Práce s mozkem

 

    Předesílám, že se vzhledem k rozsahu tohoto pojednání jedná o pohled značně zjednodušený a každá jeho část by si jistě zasloužila samostatnou studii. Nemluvě o tom, že se této problematice věnují celé týmy špičkově vybavených vědců, kteří se při tom specializují celý život pouze na jednu konkrétní oblast. Vzhledem k tomu, že se mozkem z tohoto pohledu nebudeme zabývat, odkazuji vážnější zájemce na odborné zdroje.
    Náš mozek, jako biologický orgán, prošel svým dlouhodobým historickým vývojem. Mnohé jsme v této oblasti zdědili po svých předcích. Z historického pohledu je nejstarší částí mozku prodloužená část míchy, kterou si neseme ještě z dob našich dávných předků. Právě tato část v nás vyvolává naše základní pudy, jako je strach, agrese, které se projevují při reálném, ale i domnělém ohrožení našeho života. Vzhledem k tomu, že má tato část mozku nejblíže k nervovému systému a svalům, má také nejlepší předpoklady zabezpečovat svalovou reakci na dané podněty a uplatňuje se dříve než ostatní mozkové funkce. V naší praxi s těmito základními energiemi dokážeme pracovat v rámci transformace negativních energií na energie pozitivní.
    Druhou, vývojově mladší částí mozku, je takzvaná bílá hmota mozková, která pracuje na biochemickém základě a ve své činnosti využívá princip podmíněnosti. V ní jsou vyvolávány podněty na základě asociací, které navozují právě prožívané situace. S touto částí pracujeme například v regresních sezeních. Proti ostatním částem mozku jsou její reakce pomalejší, ale o to intenzivnější. Tato část mozku generuje naše běžné, sociální emoce a představy.
    Vývojově mladší částí mozku je šedá kůra mozková, která pracuje na bioelektrickém principu. Její reakce jsou nejrychlejší, stávající struktura ale není stálá a dá se snadno ovlivnit prováděnou činností, na kterou se náš mozek adaptuje. Tato oblast mozku zastává analytické a logické funkce. K jejímu trvalému přeprogramování je zapotřebí zhruba tří měsíců pravidelné činnosti. To je právě ta doba, po kterou se do nějaké činnosti musíme nutit a po jejímž uplynutí nám tato činnost naopak schází.
    Samostatně je vhodné se ještě zmínit o čelních lalocích mozku a šišince mozkové, jejichž aktivace je potřebná pro rozvoj duchovních aktivit člověka.
    Za zmínku ještě stojí prostorové rozdělení mozku, kde jeho jednotlivé části zastávají rozdílné funkce. Neurologové dobře zmapovali jeho jednotlivá centra, jako je oblast zodpovídající za zrak, sluch, čich a podobně. Známé je také rozdělení mozku do dvou hemisfér, kde pravá, chcete-li, ženská, tvůrčí, intuitivní má na starosti levou polovinu těla a naopak levá část mozku, chcete-li, mužská, logická na starosti pravou polovinu těla.

    Mozek zastává spoustu velmi důležitých funkcí, které si většinou ani neuvědomujeme, protože jako většina našich vnitřních procesů fungují zcela automaticky. Pokud však na tyto vnitřní procesy zaměříme svoji pozornost, stávají se vědomými a lze s nimi dále cíleně pracovat. Výkonnost mozku v jednotlivých oblastech se dá samostatně testovat. Nejznámější je bezesporu test IQ, na jehož výsledcích si spousta lidí přehnaně zakládá. Pro náš život je přitom mnohem důležitější stav emoční inteligence, nebo sociální inteligence, dá se při tom hovořit o různých dalších inteligencích.
    Náš mozek funguje jako generátor, který vytváří naše emoce, myšlenky a sny. Tyto jeho aktivity se v dnešní době dají technicky měřit, snímat a monitorovat jejich obsah. S touto oblastí se setkáváme zejména v oblasti našeho emočního prožívání a efektivity duševní i duchovní práce. Kultivací této oblasti lze docílit spokojenější prožívání života a zefektivnění duševní i duchovní činnosti.
    Mozek funguje také jako vysílač, kdy vygenerované obsahy dokáže prostřednictvím vyzářené energie přenášet mimo tělo člověka na libovolnou vzdálenost. Tyto jeho aktivity se v dnešní době dají opět technicky monitorovat. Naše schopnosti v této oblasti přímo závisí na množství a frekvenci energie, kterou dokážeme vyzářit. Z technického pohledu se jedná o obdobu výkonu vysílače.
    Kromě těchto funkcí náš mozek funguje i jako přijímač, který je schopen zachycovat energie ze svého okolí, tyto dále zpracovávat a interpretovat. V dnešní době opět existují technické možnosti, jak tyto obsahy mozku zvenčí podsunout. Tato funkce mozku přímo souvisí s jeho citlivostí, kterou lze prostřednictvím rozpouštění energetických bloků zvyšovat. Z technického pohledu je jedná o obdobu přijímacích obvodů přijímače, kde jsou nejdůležitější zisk antény, útlum vedení a výkon vstupního zesilovače.
    Mozek lze zvenčí stimulovat různými frekvencemi, které jsou uvedeny v následující tabulce.
 

Oblast mozku	Rezonanční frekvence	Vyvolaná činnost
Motorické centrum	10 Hz	Koordinace pohybů
Sluchové centrum	15 Hz	Zvuk, který obchází sluch
Centrum vidění	25 Hz	Obrazy, které obchází zrak
Centrum hmatu	9 Hz	Pocity doteku
Centrum myšlení	20 Hz	Myšlenky, vnucené obsahy

    Samostatnou pozornost si zaslouží spojení mozku a šesté čakry, která s ním přímo energeticky souvisí a tím podmiňuje jeho výkonnost. Ve všeobecnosti lze uvést, že čím lepší je stav (otevřenost) naší šesté čakry, tím jsou lepší i výsledky mozkové činnosti.
    Náš mozek také může pracovat v různých frekvenčních režimech, což se dá přirovnat k převodovce automobilu, která optimalizuje výkon motoru na konkrétní podmínky. U normálního člověka je tato převodovka automatická a její činnost nelze vědomě ovlivnit. U člověka trénovaného můžeme automat nahradit manuální řadící pákou. V tomto případě můžeme jednotlivé pracovní režimy našeho mozku vědomě ovlivňovat a zvolit si právě ten, který naší momentální činnosti nelépe odpovídá.
    Rozdělení pracovních frekvencí mozku je uvedeno v následující tabulce.
 

Rozsah	Frekvence	Stav	Použití
Gama vlny	29 – 60 Hz	Transcendentální vědomí	Meditace, osvícení, integrace aktivit
Beta vlny (vysoké)	22 – 28 Hz	Tvořivost	Genialita, ostražitost
Beta vlny (nízké)	16 – 21 Hz	Vědomý stav	Bdělý stav, vědomé myšlení
Alfa vlny (vysoké)	12 – 15 Hz	Polovědomý stav	Bdělý klid, vysoce léčivý stav
Alfa vlny (nízké)	7 – 11 Hz	Polovědomý stav	Změněný stav vědomí, duchovní práce, komunikace mezi vnitřním a vnějším světem
Theta vlny	4 – 7 Hz	Podvědomý stav, fáze spánku REM	Léčitelství, plytký spánek, hypnóza
Delta vlny	1 – 3 Hz	Nevědomý stav, hluboký spánek	Léčitelství, bezvědomí, vstup do kolektivního nevědomí

Různé prameny uvádí poněkud odlišné údaje, ve své podstatě se však toto rozdělení neliší.

    Proto je více než výhodné dokázat si jednotlivé frekvenční pracovní rozsahy svého mozku vědomě navodit a udržet je po dobu, po kterou danou činnosti vykonáváme.

    Celkový výstup našeho mozku většinou nazýváme psychikou, kterou bereme jako jeho základní produkt. Tu můžeme rozdělit do několika základních oblastí, které spolu přímo souvisí. V této oblasti je důležité rozkrýt vzájemné vazby jejích součástí. To není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jedinou spolehlivou cestou je orientovat se na základě znalostí principiální funkce mozku podle výstupů, které daná oblast produkuje.
    Jako samostatnou funkční oblast, můžeme pojmout mysl, jejíž náplň lze konkrétně definovat. Sem můžeme zařadit oblast generování, vysílání, příjmu a interpretace informací.
    Jako druhou samostatnou základní funkční oblast, můžeme pojmout naše vědomí, které zahrnuje vědomí sama sebe, tedy uvědomování si vnitřních procesů a stavů. Dále vědomí vnější, které zahrnuje uvědomování si vnějších procesů a stavů, díky kterému se také vymezujeme vůči svému okolí.
    Důležitou součástí vědomí je vnímání. Jeho kvalita přímo závisí na jeho šířce a citlivosti, přičemž většinou platí vztah, kdy při větší citlivosti jsme schopni i širšího vnímání naší reality. V technické oblasti bychom to mohli přirovnat k odečítání hodnot senzorů a přepínání rozsahů citlivosti.
    Oba uvedené procesy, mysl i vědomí mohou a většinou také fungují souběžně. Za konkrétních okolností však mohou fungovat i samostatně, jeden bez druhého. Tento stav nastává buď spontánně, kdy hovoříme o psychických poruchách, nebo zcela vědomě a řízeně, kdy hovoříme o mystických stavech.

    Získáním znalostí o tom, jak náš mozek funguje, se můžeme vyvarovat spousty začátečnických chyb. Těchto znalostí pak můžeme dále využít při získávání praktických dovedností v jednotlivých požadovaných oblastech.
    Z právě popsaného je patrné, že skutečné možnosti našeho mozku využíváme opravdu minimálně.
    Náš mozek nám dává úžasné možnosti, kterých by bylo velká škoda nevyužít. Na druhou stranu jsou zde ale i snahy tyto možnosti zneužít v náš neprospěch. Tomuto zneužití můžeme zabránit pouze tím, že svůj mozek a jeho funkce budeme dokonale ovládat a budeme schopni je využívat podle svých vlastních potřeb.
    Práci s mozkem považuji za jednu z nejdůležitějších a nejzákladnějších dovedností, kterou by měl ve svém vlastním zájmu každý člověk dokonale ovládat.
    Prací s mozkem můžeme dosáhnout ne jenom zkvalitnění jeho funkčních výstupů, ale i přímé fyziologické změny v jeho velikosti a tvaru, které nejlépe indikují dosažené výsledky.

Doporučená literatura:
• Informační teorie psychiky – Andrej Dragomirecký – Stratos, Praha, 1994
• Modrá alga – Jan Havelka, Petr Velechovský – BEN - Praha
• Silvova metoda kontroly mysli – José Silva, Philip Miele –Radost, Praha, 1994
• Silvova metoda ovládání mysli pro 90. léta – Tag a Jidith Powell – Pragma, Praha 1993
• Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manažery – José Silva a Robert B.Stone – Pragma, Praha 1995
• Člověk léčitel – José Silva a Robert B.Stone - Pragma, Praha 1996
• Příručka pro uživatele mozku – Pierce J. Howard – Portál, Praha 1998
• Daleké cesty – Robert A. Monroe – Lott 2003
• Návrat k pramenům – Robert A. Monroe – Lott 2003

Internetové odkazy:
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Mozek
• http://www.silvamethod.cz/

• http://www.modraalfa.cz/
• http://ao-institut.cz/texty/Mozek/00-mozek-uvod.html#obsah-mozek
• http://www.bezvaportal.cz/hemi-sync-monroe-institute/

LLV - březen 2010