Káva

 

    Do druhé dvoutýdenní temnoty si beru s sebou 3 plechovky kávy. Minule se mi po ní docela stýskalo, tak se chci kávou „odměnit“, udělat si z toho rituál vstupu a ukončení. A také si chci vyzkoušet, jak budu účinky kávy vnímat při zcitlivění ve tmě.  

    První kávu si dávám druhý celý den ve tmě, tedy na začátku. První dva dny v temnotě mě obvykle pobolívá hlava, po kávě se to zlepšilo. Vibrace kávy zatím nevnímám rušivě, jsem tu teprve jeden den a nánosy z každodenního života ještě neopadly. Mám naopak pocit, že kávou se zostřuje vnímání. Avšak nepříjemným důsledkem je to, že velmi dlouho nemohu usnout, a tedy povzbuzující účinky zde vnímám daleko silněji.  

    Druhé kafe si dávám pátý den, tedy ve stavu již značně zcitlivělém. Dávám si ho hned po snídani, aby vibrace stačily do večera jaksi „vyprchat“. Ihned po vypití cítím, jaké to jsou cizí a neklidné vibrace. Uvědomuji si, že káva je rituální nápoj a měla by být užívána jen ke specifickým účelům. A také si uvědomuji, že svůj přístup ke kávě bych měla ve svém životě změnit. V té vibraci se „vezu“ více než 12 hodin.  

    Poslední kávu si dávám ke konci pobytu, předposlední a poslední den. Celá káva se mi zdá moc silná, takže piji půlku a druhou následující den. S vypitím této kávy mi naskočily samy od sebe rituály rozloučení. Jako kdyby ta káva s sebou nesla šamanskou energii k průchodu rituálem, ke shrnutí různých etap života.   

    Ze tmy si nesu hluboké přesvědčení, prožitek toho, že káva je výrazný rituální nápoj, který může být použit k určitým účelům. Je to dar lidstvu, jako mnoho dalších plodů a surovin. Tento dar je dnešní moderní společností každodenně degradován a pleněn nevhodným pitím kávy, nadužíváním kávy, kšeftováním s kávou … atd. Dosaďte si sami. Káva opravdu ostří způsob vnímání, může být energií, po které se vezeme šamanským rituálem. Zatímco alkohol mlží, káva zaostřuje. A my tento dar každodenně zneužíváme – jen proto, že nám dobře voní, jen proto, že jsme se dlouho dívali na televizi a teď jsme v práci ospalí, jen proto, že nám jaksi něco chybí a nevíme co. Chybí nám hlavně rituál. Chybí nám hlubší vnímání. A někdy nám chybí i hlubší smysl vlastních životů. Což by však nemělo být důvodem k tomu, abychom tuto prázdnotu vlastních životů zaplňovali pitím kafe.  

JV – duben 2011