Rozdílnost přístupů

    K napsání těchto řádků mě přivedly články Martina Daniela, který v nich kritizuje přístup nejmenované kolegyně při provádění rodinných konstelací a objasňuje svůj přístup v rámci svých seminářů na rozvoj ženské a mužské energie. Měl jsem z nich poněkud rozpačitý dojem, stejně tak jako mnohé účastnice jeho seminářů. Na jednu stranu jsem v nich vnímal konfrontaci s jinými přístupy a na druhou stranu jejich reklamní charakter. Jejich informační stránka mi přišla trochu nepřehledná. S vědomím těchto skutečností budu věcný a stručný.

    Osobně se domnívám, že jakákoli kritika jiných přístupů není vůbec na místě. Předně, každý přístup si najde svoje zájemce a žádný není vhodný pro všechny. I ten „blbý“ přístup může být pro někoho velmi přínosný a může mu pomoci udělat potřebný pokrok a krok k dalšímu rozvoji. Na druhou stranu i ten „nejdokonalejší“ přístup nemusí být k ničemu, když zájemce odradí a ten díky tomu na svůj další rozvoj rezignuje. Na druhou stranu „kdo je bez viny, nechť hodí kamenem“. Každý z nás má své lepší a horší dny. Nemluvě o tom, že i naše úroveň poznání v daném oboru je různá a všichni se stále učíme. Proto považuji za rozumnější případné výhrady řešit přímo s daným člověkem. Postup v této oblasti je založen na míře osobního poznání a z ní pramenící tolerance.

    Při svém poznávání jsem se seznámil i s metodou rodinných konstelací. Na základě svých ostatních poznatků jsem došel k závěru, že se jedná o funkční metodu, která pro klienta může být přínosná a kterou se dá vyřešit spousta problémů. Kvalita je pochopitelně značně závislá na úrovni terapeuta, který konkrétní konstelaci řídí. Na druhou stranu mám výhrady vůči efektivnosti tohoto přístupu. Jeden klient svůj problém řeší a má z něho prospěch, několik dalších jedinců se na tomto řešení podílí a má z něho částečný prospěch. Pak je přítomno většinou několik desítek „platících diváků“, jejichž prospěch je i přes všechna tvrzení dle mého názoru minimální a ve své podstatě se jedná o reklamu vedoucího, kterou si zúčastnění sami platí. Kolik hodin musí každý z nich planě odsedět při pozorování dění, než dojde na jeho vlastní konstelaci? Pokud si někdo z účastníků dá tu práci, tak se zřejmě bude nad tímto číslem dost divit.

    Další oblastí, která stojí za zmínku, je hloubka (úroveň, rozsah) zpracování daného problému. Osobně rozlišuji tři základní úrovně řešení daného problému. První úroveň představuje něco jako první pomoc. Klient má negativní projevy, které mu znepříjemňují život, a potřebuje se jich zbavit. Pokud se zaměříme na řešení těchto projevů, jedná se o obdobu intervence klasické medicíny. V případě funkčnosti projev zmizí, příčina zůstává, a proto dříve či později dochází k recidivě. Výsledek při tomto způsobu řešení může být v podstatě dvojí. Ve většině případů je klient uspokojen se stávajícím řešení a k dalším krokům už není motivován. V menším počtu případů ho toto řešení motivuje k další aktivitě.

    Druhou úrovní je zpracování příčin problému, které se projevují v klientově současném životě. V tomto případě hledáme příčinu v tomto životě a zpracováváme ji (všechny problémy pochází z dětství, prenatálního období apod.). Vzhledem k tomu, že se nejedná o prvotní příčinu, ale pouze o její první projev v tomto životě, dojde k úlevě a vymizení projevů, které se klientovi v tomto jeho fyzickém životě (inkarnaci) již nevrátí. Toto řešení však nemá žádný podstatný vliv na řešení dané problematiky v rámci inkarnačního řetězce (karmické linie, časové stopy). V další inkarnaci se duše s tímto druhem problémů bude pravděpodobně znovu potýkat. To však většinu klientů nezajímá a toto řešení považují za uspokojivé.

    Třetí úrovní je dokonalé zpracování problému, kde se příčina hledá bez jakýchkoli omezení v rámci celého inkarnačního řetězce. Pouze toto řešení přináší pro duši trvalý prospěch ve všech předcházejících, současné i budoucích inkarnacích. Proto je důležité nejen tyto různé úrovně řešení znát, ale také umět se správně rozhodnout, která je v daném případě pro daného klienta právě tou nejvhodnější. Nemluvě o tom, že je ve hře vždy dost nepoznaného na to, aby se problém zcela vyřešit nepodařilo.

    Za zmínku určitě stojí i zvolený přístup. Argument, že to takto nikdo jiný nedělá, dle mého názoru nemůže zcela uspět. Abych to tak mohl dělat já, musím k tomu mít i potřebné předpoklady. I když jsem na své cestě už nějaký ten kus ušel a o dané problematice něco vím, rozhodně bych si netroufal učit být ženy ženami. A to z jednoho prostého důvodu – nejsem žena. Je podstatný rozdíl vědět (znát, mít vědomosti) a něco zcela jiného prožít (mít zkušenost). Mohu problematiku teoreticky dostatečně znát, ale bez vlastního prožitku je to v této oblasti stále málo. Na Martinem předkládaný rozsah seminářů bych si osobně představoval dva terapeuty. Opravdového muže a opravdovou ženu, kteří by zároveň měli potřebné terapeutické znalosti a dovednosti. Jedině tak by bylo možné ukázat účastníkům, jak tyto stavy mají v praxi vypadat, jedině tak by terapeut muž mohl dokonale porozumět klientům mužům a mohl by vědět, co se v nich odehrává. Obdobně terapeutka žena by mohla zcela porozumět klientkám ženám a pomoci jim dojít potřebných změn. Vzhledem k tomu, že vztahové oblasti nejsou tak jednoduché, terapeut muž by mohl být potřebným protipólem pro klientky ženy a terapeutka žena pro klienty muže. Tento předpoklad pokládám za minimální požadavek, ale i tak už bychom byli příliš dokonalí a já osobně neznám vhodný terapeutický pár, který by něco takového dokázal realizovat.

    Z mého pohledu by mohlo být řešením podívat se na danou problematiku trochu jinak a více do hloubky. Opusťme obchodně výhodný pohled přivedení žen k ženské energii a podívejme se na podstatu tohoto stavu. Z mého pohledu se nejedná o nic jiného než o projev, který má svoje příčiny. Když píši příčiny, mám tím na mysli více příčin, ne jenom jednu. O to je jejich zpracování složitější a zdlouhavější. Vycházím z kauzálního předpokladu, že každý důsledek má svoji příčinu. Začněme toto klubko rozbalovat od konce. Důsledek toho, že žena není v ženské energii, je zapříčiněn bloky a nedostatečnostmi, které jí v tom brání (jedná se o více samostatných oblastí). Tyto bloky jsou důsledkem prožitých traumat či chyb (tj. příčin, které je třeba najít a řešit). Z toho logicky (zcela mužsky) vyplývá, že když zpracuji příčiny, zmizí bloky a tím dosáhneme požadovaného výsledku, že se žena dostane do ženské energie. Obdobně je to pochopitelně s muži. Celé řešení však není schématicky tak jednoduché a není možno je naplnit absolvováním několika seminářů. Ve skutečnosti se jedná o dlouhodobou a cílevědomou práci na sobě, která postupně přináší požadované plody. Je dokonce možné a pravděpodobné, že se ji v tomto životě nepodaří ani dokončit a její plody dozrají až v některém z dalších životů. Tato představa ale rozhodně není tak lákavá, jako ta, že se ženou nebo mužem stanu po absolvování jednoho či několika kurzů. Ve skutečnosti se totiž nejedná o naše vztahové problémy, které bychom museli nutně řešit ve skupině, tam se pouze na principu zrcadlení dobře projevují. Ve skutečnosti se jedná o problémy individuální, k jejichž nejrychlejšímu řešení vede pouze individuální cesta. Nemluvě o tom, že dosažení krátkozrakého cíle být ženou či mužem je pouze jedním, byť významným milníkem u této cesty. Takto dosažený stav je teprve naplněním vývojové fáze duality. Další vývoj teprve vede k jednotě, tedy k tomu, stát se skutečným a plnohodnotným člověkem, kterému je jedno, jestli je ženou nebo mužem.

    A tím se zase dostáváme na úplný začátek, k té povrchnosti a obchodní výhodnosti. Volba, kterou cestou se dáte, jestli vůbec nějakou, je jenom na vás. Každopádně vám při vašem rozhodování přeji hodně odvahy a štěstí.

LLV – březen 2013