů některých stran.
Stejně tak nepříjemně zavání skutečnost, že ze zahraničí přišlo víc volebních hlasů, než tam bylo zaregistrováno voličů. Zajímavá je v této souvislosti i preference politických stran, které v zahraničí nejsou v podstatě ani známy.
Proslýchá se i to, že některé hlasy nebyly započteny. Ozývají se tvrzení některých voličů, že jejich kuriózní hlas, který odevzdali, nebyl ve výsledkové listině vůbec uveden. Věřte tomu – nevěřte, ale přesně stejnou osobní zkušenost mám z předcházejících komunálních voleb.
Pokud se v této souvislosti podíváme na překvapivé výsledky některých stran, je možné se domnívat, že i v případě našich voleb došlo k jejich zfalšování. Podstatným problémem v této oblasti je nastavení volebních pravidel tak, aby k jejich falšování mohlo docházet a oponenti voleb neměli pro svá tvrzení žádné důkazy.
Takže se vlastně v podstatě nic nezměnilo a ani změnit nemohlo. Začaly politické hrátky a nějaká koalice se bude muset v „zájmu“ voličů vytvořit. Pak už bude zcela pochopitelné, že z důvodu ústupků koaličním partnerům nepůjde splnit volební sliby. A na posvátný princip parlamentní demokracie, který nám tolik vyhovuje, jim rozhodně nesahejte.
Můžeme si ještě počkat, jak dopadnou aktivity pana Ponerta a jeho skupiny na neuznání legitimity voleb jako takových. I kdyby se jim to podařilo, což za současných okolností nepředpokládám, tak by to na celé situaci stejně nic nezměnilo. Úroveň lidí, v jejichž jménu se tato akce provádí, by totiž zůstala stejná.
Je zde i poměrně značná část občanů (cca 40%), kteří se voleb nezúčastnili. Jejich pohnutky jsou různé. Najdeme zde stoupence řešení pana Ponerta, kteří podávají trestní oznámení na nelegitimitu voleb. Těmto lidem budiž chvála aspoň za to, že jejich názor má hlavu a patu a že přichází alespoň s nějakým řešením. Většinu ale budou zřejmě tvořiti stoupenci názoru „kdyby volby mohly něco změnit, tak by je určitě zrušili“. S tímto tvrzením je určitě možno souhlasit, chybou ovšem je, že se tito lidé oddávají pasivitě a nepřichází se žádným vlastním alternativním řešením.
V souvislosti s volbami je jistě vhodné zmínit i aktivity našich alternativních „nezávislých“ médií. Ta odvedla velký kus práce v oblasti informovanosti veřejnosti, za co jim náleží velký dík. Přesto ale nedokáží překročit mediální stín a dělají přesně to samé jako oficiální média. To, že je jejich obsah pronárodní a mnohem více zobrazuje naši realitu, na této věci nic nemění. Nevedou totiž svoje posluchače a čtenáře k tomu aby si dokázaly vytvořit svůj vlastní názor, za kterým by si dokázali stát, ale předkládají jim hotový názor, ve který stačí věřit, nebo s ním souhlasit. Toto ale ke změně poměrů ve společnosti rozhodně nestačí. K reálné změně v naší společnosti vede jenom jediná cesta – zvýšení úrovně každého člověka. Celé volby a povyk okolo nich ve skutečnosti není nic jiného než mlácení prázdné slámy na úrovni důsledků, kde se ve skutečnosti nic vyřešit nedá. Řešení je nutno hledat v rovině příčin, tedy na úrovni voličů a jejich aktuální úrovně vědomí. Touto rovinou se ale nikdo nezaobírá a proto dosažení změny stávajícího stavu společnosti není možné.
Ať se výsledky voleb někomu líbí, nebo ne, občané v průběhu voleb díky svým postojům vyjádřili svůj názor a ten je nutno respektovat, neboť převažuje nad vůlí jednotlivce, či některé konkrétní skupiny. Neměli bychom to mít nikomu za zlé, neboť každý projevil svůj názor podle své úrovně poznání a v rámci toho podle svých nejlepších schopností. V naší realitě však propagujeme demokracii pouze tehdy, když odpovídá našim osobním představám. Proto bychom se dřív než nad prkotinami měli zamyslet nad celým politickým konceptem u nás, který rozhodně nepodporuje různorodost našich názorů.
Schválně nerozebírám otázku nesmyslnosti voleb jako takových. Ono totiž stačí stanovit pravidla hry tak aby se v ní nedalo vyhrát, a všechno se najednou změní jenom ve volební frašku. Stačí se trochu zamyslet nad podstatou parlamentní demokracie. Ale to už je jenom pro ty, kteří nepodléhají různým manipulacím a jsou schopni si na to přijít sami.