"Regrese" do budoucnosti

    Podobně jako zpracovávání minulých událostí, je někdy přínosné a důležité zpracovat události budoucí. Ačkoliv to na první pohled vypadá jako zcela odlišná záležitost, je zajímavé, že samotný průběh zpracování takovéto události se v ničem důležitém neliší. Jak je to možné?
    Vyplývá to z podstaty zákonů karmy. Každá akce vyvolá reakci, každou energii, kterou kolem sebe šíříme, se k nám jednou vrátí. A nezáleží, jestli se jedná o energii lásky, strachu, či nenávisti. Jedná se o "zrcadlo", které nám má ukázat, kým opravdu jsme. A tak si vlastně v každém okamžiku vytváříme svoji budoucnost. Čím je člověk duchovně na vyšší úrovni, tím rychleji se mu vše vrací.
    Platí to samozřejmě o minulosti, kdy můžeme směrem proti proudu času hledat příčinu našich potíží. Vždy na začátku našich problémů stojí náš vlastní chybný krok, který způsobil, že se dal do pohybu pro nás "nechtěný" sled událostí vedoucí až k současným problémům. A stejným způsobem si formujeme v přítomnosti i naši budoucnost. Tento proces probíhá kontinuálně. Znamená to, že i v současnosti jsme uprostřed takového procesu. Část své budoucnosti máme tedy již vytvořenou svým minulým a nynějším jednáním. Míra, do které už ji takto máme vytvořenou je pochopitelně individuální. Proto do ní mohou někteří z nás nahlédnout a spatřit co je čeká. Daná událost již existuje, i když se vlastně ještě nestala. A z tohoto důvodu je tedy možné v sezení procházet událost budoucí, je-li to pro klienta důležité.
    Zde je ale nutné zdůraznit, že ačkoliv část budoucnosti je daná, je možno ji měnit. Jinými slovy, energii, kterou jsme už rozšířili, lze dodatečně zpracovat a změnit. A tím se změní i naše budoucnost. To je možné různými způsoby – pochopením a poznáním, odpuštěním, "odpracováním", či například odžitím v sezení. A právě poslední možnost je již zmíněnou progresí do budoucnosti, kdy si klient může danou budoucí událost prožít "virtuálně", zpracovat negativní energii, neboli vyčistit karmu. Je překvapivé, že tímto postupem lze danou událost nejen odvrátit, ale také ulevit současnému problému, který může být již ovlivňován či způsoben událostí, která se má teprve stát.
    Je ale potřeba říci, že tyto budoucí události mají svůj smysl a význam. Proto není žádoucí tyto události vyhledávat cíleně. Je-li to vhodné se jimi zabývat, vyplavou na povrch v rámci řešení problému spontánně. I na jejich zpracovávání musí klient "dozrát", aby se nepřipravil o důležité poznání. Pak bych se totiž vystavoval riziku, že lekci bude muset opakovat. Také samovolné prohlížení budoucnosti může strhávat pozornost jinam, než je vhodné.

RS – září 2009