Čakrová politika

    Tentokrát se nechci zamýšlet nad principiální nesmyslností politické scény, ale chci pouze dát námět k zamyšlení nad jedním jejím aspektem. Pokud se totiž blíže podíváme na naši politickou scénu, můžeme v ní najít podezřelou podobnost s našimi čakrami. Je patrné, že kosmické zákony pronikají i do těch nejposlednějších detailů našeho života, kde bychom je vůbec nehledali.
 
    Program jednotlivých politických stran až příliš nápadně kopíruje umístnění a poslání našich jednotlivých základních čaker. Zajímavé přitom je, že tyto politické strany pouze neprezentují politiku, která odpovídá poslání té které čakry, ale podobnost těchto dvou oblastí jde mnohem dál. Dokonce si vybírají i barvy, které odpovídají dané čakře a na svoje voliče působí prostřednictvím obsahů, které jsou touto čakrou reprezentovány. Členská základna pak z převážné části prezentuje voliče, jejichž postavení a úroveň odpovídá charakteru dané čakry.
 
    Konkrétní vazby můžeme nalézt v následujících příkladech. Pokud začneme u první čakry, ta je v naší politické scéně reprezentována KSČM. Tato strana se zaměřuje na hmotné obsahy a lidem nabízí uspokojování těch nejzákladnějších potřeb. Z našeho pohledu odpovídá těmto obsahům také zvolená barva , kterou je barva první čakry, tedy červená. Členskou základnu KSČM tvoří převážně lidé, kteří se orientují na hmotné hodnoty. Na svoje voliče pak tato strana působí prostřednictvím příslibů sociálních jistot a hmotného zajištění a stejně tak, jako první čakra, zajišťuje našemu tělu dostatek životní energie. Proto také tato strana měla v minulosti vždy problém s inteligencí, které z principu projevovala nedůvěru.
    Jako druhý příklad můžeme použít ČSSD, která se identifikuje s poněkud vyššími obsahy, které se dají spojit s posláním druhé čakry. Barvou této strany je oranžová, což opět odpovídá barvě druhé čakry. Těmto obsahům také odpovídá okruh voličů, které tato strana oslovuje. Prezentuje se sice méně materiálně orientovanými obsahy než KSČM, ale rovněž oslovuje potřeby voličů orientovaných na sociální sféru.
    Zelení jdou na svoje voliče, jak již název této strany napovídá, přes zelenou barvu. Zelená je barvou čtvrté, srdeční čakry, která prezentuje emoce. Podívejme se například na emotivní divadelní vystoupení jedné její čelní představitelky nebo na emotivní apelování na ochranu přírody. Tento program opět přitahuje osoby s touto orientací.
    Další příkladnou stanou je z tohoto pohledu ODS, která ve svém programu prosazuje intelekt, je velmi výmluvná a ve svém volebním programu se orientuje převážně na tuto kategorii voličů. Ti jsou lákáni modrou barvou páté čakry, která je fyzicky umístněna v hlavě. Z toho následně plyne přehlíživý postoj této strany k prostým lidem, jejichž potřeby je vůbec nezajímají.
    Pokud se podíváme na hlavní představitele jednotlivých stran, tak již jejich vzhled hodně napovídá o dosažené duchovní úrovni, jejich orientaci a vyznávaných hodnotách. Stejně tak, pokud vypluje na povrch nějaký ten malér, zjistíme, že podvody členů ČSSD jsou o poznání jednodušší, než podvody členů ODS, kde spíš dochází k jejich překombinovanosti. Ze samotné podstaty pak v členské základně každé strany najdeme slušné lidi stejně tak jako darebáky.
    Podívejme se na možnost vzájemné komunikace politických stran. Opět zde najdeme analogii s našimi čakrami. Čím jsou čakry (politické strany) blíž k sobě, tím je jejich komunikace a porozumění snazší. Proto strany z opačných konců spektra nemohou nalézt společnou řeč a dospět k žádné rozumné dohodě.

    Pokud oblast politiky přeneseme do prostředí čaker, tak můžeme lehce přijít k následujícím závěrům. Ve zdravém lidském organismu mají být všechny čakry stejně dobře rozvinuty a mají stejně dobře fungovat. Důležité je to proto, že každá z nich zastává svoji vlastní, nezastupitelnou funkci, kterou nelze nahradit funkcí jiné čakry.
    Obdobně je to i s politickými stranami, které prezentují určitý okruh voličů, tedy obyvatel společnosti, jejichž zájmy mají zastupovat. Proto žádná strana nemůže uspokojit potřeby voličů ostatních stran. Dobře fungující společnost by tedy měla uspokojovat potřeby všech svých obyvatel a ne jenom jedné skupiny na úkor těch ostatních. Tak, jako čakry musí být v organismu v harmonii a musí spolu spolupracovat, i ve společnosti by jednotlivé strany (pokud už nejsme schopni prosadit funkčnější model společnosti) měly pracovat v harmonii, tedy ve vzájemné shodě a ne mnohdy nevybíravými prostředky soutěžit o absolutní moc. Pokud by se touto cestou rozhodla jít kterákoli naše čakra, bylo by to pro náš organismus pohromou.
    Zde si dovolím trochu zabruslit do kompetencí úřadu prezidenta, který by měl být nadstranický a celou tuto scénu zastřešovat. Jeho funkce je analogická funkci sedmé čakry. Proto by se mělo jednat o nejvyspělejšího jedince, který by byl schopen tuto úlohu naplnit. Tito jedinci se ale bohužel v politické oblasti nevyskytují.
    Jinak bychom nemohli slyšet: “první čakra, potažmo KSČM a jí zastupovaní voliči mě nezajímají, proto se s nimi nebudu bavit“. Když se vám v těle z jakéhokoli důvodu první čakra zablokuje a nepracuje tak, jak má, tak to rozhodně není nic příjemného. Ti, kteří jste to zažili, mi jistě dáte za pravdu. Ve společnosti se pak jedná o procentuální nezanedbatelné zastoupení obyvatel, v našem případě převážně výrobní sféry, které nelze v žádném případě přehlížet.
    Stejně tak podezřelé je neadekvátní rozdělení voličů. S dělníkem volícím ODS rozhodně není něco v pořádku, stejně tak jako s intelektuálem volícím KSČM. V těchto případech si dovolím tvrdit, že daný jedinec podlehl předvolebním slibům a není mu jasné jeho místo ve společenské struktuře. Takto zmanipulovaní voliči pak většinou dojdou k prozření a tím vzniká rostoucí nespokojenost části obyvatelstva.
 
    V praxi by tedy v našem politickém modelu měly být zastoupeny všechny politické strany, jejichž kompetence by měly odpovídat jejich zaměření. Politická scéna by se pak z bezohledného bojiště měla stát oblastí rozvoje a kultivace jednotlivých oblastí, stejně tak, jako je tomu u duchovního vývoje člověka. Ti, kteří stagnují, celý život věnují jedné straně, ti, kteří se vyvíjejí, se nebojí politické strany obměňovat, až se nakonec stanou apolitickými.
 
    V této oblasti najdeme jistě i dost výjimek či překrývajících se prostorů, ale v životě nikdy není nic pouze černobílé, jak již naznačují barvy, kterými nás zahrnují naše politické strany.
    Za zamyšlení stojí, jestli to může být pouze náhoda, nebo jestli je v tomto úkazu opravdu nějaká programová zákonitost a projev kosmických zákonů. Osobně bych za tím hledal umné využití kosmických zákonů v rámci reklamního podprahového působení na dané kategorie voličů.
    Toto téma dle mého názoru rozhodně stojí za hlubší zamyšlení a k jeho zakončení si vypůjčím slova jedné písně Mirka Hoffmanna – je to všechno jenom náhoda?

LLV – únor 2008