Kníže Rastislav

V tomto malém seriálu chci k zamyšlení otevřít poměrně značně konfrontační téma. Tímto tématem je přínos knížete Rastislava a cyrilometodějské mise na Moravě. Většinový názor na tuto misi je veskrze pozitivní. Jak je známo, historii vždy píší vítězové. Nebo se ve skutečnosti jedná o jedny z největších zločinců působících na našem území? Jak tomu tedy skutečně je? V těchto příspěvcích vám k tomuto tématu předložím pár námětů k zamyšlení. Následně si na toto období našich dějin udělejte názor sami.

Pro lepší představu na úvod uvedu výpis velkomoravských knížat s lety jejich působení.

Sámovo knížectví 623-658 - Sámo (Samoslav), 658-680 – Kojeta, 680-700 – Marot II, 700-730 – Vladuch, 730-760 – Hormidor, 760-796 – Samoslav II, 796-805 – Lech, 805-830 – ?

Velkomoravská říše (830-906) - Mojmír I – 830-843, Rastislav – 846-870, Svatopluk I – 870-871

Panonská marka (871-872) – Vilém II + Engilšalk I – 871-872

Velkomoravská říše (872-906) – Slavomír – 872-873, Svatopluk I - 873-894, Mojmír III – 894-906

Byl znám pod jmény Rastislav, Rastic, Rastislao, Rastislaus, Radislav, Ladislav. Pocházel z dynastie Mojmírovců. Rok jeho narození není znám. Narodil se a vyrostl v Bavorském knížetství. V letech 846–870 byl druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila cyrilometodějská mise. 29. října 1994 byl pravoslavnou církví v Prešově na Slovensku a 30.října 1994 pravoslavnou církví v Českých zemích v Brně prohlášen za svatého. Podle pravoslavného kalendáře má církevní svátek 28. října.

Po smrti Mojmíra I byl v roce 846 dosazen na velkomoravský knížecí stolec Ludvíkem Němcem, panovníkem Východofrancké říše, který předpokládal, že se bude podřizovat jeho politickým zájmům. Rastislav se mu však vzepřel a spojil se s Ludvíkovými odpůrci. V roce 855 neúspěšně vtrhl Ludvík na Moravu. V roce 858 se Rastislav spojil se správcem Východní marky (část Rakouska) Karlomanem, synem Ludvíka Němce. V roce 861 Rastislav napadl Blatenské knížectví, kde svrhl Pribinu a na knížecí stolec dosadil jeho syna Kocelu.

V roce 860 Rastislav vyslal poselstvo k papeži Mikuláši I, kterého požádal o vyslání učitelů k zajištění prohloubení křesťanské víry na Velké Moravě. Využil k tomu záchvatu mrtvice pasovského biskupa Hartwiga. Se svojí žádostí však neuspěl. Proto obdobnou žádost adresoval byzantskému císaři Michalu III, který mu vyhověl a na Moravu poslal tehdejší významné učence Konstantina a Metoděje. Jejich působení položilo základy pro vybudování samostatné církevní organizace.

V roce 864 Ludvík Němec napadl Rastislava, který byl nucen uznat vazalství vůči Východofranské říši. Cyrilometodějská mise v této době pokračovala dál. V roce 869 Ludvík Němec opět napadl Rastislava, tentokrát však neuspěl. Následně papež uznal Metoděje za moravsko-panonského biskupa. Z této doby se zachoval kostel svaté Markéty Antiochijské v Kopčanech. Podrobnosti k němu můžete najít na našich stránkách v sekci Velká Morava, rok 2006 a rok 2021.

Rastislav pověřil panováním nad Nitranským knížectvím (součást Velkomoravské říše) svého synovce Svatopluka. Ten se v roce 870 spojil s Východofranskou říší proti Rastislavovi. Rastislav se pokusil Svatopluka otrávit. Následně Ludvík Němec Rastislava nechal uvěznit v Řezně, kde také zemřel. Tím byl nastartován závěrečný rozpad Velké Moravy.

První otázkou je, kde uděláme onu pomyslnou čáru, od které začneme naši historii hodnotit. Začneme od úpadkového období Rastislava a zavedení křesťanství, nebo půjdeme hlouběji do naší staroslovanské prosperující minulosti a jejího pohanství?

Je snad dřívější pohanské náboženství horší či méněcennější než novější náboženství křesťanské?

O tom, že s Rastislavem není něco v pořádku, svědčí i to, že byl do svého postavení dosazen západním protektorem. Na našem území totiž ve slovanských dobách nebyl post knížete dědičný, ale volený zástupci obyvatel.

I když se nepochybně jednalo o složité historické období, jaké morální a politické kvality kníže Rastislav prokázal?

Nechoval se snad podle místa svého původu a západnímu způsobu výchovy?

Nechtěl se v náboženské oblasti vyrovnat svým západním kolegům na úkor svých vlastních obyvatel, kteří byli nuceni podle tehdejší normy přijmout jeho náboženské přesvědčení?

Máte představu, jakým způsobem v té době bylo šířeno křesťanství? V žádném případě se nejednalo o předložení nějaké svobodné alternativy. Nebylo to náhodou ohněm a mečem? Tedy původní chrámy a náboženské relikvie byly zbořeny a vypáleny.  Ti, kteří na nové náboženství nepřistoupili museli uprchnout, byli prodáni do otroctví nebo byli zabiti. Tuto zásadní změnu organizoval právě kníže Rastislav.

V jakém stavu svoji zemi předal svým nástupcům?

Opravdu je toto všechno hodno svatořečení a uctívání?