Duchovní práce

    V dnešní době je nabídka nejrůznějších duchovních metod, škol a postupů bezbřehá. Při našem úsilí o duchovní rozvoj se setkáváme se spoustou převratných metod, které slibují okamžité vyřešení osobních problémů (někdy i během jediného sezení, pochopitelně za tučný obnos). Protože si jsme vědomi omezenosti našeho poznání a zkušeností, snažíme se být otevřeni novým postupům, které by nás mohli v naší práci obohatit. "Novinky" ale nepřebíráme slepě a bezmyšlenkovitě, snažíme se je poznat ze všech úhlů pohledu a pochopit jejich podstatu. Jen tak se můžeme vyhnout těžkým omylům, které mohou mít za následek tvrdé karmické dopady. Vždy zkoumáme tyto metody v souvislosti jejich shody se všemi duchovními zákony. Nestačí nám, že fungují. Pokoušíme také se pochopit a zjistit, jak fungují a jaké mají důsledky.

    A právě tyto snahy o porozumění nových metod nás neustále znovu a znovu přivádí k poznání, že základem je tvrdá práce a vlastní aktivita. Nikdo a nic nám naše problémy nevyřeší. Ani sebevíce zázračná metoda, energie či léčitelé nenahradí naše úsilí. Jistě, všechny tyto zmíněné nástroje (snad s výjimkou léčitele, ke kterým mám vážné výhrady) nám mohou pomoci a posloužit, jedná se vždy ovšem pouze o výpomoc.

    Každý duchovní, psychický či fyzický problém vznikl na základě našeho vlastního neprozíravého chování, které neodpovídalo duchovním zákonům. A smyslem těchto problémů není nás trestat či trápit. Každý takový problém nás má upozornit na to, co děláme a nebo co jsme dělali v minulosti (a dosud jsme se s tím nevyrovnali) v rozporu s duchovními principy. Smyslem je, abychom to pochopili. A proto není nejdůležitější, aby nás něco či někdo těchto problémů zbavil. Protože pak nám vlastně ten dotyčný vlastně hluboce ubližuje. Tím, že nás problému zbaví, nás obírá o podmínky vhodné k pochopení, k poznání. A veškeré dosavadní utrpení spojené s tímto problémem znehodnocuje, neboť bylo zbytečné. A tak si budeme muset stejnou či horší zkušeností projít v budoucnu znovu od začátku.

    Proto se při vědomém duchovním rozvoji neobejdeme bez cílevědomé vlastní práce. Jako základ považuji poznávání sebe sama a důkladné zpracování všech nevyřešených osobních problémů a traumat. Neboť bez jejich odstranění se lze vyvíjet jen obtížně. Ani seberychlejší zvyšování osobních vibrací nevyřeší osobní disharmonie a negativní energie usazené pomocí nezpracovaných traumat hluboko v nevědomí. Ba naopak, čím dále budeme a čím vyšších vibrací dosáhneme, tím větší disproporce bude mezi nově dosaženou úrovní a nevyřešenými problémy. To s největší pravděpodobností povede k prohlubování a zhoršování se duchovních, psychických či fyzických projevů. Je proto velice naivní představa, že můžeme dosáhnout vysoké duchovní úrovně, aniž bychom zcela poznali a přijali sami sebe. Velice dobrým měřítkem nám může být, jak dobrý přístup do svého nevědomí a minulosti máme. Pokud máme problémy do těchto "skrytých" oblastí svého já nahlédnout, či pokud vnímáme, že nemáme přístup ke všem informacím, můžeme si být jisti, že nás tam čekají nezpracované oblasti. A k jejich zpracování budeme potřebovat hodně odhodlání, vůle a trpělivosti. Základní otázkou je, zda-li jsme připraveni podívat se pravdě do očí, kým opravdu jsme a zda-li jsme připraveni na sobě pracovat.

    Samotného mne překvapuje, kolik práce i po mnoha stovkách hodin odpracovaných v regresi dá někdy zpracovat jeden jediný problém. Není to sice pravidlem, ale dopředu je opravdu nemožné říci, kolik práce, potřebného úsilí a času bude potřeba. Je to dáno již zmíněným principem přístupu do nevědomí. Nemůžeme dopředu znát rozsah problému, protože se jedná o problém nezpracovaný. A protože je nezpracovaný, není obvykle volně otevřen k nahlédnutí. Kdyby totiž byl, pravděpodobně by nás ovlivňoval naplno v běžném životě a jen těžce bychom byli schopni s ním žít (dle závažnosti). Proto bývají tyto informace pro naši ochranu více či méně schované a odhalují se postupně, jak jsme schopni je unést a jak dozrává čas k jejich řešení.

    Přesto je zajímavé, že čas se jakoby poslední dobou zrychluje. Možnosti duchovního rozvoje se stále rychleji rozšiřují. Duchovní práce, kterou šlo zvládnout před několika lety za měsíce, lze nyní stihnout během týdnů, někdy dokonce dnů. Na druhou stranu vnímám ve svém okolí u lidí, kteří na sobě nepracují, stále rychleji se projevující problémy na všech úrovních. Jakoby každý z nás byl postupně stavěn před rozhodnutí, zda začne se sebou něco dělat, či se nechá strhnout jako ovce materiálními lákadly do nevědomosti.

    Proto bych rád varoval před líbivými sliby rychlého vyřešení problémů za jediné sezení (i když někdy k tomu ve specifických případech opravdu dojít může). Takovéto sliby může dle mého názoru dávat pouze člověk neznalý podstaty věci nebo člověk značně neseriózní. Neboť nic v duchovní oblasti opravdu zadarmo bez vlastního úsilí nedostaneme. Buďme tedy při nabídce zázračných metod ostražití. Někdy nám může ledacos napovědět o skutečné motivaci a úmyslech třeba i přemrštěná cena.

    Bohužel se někdy setkáváme dokonce i s černými úmysly, kdy na první pohled čistá metoda v sobě skrytě obsahuje energie pocházející z temnoty. Smyslem je stáhnout člověka usilujícího o osobní rozvoj na scestí, popřípadě přímo na druhou stranu do temnoty. Proto nabádám k obezřetnosti. Vždy se snažte o dané metodě zjistit maximum informací (jsou-li úmysly čisté, jistě potřebné informace bude možné získat) a ty porovnejte s duchovními zákony. Můžete tak někdy předejít velmi závažným omylům.

 

RS - září 2010