Karmická Láska 8
 

rozvíjení lásky

 

    O tom, že se těžce naskakuje do rozjetého vlaku, se může přesvědčit každý, kdo se o to pokusil. S Láskou je to obdobné, pokud se s ní setkáte nepřipraveni. Mimochodem, stejně těžce se z rozjetého vlaku vyskakuje. K úspěšnému vytvoření všech předpokladů potřebných pro Lásku je každopádně lépe začít pěkně od začátku a postupovat krůček po krůčku.

Práci na sobě z pohledu přípravy na Lásku můžeme rozdělit do několika základních fází.

a) Rozpoznání nutnosti Lásky pro náš další vývoj.
    Spousta lidí si nutnost lásky vůbec nepřipouští, prostě o ní neví, a proto Lásce nemohou věnovat náležitou pozornost a přiřadit jí patřičné místo ve svém životě. Bez tohoto základního poznání nejde realizovat ani následující kroky.
Bez Lásky to prostě nejde, kde není Láska, tam je hodnocení, odmítání a nakonec i agrese. Tedy všechny věci, které nejsou slučitelné ani s naším duchovním rozvojem. I k realizaci tohoto prvního bodu vede velmi dlouhá a obtížná cesta. Stačí se podívat kolem sebe, všichni na duchovní scéně mají plná ústa Lásky, ale jaké jsou jejich činy? Vždyť tito lidé jsou natolik „láskyplní“, že se ani ve jménu této všemi uznávané hodnoty nejsou schopni sjednotit a uznávat jeden druhého.
    První základní bod je tedy na světě. Rozhodně jej nedoporučuji přeskočit a říci si, to se mě netýká, to mám dávno ujasněné. Při hlubším rozboru se možná nebudete stačit divit, jaký může být rozdíl mezi formou a obsahem. Docenit realizaci tohoto kroku může pouze ten, kdo si ještě velmi dobře pamatuje, jaké to bez lásky bylo a jaké je to s ní. Pokud si tento rozdíl neuvědomujete, je velký předpoklad, že jste ještě tento krok nerealizovali.

b) Poznání nutnosti sebelásky, její rozvoj a realizace.
    Sebeláska v našem pojetí není nic negativního a není možno ji zaměňovat s egocentrismem, narcismem, či něčím podobným, tak, jak to spousta lidí běžně dělá. Ve skutečnosti se jedná o mnohem jednoduššího předchůdce partnerské Lásky. Tuto skutečnost je nutno pochopit, přijmout a realizovat.
    Při realizaci sebelásky nám nehrozí střet ani rozpor s jiným člověkem, nikdo jiný nás tudíž nemůže zranit. Proto je tuto variantu Lásky mnohem jednodušší realizovat. V praxi to však až tak jednoduché není. Nejdříve se totiž musíme poznat a nezastírat sami před sebou to, co se nám na nás nelíbí a co nechceme vidět. Následně pak všechny tyto negativní aspekty musíme dokázat přijmout. Kdo z nás se skutečně miluje takový, jaký je? Kdo z nás nebojuje se svými zlozvyky? Kdo se nesnaží zničit svoje ego? Kdo nechce být štíhlejší, krásnější, chytřejší a podobně? Podívejte se kolem sebe! Kolik takových lidí znáte? A jak jste na tom v této oblasti vy sami? Nemám tím pochopitelně na mysli každodenní ranní pohled do zrcadla s prohlášením, „jsem krásná, štíhlá, žádoucí a miluji se“. Je to sice každopádně lepší než pohled do zrcadla s prohlášením „Nedvěd, to ti teda přeju“, ale na podstatě věci samotné to příliš nezmění.
    Opět doporučuji tuto fázi nepodceňovat. Pokud si nejste jisti, jak na tom vlastně sami se sebou jste, nemusíte o hodnocení zrovna žádat svého nepřítele, ten vám to poví rovnou a bez zbytečných servítků. Pokud se chcete uchýlit k svépomoci a vyhnout se nepříjemnému hodnocení, stačí, když si uvědomíte, jestli v oblasti vašeho sebepojímání došlo k nějaké markantní změně. Ujišťuji vás, že pokud se vám podařilo tento bod bezezbytku realizovat, nelze tuto změnu rozhodně přehlédnout. Je to totiž tak úžasný pocit jednoty, harmonie a vnitřního klidu, že na něj do smrti nezapomenete.
Realizace tohoto kroku je důležitá ze dvou důvodů, stanete se při něm harmonickým jedincem, který nebude svými nedostatky ohrožovat partnerskou Lásku, a naučíte se při něm svoji vlastní Lásku vytvářet a vysílat ji i k tomu, co jste dříve považovali za negativní.
    Pro realizaci tohoto kroku se musíte důvěrně seznámit se svými jednotlivými složkami, které vystupují jako jednotlivé samostatné bytosti a v realitě dokáží sobecky prosazovat své individuální zájmy a nemít se navzájem rády. Obracet se s tímto problémem na klasického psychologa je pochopitelně bezpředmětné, v tom lepším případě vám nepomůže a v tom horším skončíte na psychiatrii s diagnózou schizofrenie.

c) Poznání nutnosti lásky k partnerovi, její rozvoj a realizace.
    Teprve po skutečné realizaci sebelásky se stáváme zralými k Lásce partnerské, která vzhledem k možnosti hlubokých zranění jinou osobou vyžaduje mnoho odvahy. Tato Láska daleko přesahuje rámec jakéhokoli vztahu, ve kterém existuje Já a Ty. Stejně tak přesahuje oblast sexu, se kterým je tak často spojována. S Láskou je to v této fázi obdobně jako s boxem, daleko důležitější a příjemnější je rozdávat, než přijímat. Při rozdávání totiž cítíte požitek hned třikrát, jednou, když Lásku milovanému člověku dáváte, podruhé když ji přijímá a má z ní potěšení a potřetí, když vám na oplátku Lásku posílá partner. Od pohledu je patrné, že se tímto způsobem dá vytvořit úžasný, nikdy nekončící koloběh.
    Často se můžete setkat s tvrzením, že každá láska jednou zevšední a vytratí se, že jeden partner na celý život nestačí a podobné „zasvěcené“ pravdy. Ve skutečnosti je tomu ale přesně naopak. Zevšednit vám mohou leda tak mechanické pohyby při sexu, kdy budete bez Lásky nuceni hledat stále nové varianty, až nakonec skončíte v objetí jiného partnera, nebo psychický vztah bez duchovního obsahu. S Láskou je to ale jinak, Láska se při správné péči neustále vyvíjí a prohlubuje. Tyto změny navozují fascinující fenomén objevování stále něčeho nového. Tento proces je natolik zajímavý, že vás nemůže nikdy omrzet. Obdobně je tomu s obměnou partnerů. Naše zkušenost spíše vypovídá o tom, že na Lásku je jeden život málo, a proto v ní partneři touží pokračovat i v dalších inkarnacích. Realizace tohoto bodu rozhodně není jednoduchá a jeden život na ni většinou opravdu nestačí. Setkali jsme se i s desítkami životů zaplněných Láskou ke stejnému partnerovi. Partneři v Lásce totiž ve skutečnosti nejsou naše fyzická těla, ale naše duše, které se vzájemné Lásky nemohou nabažit.
    Dalším důležitým faktorem v této oblasti je stejná, nebo alespoň podobná počáteční úroveň obou partnerů. Další pak už záleží na nich samotných. Na základě jejich nevědomosti a nepřipravenosti se tato počáteční shodná úroveň začne rozcházet, až nakonec dojde k naprostému odcizení a třeba i rozchodu. V případě znalosti a připravenosti na Lásku partneři nastupují přesně opačnou cestu vývoje. Na Lásce vědomě pracují, užívají si ji a postupně dosahují stále větší harmonie a souznění, až nakonec v realizaci této fáze dojde k jejich naprostému splynutí.
    Pro získání povědomí, jak to s touto vývojovou fází Lásky je, se stačí podívat kolem sebe. Výsledky jsou podle našeho průzkumu více než alarmující. Pokud se na svoje partnerské soužití podíváte na základě popsaného postupu, snadno získáte představu, jak na tom v této oblasti jste. Pokud shledáte, že jste na tom jako většina populace, bude vám to vadit a rozhodnete se s tím něco udělat, pomoc v manželské poradně raději nehledejte. V tom lepším případě vám nepomohou, maximálně vám poradí nějakou blbost, v tom horším vás budou považovat za snílky, či dokonce za blázny. Pokud se svým partnerským soužitím chcete doopravdy něco udělat, poctivě si rozeberte popsané oblasti a začněte je trpělivě realizovat. V tomto případě ale snaha jednoho z partnerů pochopitelně nestačí.

d) Poznání nutnosti lásky ke všem bytostem, její rozvoj a realizace.
    Když už jsme se naučili milovat sami sebe a jednu jedinou jinou bytost, se kterou jsme dosáhli vzájemného splynutí, čeká nás realizace tohoto úkolu ve vztahu ke všem ostatním bytostem. Že se nejedná o snadný úkol je patrné už jenom z toho, že tak jako bezmezně milujeme svého miláčka, budeme muset milovat i ty největší zločince, kteří nám třeba sebevíc ublíží.
    Ten, kdo se k realizaci této fáze Lásky dostane, si ale jistě dokáže poradit i s tímto úkolem. Vzhledem ke stavu naší společnosti tuto fázi považuji spíše za hypotetickou, a proto ji nepovažuji za potřebné dále rozebírat.

e) Realizace lásky k Bohu.
    Obdobně je to i s touto fází. Každou realizací předcházejících fází jsme do své lásky přijali větší díl Boha, něco ale ještě stále schází. Když si uvědomíme, že Bůh je přítomen ve všem, tedy ne jenom v tom, co považujeme za pozitivní, ale i ve všech negativních aspektech bytí, nemusí to být až tak snadný úkol. A tak se po projití této cesty a dosažení potřebného poznání dostaneme po spirále opět sami k sobě, kde ve svém nitru nalezneme celý vesmír i Boha samotného. Pokud se nepletu, tak se s touto problematikou ale ještě nějakou dobu nemusíme vážně zabývat.

    Pokud se Láskou začnete vážně zabývat, což vám upřímně doporučuji, můžete se jistě setkat i s jinými aspekty, než jsem zde uvedl. Individuální realita může být u každého jedince samozřejmě jiná, jsem však přesvědčen o tom, že hlavní rysy, tak, jak jsem je popsal, zůstanou zachovány. Při svém popisu jsem pochopitelně mohl vycházet pouze z toho, s čím jsme se do současné doby měli možnost setkat, proto jej neberte jako všeobsažný, nebo jako nějaké dogma.
    O reálnosti nějakých zkratek v tomto vývoji osobně dost pochybuji. Když si plně uvědomíme rozsah a náročnost realizace jednotlivých fází vývoje Lásky, lze si pouze těžko představit možnost některou z nich přeskočit. Nemluvě o tom, že by to bylo i škoda, protože přes všechny úskalí a strádání je to cesta velmi příjemná.
    Za zmínku stojí ještě jedno doporučení. Dobře si prověřte, jestli se věci mají skutečně tak, jak se vám jeví. Karma má nad námi velkou moc a často nám dokáže realitu pěkně překroutit a mnohdy za zdáním lásky skrývá svoje vlastní záměry. Z nesprávných východisek pak pochopitelně nemůžeme udělat správné závěry.
    Současná doba je vhodná pro realizaci všech velkých pozitivních změn, a pokud k tomu máte alespoň trochu podmínky, tak proč to nezkusit právě nyní. Překážkou v naplnění tohoto rozhodnutí může být pouze vaše karma, která vám v jeho realizaci může bránit. Ani do lásky totiž nemá smysl vrhat se bezhlavě a za každou cenu. Důsledky takového neuváženého činu by mohly být zcela jiné, než jsme si ve svých představách vysnili. Ani v tomto případě nesmíme zapomínat, že na nás působí mnohem mocnější síly, než je naše chtění. Jestli však v sobě tu odvahu najdete, tak vám při realizaci Lásky přeji hodně úspěchů. Každopádně to stojí za to a navíc se tomu spíš, nebo později stejně nevyhneme.
    Pokud se vám tyto představy zdají být příliš idealistické, tak vězte, že se nejedná o nic, čeho by člověk nebyl schopen, naopak, je to náš úděl, který máme a musíme realizovat.

LLV – březen 2009