Ovládání lidí
V předcházejících příspěvcích jsem předložil pár příkladů z naší reality, které by měly čtenáře přimět k zamyšlení nad těmito otázkami. Pochopitelně pouze v případě, že už v těchto otázkách nemáte dávno jasno. Dalším krokem je rozkrytí příčin tohoto stavu, protože bez příčiny není ani důsledku. Pokud se o téma lidské psychiky aspoň trochu zajímáte, přijdete zřejmě k obdobným závěrům, které vám zde předestřu.
Celý náš okolní svět funguje podle nějakých pravidel, chcete-li přírodních zákonů. Dobrá znalost a následné dodržování těchto zákonů je základním předpokladem dobrého fungování v našem světě. V žádném případě vám nedoporučuji domnívat se, že dodržování těchto zákonů se týká všech ostatních, jenom ne vás samotných. Ve hmotné oblasti jsou tyto zákony dostatečně známy a využívány. Mimo geniálních vědců dávné minulosti, kteří definovali základní přírodní zákony, je tomu v novodobé historii a současnosti podstatně jinak. Práci osamocených géniů převzaly výzkumné týmy se všemi možnostmi současné vědy. S výstupy jejich práce se však nemůžeme v plném rozsahu seznámit z důvodu utajení pro jejich vojenské využití. Veškerý technologický pokrok, který je využívaný komerčně pro „blaho“ lidí, obsahuje pouze přebytečné střípky současných vědomostí a možností.
I naše psychika funguje podle nějakých pravidel. Tato pravidla však nejsou všeobecně dostatečně známa a proto se jimi nemůžeme ani ve svém životě náležitě řídit. Stav v této oblasti je obdobný, jak jsem jej popsal v předcházející části. Všeobecné povědomí končí někde u Freuda a Junga. Všichni novější představitelé, jako např. Stanislav Groff, jsou již značně kontroverzní, a jejich závěrům není přiznáván status všeobecné platnosti. Obdobný stav je i v oblasti filosofie a rozhodně to není tím, že by naše filosofické fakulty produkovaly málo absolventů. Kde jsou tedy výsledky vědeckých týmů, které v těchto oblastech pracují? Předpokládám, že nikdo neuvěří, že by žádné nebyly a že by tito lidé byli placeni jen tak za nic. Dovolím si tvrdit, že jejich práce má výsledky, ale ty jsou před veřejností velmi dobře utajovány. Tento stav pak umožňuje jejich zneužívání ve vztahu k většině lidské populace. Svoje tvrzení nemohu z pochopitelných důvodů opřít o aktuální informace. Z nedávné minulosti ale mohu uvést například výzkumné pracoviště Dmitrije Veriščagina, které působilo v rámci SSSR a čítalo okolo 1 300 pracovníků. Toto pracoviště mělo dva základní cíle. Najít způsoby ovlivňování a manipulace mas a zajistit vedoucím pracovníkům „nadpřirozené“ schopnosti. Po rozpadu SSSR bylo toto pracoviště zrušeno. Výsledky jeho práce pak byly zprivatizovány v rámci školy DEIR (dalšího energeticko-informačního rozvoje). S populárními fragmenty jejich poznání jsme se měli možnost seznámit i u nás prostřednictvím nakladatelství Eugenika. Jenom těžko se můžeme domnívat, že obdobná pracoviště nefungují v rámci všech dnešních světových velmocí.
Ve své praxi se často setkávám s výroky svých klientů, „Je škoda, že mi tyto informace říkáte až nyní, to nás měli učit na základní škole.“ S tímto požadavkem nemohu než souhlasit, určitě by to lidem ušetřilo spoustu životních nepříjemností. Zde se dostáváme k jádru problému. Pokud neznáme principy, na jejichž základě funguje naše psychika, nejsme si jich ani vědomi a nemůžeme s nimi ani nic dělat. V rámci této oblasti proto dochází k tomu, že u „normálních“ lidí dochází k postupnému nárůstu počtu bloků, které zhoršují jejich stav, zatěžují jejich psychiku a zhoršují i jejich zdraví. V rámci toho je potřeba si uvědomit, že tyto bloky omezují naši svobodu a rozhodování se. Subjektivně to pak člověk vnímá tak, že se po všech stránkách cítí stále hůř, má stále více problémů, o jejichž příčině nic neví, a proto je může řešit jenom prostřednictvím nic neřešících medikamentů. Z druhé strany by bylo nelogické tohoto stavu nevyužít v jejich prospěch. Obchod s léky je jenom příjemný bonus tohoto stavu. Mnohem důležitější je schopnost manipulace lidmi. Zjednodušeně technicky popsáno, zmáčknu konkrétní tlačítko, to uvede v činnost konkrétní obvod a na výstupu dostanu požadovaný obsah. V praxi to pak vypadá následovně. Vytvořím konkrétní situaci, ta zapůsobí na konkrétní lidský blok, který zařídí, aby se člověk zachoval konkrétním požadovaným způsobem. Tento postup zaručuje absenci svobodného lidského rozhodování i možnost uvědomit si celý tento děj. Proto je možné manipulovat s většinou z nás jako s jednotlivci, ale i se skupinami a národy jako celky. Může se to zdát až neuvěřitelné, ale tak jednoduché to v praxi je. V tomto duchu také například hovoří ruský politolog V.V.Pjakyn v oblasti globálního řízení států. Není při tom ani zapotřebí využívat moderní technologie, které jsou jistě připraveny v záloze pro případ, že by měkké techniky pro požadovanou manipulaci s lidmi nestačily. Například překvapivá masová francouzská volba prezidenta Macrona a po jeho zvolení následné odmítání témat jeho volebního programu. Zde se naskýtá možnost technického ovlivňování mysli voličů a jejich následnému vystřízlivění do kocoviny.
Popsaný stav je také příčinou toho, proč někteří lidé nemohou pochopit jednání jiných lidí, kteří se podle nich chovají zcela neadekvátně dané situaci. Máte-li spoustu bloků zpracovaných, je váš pohled na realitu mnohem reálnější, než je tomu u lidí, kteří jednají pod vlivem těchto bloků, a také není tak snadné s vámi manipulovat. Pak jde jenom o to, jestli jsme si této skutečnosti vědomi, nebo ne. Pokud jsme si toho vědomi, tak můžeme být a většinou i jsme tolerantní. Pokud si toho vědomi nejsme, tolerance bez znalosti příčin není možná a dochází k odsuzování, řevnivosti a agresivitě.
Pokud se vám to zdá být příliš fantastické, můžete se o funkčnosti popsaných procesů přesvědčit sami jednoduchým pokusem. Bude stačit, když ve svém životě najdete nepříjemnou situaci, do které se i v rozporu se svým přesvědčením opakovaně dostáváte. Toto si sice jste schopni uvědomit, ale až poté, co celá událost proběhne. Nic na tom nezmění ani to, že se zařeknete, že příště už budete reagovat jinak. Když do té situace znovu dojdete, i přes svoje předsevzetí zareagujete stejně. Pro názornost se bude například jednat o emoce jako je například pláč či vztek. Pak už jenom stačí obdobou předvolebního průzkumu zjistit, jaké procento lidí bude reagovat na danou situaci požadovanou emocí, a požadovaný volební výsledek máte v kapse. Proto doporučuji - jděte k volbám a volte takovou stranu, která se nejvíce blíží prosazení vašich bytostných zájmů. Tak jako tak se nebudete moci vyvinit ze spoluzodpovědnosti za naši budoucnost. Buď pomůžete ve společnosti něco změnit, nebo alespoň přijdete na to, že je systém zastupitelské demokracie nereformovatelný. To by ale bylo na jiný příspěvek.
Pokud se osobně přesvědčíte, že popsaný postup opravdu funguje, můžete se příště dočíst, co se s tím dá dělat.