/************************************NADPIS***********************************/>
Energetická ochrana
/************************************NADPIS_KONEC*****************************/>
Asi každý z nás zná
dobře situaci, kdy na nás okolí negativně působí. Ať už vztekem, závistí,
zlobou či jen blbou náladou. Jedná se o energetické působení nebo i napadení,
které může vnímat prakticky každý, i ti méně vnímaví. Ovšem kromě těchto jasných
vlivů existují také útoky mnohem skrytější, pozvolnější a o to záludnější a
nebezpečnější. Právě proto, že si jich bez dostatečné vnímavosti nemusíme
všimnout. Mohou sem patřit útoky tzv. "energetických parazitů", útoky magické
či útoky duší bez těla, které se snaží najít si náhradní "obydlí". Pochopitelně
že naprostá většina z nás není schopna všechny tyto útoky postřehnout a bránit
se jim. Ať už z důvodu nízké vnímavosti, ponoření se do běžných denních
záležitostí či potřeby spánku, kdy jsme obzvláště zranitelní.
Moderní medicína tyto problémy pochopitelně nerozeznává nebo
je okrajově řeší nesmyslnými postupy, jako např. tzv. únavový syndrom. Mezi
nejčastěji doporučovaný duchovní způsob obrany je vytvoření světelného
energetického obalu. Samozřejmě může být v různých variantách a podobách,
nicméně princip zůstává stále stejný. Smyslem je vytvoření polopropustného
obalu, který k nám propustí pouze pozitivní energie, zatímco ty negativní
zastaví nebo změní na energie pozitivní a ty pak vysílá původnímu autorovi.
Tento postup s určitými výhradami docela funguje. Před spoustou negativních
vlivů nás opravdu ochrání. Naráží ovšem na hranice svých možností v oblasti síly
ochrany. Zatímco slabší odrazí, silnějším útokům neodolá a to v závislosti na
síle obalu. Tento obal navíc není trvalý a musí se neustále obnovovat, jedná se
tedy o ochranu dočasnou. Což ne vždy je pochopitelně možné, už jen z důvodu
nutnosti spánku. Proti sofistikovanějším útokům (např. magickým) tento obal nemá
šanci.
Nemohu se ale ztotožnit s principielním fungováním takovéto
ochrany. Jsou chvíle, kdy nám může bezesporu velmi posloužit (v určitých
krátkodobých situacích ji považuji za přínosnou). Základní otázkou ovšem je, zda
jsme v této realitě opravdu proto, abychom se od všeho negativního izolovali.
Vždyť vše negativní kolem nás je součástí prostředí, do kterého jsme záměrně
přišli za účelem dalšího vývoje! A izolace od těchto faktorů nám tedy v podstatě
brání v tolik potřebných zkušenostech, které jsou pro nás základem osobního
rozvoje. Budeme-li se tedy od všeho negativního izolovat, ochudíme se o spoustu
příležitostí k růstu, které nám tato divoká a výjimečná doba nabízí. Proto
dlouhodobé využívání tohoto nástroje považuji za nešťastné a krátkozraké. Osobně
ho považuji za tzv. první pomoc, po které by měl následovat kauzálnější způsob
řešení.
Jak se tedy nejlépe a nejúčinněji můžeme těmto útokům
postavit? Nejlepší inspirací nám mohou být opravdoví mistři. Ti si kolem sebe
žádnou cílenou ochranu, až na zcela výjimečné situace, budovat nepotřebují.
Jejich přirozenou ochranou jsou vlastní energie, jejich vlastní aura vyzařující
energie vysokých vibrací lásky, které neumožňují bytostem s negativními úmysly
na ně zaútočit. Jedná se o jejich přirozených stav, kdy absence negativních
energií v nich samotných neposkytují "útočníkům" žádný záchytný bod. To spolu s
nulovou reakcí způsobuje, že veškeré vnější negativní energie skrze ně projdou
bez vyvolání jakékoliv odezvy a nerušeně pokračují dále. Navíc mistři
neovlivňují žádným způsobem dění kolem sebe, což je chrání před zapletením se do
karmického kolotoče.
Toto je opravdové mistrovství, které by nás mělo inspirovat.
Proto bychom se měli zaměřit místo budování světelných ochran kolem nás spíše na
to, jak trvale zvyšovat své vibrace a osobní úroveň, vyzařovat energie lásky a
současně pracovat na naší schopnosti "nechat sebou procházet" vše negativní bez
reakce. Obojí se opírá o dlouhodobou duchovní práci. Základem je hluboké
sebepoznání, odhalení a zpracování svých osobních temných stránek. Neboť dokud
budou v nás, budou negativní energie a útoky přitahovat a poskytovat jim
dostatečnou vstupní bránu do našeho nitra. A to, že se pochopitelně pro většinu
z nás jedná o stav více či méně vzdálený, nás nemusí znepokojovat. Neboť tyto
negativní útoky nám poskytují úžasnou službu. Ukazují nám, kde jsme zranitelní,
kde nás bota tlačí. A tak nám vlastně ukazují oblasti, kam zaměřit svoji
pozornost. Naproti tomu nás cesta světelného ochranného obalu vrhá do izolace,
kdy ztrácíme ponětí o realitě a o našem skutečném stavu. Necháme se místo toho
falešně ukolébat, což s největší pravděpodobností bude mít za následek tvrdší
výchovnou lekci v budoucnu. Neboť platí, že žádnou vývojovou fázi a zkušenost
nemůžeme obejít, aniž bychom se k ní později nemuseli vracet. A to platí
dvojnásob i o zkušenostech negativních.
RS - leden 2011
/************************************TEXT_KONEC***********************************/>