Zkušenosti z temnoty

 

I tentokrát to tam vypadalo takto.

 

    Při mém druhém pobytu v temnotě se plně naplnilo rčení o tom, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. To mě přimělo k tomu, abych se s vámi opět podělil o svoje zkušenosti z této oblasti. Jsem si plně vědom toho, že se jedná o značně individuální záležitost. Proto se vyhnu osobním prožitkům a zaměřím se na skutečnosti, které je možno všeobecně využít.

    Předně chci zdůraznit otázku přípravy před vlastním pobytem. Věnujte patřičnou pozornost tomu, co si do temnoty sebou vezmete. Pobyt se dá pochopitelně přečkat jakkoli a bez čehokoli, přesto je ale lepší, když máte všechno, co potřebujete a v potřebné kvalitě. Je naprosto zbytečné, aby vás negativně ovlivňovaly nějaké zbytečné maličkosti. Přípravu zaměřte nejen na materiální oblast, ale také na to, co v temnotě chcete dělat. Kromě osvědčených postupů doporučuji dostatečnou teoretickou přípravu pro vyzkoušení doposud neznámých praktik. Pobyt v temnotě je pro tuto činnost přímo ideální a je nepříjemné, když si nejste zcela jisti, jak se daná činnost má přesně provádět.

    Svůj první pobyt v temnotě jsem vnímal jako vhodné prostředí či rámec pro vlastní práci. Tento faktor zůstal v plné míře zachován, ba dokonce si dovolím tvrdit, že jsem jej vnímal mnohem výrazněji než při prvním pobytu. Jednalo se zejména o markantní nárůst citlivosti, zejména v oblasti práce s energiemi. Také psychika byla mnohem aktivnější, než tomu běžně bývá. Toto je evidentně zapříčiněno absencí vnějších podnětů, což umožňuje člověku lepší vnímání a prožívání sebe samého.

    Při druhém pobytu se ukázal i zcela jasně patrný vlastní terapeutický rozměr pobytu v tomto prostředí. I když jsem do temnoty přicházel zcela v pohodě, hned v prvních hodinách a dnech se začaly objevovat problémy, kterých jsem si za normálních okolností nebyl vůbec vědom. Trvalo mi tři dny, než se mi podařilo všechny je nejrůznějšími technikami zpracovat a vytvořit si tak prostor pro vlastní intenzivní práci. Většinu času jsem věnoval konkrétním aktivitám, ve kterých jsem chtěl dosáhnout pokroku. Z důvodu vytvoření náležitého kontrastu a uvědomení si některých životních skutečností doporučuji takovouto intenzivní práci proložit nicneděláním. V průběhu pobytu jsem si dovolil ten luxus a dva dny strávil prostým bytím, bez jakékoli činnosti. V těchto dnech došlo nejen k fyzickému odpočinku, ale také k mnoha důležitým poznáním. Práci na sobě každopádně doporučuji zaměřit směrem do svého nitra a aktivity směřující vně co nejvíce omezit. Jistě vás překvapí, do jaké hloubky se vaše „smetiště“ rozkládá a co všechno se v něm ukrývá před naším vědomím.

    Za samostatnou zmínku stojí fenomén snění v tomto prostředí, se kterým doporučuji vědomě pracovat. Pobyt v temnotě pro práci se sny vytváří naprosto ideální podmínky. Spáč je sám, což mu umožňuje sny vnímat mnohem lépe než na normálních okolností. Přínosný je rovněž mnohem větší klid a tma, která umožňuje lepší snění. Důležité je také to, že nepřichází vnější rušivé podněty, které by bylo nutno v rámci snění přednostně zpracovávat. Proto je možné, aby intenzivně probíhal proces, který vynáší z našeho nevědomí problematická témata a v rámci snění je zpracovává. Tato činnost probíhá zcela spontánně a bez jakéhokoli našeho úsilí. Stačí pouze dávat pozor a obsahy snů si uvědomovat. Osobně jsem měl za noc pravidelně šest snů, které byly rozděleny do dvou částí po třech. V první části noci sny obsahovaly problematické obsahy a ve druhé části sny ukazovaly optimální způsoby jejich řešení. Bližší popis práce se sny by byl nad rámec tohoto příspěvku, a proto případným zájemcům doporučuji předem se s touto problematikou důkladně seznámit.

    Za zmínku stojí i to, že se projevil zcela stejný fenomén jako například při holotropním dýchání. Závěrem jedenáctého dne pobytu jsem měl naprosto neochvějný pocit, že vše, co mělo být uděláno, uděláno bylo a nic dalšího už nebude. Dle mého názoru to nasvědčuje tomu, že celý pobyt v temnotě je režírován naším nevědomím, které upravuje jak obsahy naší činnosti, tak jejich intenzitu, aby se vše potřebné stačilo zpracovat během předem stanovené délky pobytu. Delší pobyt by v tomto případě určitě neměl význam. Zajímavé by rozhodně bylo tento fenomén vyzkoušet bez toho, aby byla délka pobytu předem stanovena.

 

    Z důvodu značného množství prožitků doporučuji tuto oblast nepodcenit a předem se důkladně připravit na jejich zaznamenání. Jinak v následném shonu každodenního života většina z nich zapadne a nebudete s nimi moci dále pracovat a vzít si z nich potřebné poznání. Osobně se mi osvědčil diktafon, nejlépe dva.

    Pokud se domníváte, že vám pobyt v temnotě zlepší zrak, tak jak alternativní terapeuti shodně tvrdí, tak nebuďte přílišnými optimisty. Poměrně rychlý přechod do normálního světla dokáže vše spolehlivě uvést do původního stavu. Na citlivější přístup za daných podmínek ve většině případů není prostor.

    Po návratu do normálního života je dobré věnovat pozornost procesu adaptace na normální podmínky a uvědomovat si změny, ke kterým dochází. Určitě zaregistrujete snížení citlivosti na energie (oproti pobytu ve tmě), menší psychickou soustředěnost a otupělost mysli. Výrazné je i zhoršení napojení do jemnohmotných oblastí, nebo chcete-li na vaše vyšší vedení. Toto uvědomení vás může přivést k tomu, jak svůj život upravit, abyste se alespoň částečně dokázali vyhnout negativním vlivům vašeho okolí.

    Na závěr upozorňuji, že popsané zkušenosti jsou výhradně moje a ve vašem případě může a zřejmě také bude všechno jinak. Přesto se domnívám, že je možné z popsaných zkušeností čerpat a dále je při vlastním pobytu rozvíjet. Pobyt v temnotě považuji za velmi přínosný a všem, kteří jdou po cestě svého duchovního rozvoje, jej doporučuji.

LLV – listopad 2010