Meditace
Pohled pod pokličku
Úvod
Meditace je všeobecně známý a používaný pojem. Málokdo ovšem ví, o čem vlastně je a jaký přínos od ní můžeme očekávat. Z tohoto důvodu u ní také velmi málo prvotních zájemců vydrží a ještě méně jich dosáhne nějaké reálné výsledky. Osobně spatřuji příčinu v nedostatečném prvotním objasnění problematiky. Když si vzpomenu na můj první zásed u buddhistů, tak mi dnes prvotní instrukce ve znění „sedněte si a meditujte“ přijde úsměvná. Následující instrukce „ty bolesti si musíte přetrpět“, ovšem bez návodu, jak se s nimi vypořádat, už tolik úsměvná nebyla. Na všechno ostatní jsem si musel přijít sám. Ne každý je ale schopen nebo ochoten této problematice věnovat tolik času a úsilí. Proto se chci s vámi o svoje poznání alespoň částečně podělit. Následující texty mají problematiku meditace trochu více objasnit.
Nejdříve si musíme ujasnit, co je a co není meditace. Všeobecně je pod pojem meditace zahrnovaná i relaxace, případně různá cvičení a psychické praktiky, které jsou něčím zcela jiným. Proto se většinou setkáváte i se zcela zavádějícími názvy jako je například „meditační hudba“, která je vlastně hudbou relaxační. Na jakoukoli hudbu se dá sice meditovat, ale to si vyžaduje zcela konkrétní přístup. Stejně tak navozování si jakýchkoli představ, nebo kontakty s bytostmi typu andělé a spol. nelze považovat za meditaci. Rovněž přemýšlení o nějakém tématu není meditací, ale myšlením. Také přijímání různých vizí není meditací, ale přijímáním vizí. Ani ulétání do různých představ není meditací, ale spíše sněním. Domnívám se, že z důvodu optimální komunikace je zapotřebí, aby pojem vystihoval obsah, jinak je jakýkoli výklad zavádějící a komunikace složitá. Bez toho, abychom věděli, co vlastně děláme, nemůžeme zvolit ani optimální postup pro tuto činnost.
Meditací je více druhů. V následujících řádcích se zaměřím na královnu všech meditací - meditaci všímavosti a vhledu, která je v běžném životě dle mého názoru nejlépe využitelná. V praxi se nejedná o žádnou flákárnu se zavřenýma očima, ale o náročnou práci s naší myslí. Jak už název této meditace napovídá, v první řadě se jedná o rozvoj naší všímavosti. Ta nás postupně uvádí do reality a umožňuje nám být stále více „tady a teď“. Ve druhé fázi se jedná o rozvoj vhledu do karmických procesů a vazeb mezi příčinou a následkem. Soustředění na dech vede k uvědomování si sama sebe i v běžných životních situacích. Na základě toho dochází i k celkovému zklidnění a nárůstu rozvážnosti. Dalším důležitým přínosem meditace je schopnost dlouhodobě se soustředit na právě prováděnou činnost. Dle mého názoru se opět jedná o velmi užitečnou dovednost, kterou lze rozvíjet samostatným druhem meditace - meditací soustředění. Nejde při tom pouze o využití vyčleněného času k účelům meditace, ale o její přenesení do běžných činností. Meditace tedy není něco odtrženého od života a útěk od něho, jak se někteří lidé domnívají, ale právě naopak, jeho mnohem intenzivnější prožívání. Život bez meditace a s meditací bych přirovnal k rozdílu mezi černobílou a barevnou fotografií, nebo normálním filmem a filmem 3D. Jde tudíž o zcela zásadní změnu kvality života. Ten, kdo to nezažil, si to nedokáže ani představit a proto mu to nejde ani dostatečně popsat. K tomu je zapotřebí i v této oblasti udělat osobní zkušenost.
V meditaci se jedná o intenzivní práci na sobě, tedy o přesměrování pozornosti z vnějšího okolí do svého nitra. Jinými slovy sledování a uvědomování si svých reakcí na vnější podněty. Tato práce se při tom nedá okecat nebo jenom předstírat, ta se musí skutečně odvést. Tento fakt není tak jednoduchý jak by se na první pohled mohlo zdát. V naší společnosti jsme totiž zvyklí na něco zcela jiného. Většina z nás si svého nitra vůbec nevšímá a svoji pozornost orientuje převážně na svoje okolí. Tento přístup však k ničemu rozumnému nevede. Jeho prostřednictvím je možno reagovat pouze na projevy a příčiny těchto jevů nám zůstávají zcela neznámé. Řešení projevů je pak zbytečnou ztrátou času, protože bez vyřešení jejich příčin se nám jejich projevy budou vracet stále znovu a znovu. Meditace nás vede k pravému opaku, k vnímání projevů, k odhalení jejich příčin, jejich pochopení a změně svého přístupu k nim. Problémy nám totiž nevytváří ony projevy, ba ani jejich příčiny, ale přístup naší mysli k nim. Díky rozkrytí tohoto postupu a z něho vyplývajícímu poznání pak konkrétní projevy zcela vymizí.
Další důležitou skutečností, kterou by se měl každý zájemce uvědomit, je fakt, že cesta meditace není žádnou zkratkou, ale dlouhodobou poctivou prací na sobě. Jde o dlouhodobý proces, ve kterém se musí poznání a každá vnitřní změna trpělivě vysedět (nebo vychodit). Z tohoto důvodu není meditace rozhodně vhodná pro ty, kteří chtějí rychle a levně přijít k velkým výsledkům.
Proto by si měl každý potenciální zájemce velmi dobře rozmyslet, jestli se touto cestou vydá nebo ne. Jestli mu jde o skutečný vnitřní rozvoj, nebo jestli chce být prostě jenom „in“ před svým okolím. Ve druhém případě to je každopádně pouze ztráta času. Když budete mít v této věci jasno a budete si vědomí svého pevného odhodlání, můžete přistoupit k další fázi, kterou je práce s tělem. Tu si probereme v příští části.
LLV – červen 2015